Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Romové deformují čísla o nezaměstnanosti. Nejen na Slovensku, ale i v Česku

Luboš Palata
Luboš Palata | 12. 6. 2013 | 6 komentářů | 4 932
českomakroekonomikamenšinynezaměstnanostrobert ficoromové

Nezaměstnanost na Slovensku se v prvním čtvrtletí zvýšila na 14,5 procenta. Premiér Robert Fico veřejně prohlašuje, že vysoká čísla jsou dílem téměř půlmilionové romské menšiny. Nebýt jí, nezaměstnanost by prý byla pod unijním průměrem. V Česku je problém menší, přesto i u nás Romové makroekonomické ukazatele značně ovlivňují.

Romové deformují čísla o nezaměstnanosti. Nejen na Slovensku, ale i v Česku

V minulých dnech se pod patronátem slovenských Hospodárských novin, nejnovějšího přírůstku v rodícím se mediálním koncernu česko-slovenského miliardáře Andreje Babiše, sešli premiéři Petr Nečas a Robert Fico. Při srovnávání stavu obou zemí vytáhl český premiér Nečas jedno z mála čísel, které v porovnání se Slovenskem vypadá i dnes ještě dobře – nezaměstnanost. Jeho slovenský protějšek Robert Fico se však jen tak nedal a rozkryl, v čem podle něj spočívá příčina slovenské nezaměstnanosti, jedné z největších v rámci Evropské unie.

Nebýt Romů...

„Celá eurozóna mluví o rekordní nezaměstnanosti, není to fenomén jedné země. Kdyby nebyla na Slovensku míra nezaměstnanosti deformovaná velkým počtem romských spoluobčanů, tak Slovensko má dnes osmi- nebo devítiprocentní nezaměstnanost,“ prohlásil Robert Fico. „Dobře víme, že jde o lidi, pro které se těžko hledá práce, kteří jsou těžko rekvalifikovatelní, kde jsou velmi špatné pracovní návyky a pracovní disciplína,“ dodal šéf slovenské vlády, která odhadl, že se jedná o tři sta až čtyři sta tisíc lidí. Některé odhady počtu Romů ovšem mluví až o půl milionu lidí. To je zhruba deset procent všech obyvatel Slovenska. Jde ovšem jen o odhady, oficiální statistiky hovoří jinak – k romské národnosti se při sčítání lidu přihlásil jen zlomek Romů, drtivá většina si zapsala národnost slovenskou a část maďarskou.

Ani podle představitelů slovenské opozice nejsou Ficovy odhady přehnané. „Romů bez práce je přibližně polovina ze všech nezaměstnaných,“ uvádí dokonce exministr práce a sociálních věcí Jozef Mihál z opoziční strany Svoboda a Solidarita. „Problém Romů je historický, vleče se dlouhé roky a nebude lehké najít recepty, které by dokázaly z roku na rok zlepšit životní situaci sociálně vyloučených Romů,“ uvedl Mihál pro server Romovia.sme.sk. Podle některých studií by v případě, že by se podařilo Romy zaměstnávat podobně jako „majoritu“ stoupl slovenský hrubý domácí produkt o pět až sedm procent.

Problém je, že se nelepší ani vzdělávací situace slovenských Romů. Vzhledem k extrémně vysoké porodnosti jsou romské školy na východě Slovenska přeplněné a učí normálně na „dvě směny“. Není divu, že výsledky romských žáků jsou pak katastrofální, polovina z nich v první a druhé třídě propadne.

Ve statistikách nejsou, přesto je i naši Romové ovlivňují

V Česku však není situace výrazně jiná. Situace českých Romů je obecně lepší než na Slovensku. I díky tomu, že většinou nežijou v „osadách“, ale v rámci měst, nejsou, přes špatný vývoj posledních let, zcela izolovaní a také úroveň jejich vzdělání i míra zaměstnanosti jsou výrazně vyšší než na Slovensku.

To však neznamená, že oněch dvě stě až tři sta tisíc českých Romů (oficiální odhad Úřadu vlády České republiky, statistiky opět neexistují – a je otázka, zda je možné je v demokracii našeho nastavení vůbec získat) nemá na statistické ukazatele Česka vliv. Samozřejmě Romů je u nás v poměru k celkovému počtu obyvatelstva podstatně méně než u našich východních sousedů, ale přesto... Podle studie Světové banky z roku 2010 (a dnešní čísla budou spíš horší) je v Česku nezaměstnaných 65 procent Romů; na Slovensku víc než 90 procent. Mezi romskými ženami dosahuje v Česku nezaměstnanost „slovenských“ rozměrů a blíží se devadesáti procentům. Osm z deseti Romů má jen základní vzdělání a víc než čtvrtina dokonce jen školu zvláštní. I pokud jde o míru nezaměstnanosti, dá se předpokládat, že se na celkových necelých osmi procentech Romové podílejí přibližně jednou pětinou až čtvrtinou.

S ohledem na to, o jak závažný problém se jedná a jak velký růstový (respektive brzdicí) potenciál v sobě (ne)úspěšné zapojení Romů do pracovního trhu a české společnosti vůbec skrývá, mu české vlády trvale věnují jen velmi okrajovou pozornost. To nesvědčí o dobrém stavu české politiky a nedává dobré vyhlídky do budoucna. Utěšovat se tím, že na Slovensku je přístup nejvyšších míst víceméně stejný a problémy hlubší, by ovšem bylo bláhové.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.