Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Číňané miliony hektarů na Ukrajině nezískali. Ale určitě je získat chtějí

Luboš Palata
Luboš Palata
30. 9. 2013
 7 028

Čína po celém světě hledá zemědělskou půdu, aby si zabezpečila přísun potravin. V jejím hledáčku se ocitla i Ukrajina – „obilnice Evropy“.

Číňané miliony hektarů na Ukrajině nezískali. Ale určitě je získat chtějí

Ukrajina prodá, respektive na padesát let pronajme Číně celkem tři miliony hektarů zemědělské půdy, na které se budou pěstovat plodiny pro čínský vnitřní trh. Zprávu, kterou předminulý týden publikoval velký čínský deník South China Morning Post, převzaly všechny světové agentury. Uchytila se i v mnoha českých novinách a na zpravodajských serverech. Deník se přitom odvolával na vedení „společnosti“ Xinjiang Production and Construction Corps a ukrajinskou firmu KSG Agro, které měly kontrakt o pronájmu území velkého jako Belgie nebo polovina České republiky společně podepsat.

Ukrajinci o ničem nevědí

Problémem však je, že společnost KSG Agro, mimochodem kotovaná na Varšavské burze, o ničem takovém neví a informaci důrazně dementovala. „Nemáme právo a ani nehodláme v budoucnu prodávat půdu cizincům. A to ani Číňanům,“ vyjádřilo se KSG Agro ve stanovisku, zveřejněném na svých internetových stránkách. Nic jiného společnosti nezbývalo, protože sama v současnosti hospodaří na „pouhém“ necelém stu tisícovek hektarů půdy, částečně ve svém vlastnictví, částečně pronajatých. „Do roku 2016 chceme tuto výměru zvětšit na 200 000 hektarů,“ uvedl mluvčí společnosti. Přestože se jedná o obrovské plochy, nejde ani o desetinu rozlohy, jejíž pronájem pro Čínu světu oznámila jako hotovou věc společnost XPCC.

Sám ukrajinský majitel KSG Agro, firmy s oficiálním sídlem v Lucembursku a ročním obratem ve výši necelé miliardy korun, Serhij Kasjanov prohlásil, že předmětem dohody je pouze prodej nadbytků produkce závodu do Číny. „Chceme se soustředit na domácí ukrajinský trh,“ uvedl Kasjanov. KSG Agro podle svého vyjádření sice s XPCC dohodu skutečně podepsalo jistou dohodu, ta se ovšem týká technologické spolupráce, konkrétně instalace zavlažovacího systému, dodaného čínskou firmou, a to na ploše tří tisíc hektarů, nikoli tří milionů. Do budoucna KSG Agro počítá s další spoluprací s XPCC, mimo jiné s rozšířením systému zavlažování až na deset tisíc hektarů.

Kyjev proti skandální informaci neprotestoval

To, co na celé celoplanetární „kachně“ (díky níž mimochodem prudce vzrostla cena akcií KSG Agro na varšavské burze, a to o víc než deset procent) zaráží, je skutečnost, že kyjevská vláda proti publikování zprávy nijak hlasitě neprotestovala. Možností jednoznačně dementovat zprávu, která se mezitím stala celosvětovou senzací, měli přitom Ukrajinci hned několik.

Důvodem je, že Kyjev si v žádném případě nehodlá rozhněvat pekingské partnery, kteří jsou pro Ukrajinu především v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu klíčoví.

Ve dnech, kdy byla smyšlenka o obřím pronájmu půdy Číně na Ukrajině publikována, pobýval v Pekingu ukrajinský ministr zemědělství Mykola Prysjažnjuk, který na téma spolupráce s Čínou „náhodou“ poskytl rozhovor oficiální ukrajinské tiskové agentuře Ukrinform, v němž velice měkce uvedl zprávu o obřím kontraktu na pravou míru.

„Dohodli jsme se s čínskými kolegy na programu, který jsme nazvali: ‚Společně nasytíme svět‘.“ Podle sebejistých slov ukrajinského ministra čínské technologie společně s ukrajinskými možnostmi dokážou vyřešit globální nedostatek potravin. Ukrajina má už dnes s potravinami zcela jiný problém než Čína, která má potravinový deficit, jež se navíc se zvyšující se životní úrovní, provázenou růstem spotřeby masa, stále zvětšuje. „Ukrajina má dnes dvaapůlkrát až třikrát vyšší zemědělské produkci, než spotřebu. Spolupráce s Čínou nám pomůže zvýšit náš exportní potenciál,“ dodal ministr.

Čína investovala tři miliardy dolarů do kukuřice

Ministr Prysjažnjuk přiznal fakt, že Kyjev získal od Pekingu obří úvěry v celkové výši více než pět miliard dolarů na modernizaci zemědělství, z toho tři miliardy dolarů na zvýšení produkce kukuřice, která bude určena pro čínský trh.

Kromě toho však ministr přiznal také to, že v rámci kontraktu se předpokládá kapitálový vstup Číňanů do ukrajinských potravinářských holdingů. Podle Prysjažnjuka se však nejedná o převzetí kontrolních balíků firem, ale „pouze“ o získání 25–30 procent akcií největších ukrajinských producentů potravin. „To není pro ukrajinskou ekonomiku žádná hrozba. Stejně tak není řeč o tom, že by se na Ukrajinu přemísťovala čínská pracovní síla,“ dodal Prysjažnjuk.

Ano Evropě, ale Čína je klíčová

Ovšem o tom, jak významným partnerem Čína a její miliardové investice do zemědělské a infrastruktury obecně pro Ukrajinu jsou, svědčila i návštěva ukrajinského vicepremiéra Serhije Arbuzova v Bruselu, kde jednal o přípravách podpisu asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Neopomněl přitom zdůraznit, že podpis této pro Kyjev klíčové dohody, jež mění jeho orientaci z Moskvy na Brusel, neznamená žádný odklon od spolupráce s Čínou. „Čína, hlavní partner Ukrajiny v asijsko-tichomořském regionu je silou, která na Ukrajinu nepřináší jen kapitál, ale také zkušenosti z úspěšné modernizace,“ uvedl vicepremiér Arbuzov.

Na zprávě o třech milionech hektarů zemědělské půdy, kterou už nyní Ukrajina na padesát let pronajala Číně, není pravda asi nic. Ale to, že Čína mohutně kapitálově vstoupila do ukrajinského zemědělství a bude mít snahu ho postupně ovládnout, je už nyní těžko zpochybnitelný fakt.

Autor je redaktor MF Dnes a Lidových novin

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

čínademografiekachnaksg agromykola prysjažnjukpotravinyserhij arbuzovukrajinaxinjiang production and construction corpszemědělská půdazemědělství
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo