V minulých dnech se pod patronátem slovenských Hospodárských novin, nejnovějšího přírůstku v rodícím se mediálním koncernu česko-slovenského miliardáře Andreje Babiše, sešli premiéři Petr Nečas a Robert Fico. Při srovnávání stavu obou zemí vytáhl český premiér Nečas jedno z mála čísel, které v porovnání se Slovenskem vypadá i dnes ještě dobře – nezaměstnanost. Jeho slovenský protějšek Robert Fico se však jen tak nedal a rozkryl, v čem podle něj spočívá příčina slovenské nezaměstnanosti, jedné z největších v rámci Evropské unie.
Nebýt Romů...
„Celá eurozóna mluví o rekordní nezaměstnanosti, není to fenomén jedné země. Kdyby nebyla na Slovensku míra nezaměstnanosti deformovaná velkým počtem romských spoluobčanů, tak Slovensko má dnes osmi- nebo devítiprocentní nezaměstnanost,“ prohlásil Robert Fico. „Dobře víme, že jde o lidi, pro které se těžko hledá práce, kteří jsou těžko rekvalifikovatelní, kde jsou velmi špatné pracovní návyky a pracovní disciplína,“ dodal šéf slovenské vlády, která odhadl, že se jedná o tři sta až čtyři sta tisíc lidí. Některé odhady počtu Romů ovšem mluví až o půl milionu lidí. To je zhruba deset procent všech obyvatel Slovenska. Jde ovšem jen o odhady, oficiální statistiky hovoří jinak – k romské národnosti se při sčítání lidu přihlásil jen zlomek Romů, drtivá většina si zapsala národnost slovenskou a část maďarskou.
Ani podle představitelů slovenské opozice nejsou Ficovy odhady přehnané. „Romů bez práce je přibližně polovina ze všech nezaměstnaných,“ uvádí dokonce exministr práce a sociálních věcí Jozef Mihál z opoziční strany Svoboda a Solidarita. „Problém Romů je historický, vleče se dlouhé roky a nebude lehké najít recepty, které by dokázaly z roku na rok zlepšit životní situaci sociálně vyloučených Romů,“ uvedl Mihál pro server Romovia.sme.sk. Podle některých studií by v případě, že by se podařilo Romy zaměstnávat podobně jako „majoritu“ stoupl slovenský hrubý domácí produkt o pět až sedm procent.
Problém je, že se nelepší ani vzdělávací situace slovenských Romů. Vzhledem k extrémně vysoké porodnosti jsou romské školy na východě Slovenska přeplněné a učí normálně na „dvě směny“. Není divu, že výsledky romských žáků jsou pak katastrofální, polovina z nich v první a druhé třídě propadne.
Ve statistikách nejsou, přesto je i naši Romové ovlivňují
V Česku však není situace výrazně jiná. Situace českých Romů je obecně lepší než na Slovensku. I díky tomu, že většinou nežijou v „osadách“, ale v rámci měst, nejsou, přes špatný vývoj posledních let, zcela izolovaní a také úroveň jejich vzdělání i míra zaměstnanosti jsou výrazně vyšší než na Slovensku.
To však neznamená, že oněch dvě stě až tři sta tisíc českých Romů (oficiální odhad Úřadu vlády České republiky, statistiky opět neexistují – a je otázka, zda je možné je v demokracii našeho nastavení vůbec získat) nemá na statistické ukazatele Česka vliv. Samozřejmě Romů je u nás v poměru k celkovému počtu obyvatelstva podstatně méně než u našich východních sousedů, ale přesto... Podle studie Světové banky z roku 2010 (a dnešní čísla budou spíš horší) je v Česku nezaměstnaných 65 procent Romů; na Slovensku víc než 90 procent. Mezi romskými ženami dosahuje v Česku nezaměstnanost „slovenských“ rozměrů a blíží se devadesáti procentům. Osm z deseti Romů má jen základní vzdělání a víc než čtvrtina dokonce jen školu zvláštní. I pokud jde o míru nezaměstnanosti, dá se předpokládat, že se na celkových necelých osmi procentech Romové podílejí přibližně jednou pětinou až čtvrtinou.
S ohledem na to, o jak závažný problém se jedná a jak velký růstový (respektive brzdicí) potenciál v sobě (ne)úspěšné zapojení Romů do pracovního trhu a české společnosti vůbec skrývá, mu české vlády trvale věnují jen velmi okrajovou pozornost. To nesvědčí o dobrém stavu české politiky a nedává dobré vyhlídky do budoucna. Utěšovat se tím, že na Slovensku je přístup nejvyšších míst víceméně stejný a problémy hlubší, by ovšem bylo bláhové.
Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin
