Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Přestanou zbytečně dusit ekonomiku. Co zbytečného přijde místo toho?

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza | 30. 4. 2013 | 9 komentářů | 1 660
daněmiroslav kalousekstátní dluhstátní rozpočet

Konečně už i ve Strakově akademii po třech letech pochopili, že dusit ekonomiku je nesmyslné a nic to nepřináší. Jenže pokus nabrat jiný kurz působí zase stejně bezradně.

Přestanou zbytečně dusit ekonomiku. Co zbytečného přijde místo toho?

Minulý týden zazněla od vlády, která si dala marketingovou nálepku „rozpočtové odpovědnosti“, velmi zajímavá věta. „Ekonomiku už není třeba dusit více, než je nezbytné,“ zaznělo po jednání premiéra s ministrem financí. Pomiňme to, že touhle větou vláda přiznává, že Českou republiku přivedla do recese zbytečně a že Nečasova deka vůbec nemusela naši ekonomiku dusit takhle úporně. Důležitější teď je, že první náznaky pokusu o oživení českého hospodářství působí stejně amatérsky jako uplynulé tři roky fiskální politiky, která vedla k nejdelší ekonomické recesi a nejvyšší nezaměstnanosti v historii České republiky.

Půjčky jsou levné, hurá utrácet

Zdůvodnění, proč bude vláda utrácet víc, znělo dost podivně. Důvodem není to, že chce vláda oživit ekonomiku, snížit nezaměstnanost nebo podpořit nějakou speciální oblast, která zlepší dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky. Ó nikoliv, víc budeme utrácet proto, že si půjčujeme levně, a tedy ušetříme na úrocích! Také vám takové zdůvodnění zní divně, zejména od takzvaně „odpovědné“ vlády?

Nechejme stranou, že nadsazování nákladů na servis státního dluhu je oblíbeným trikem ministra financí, kterým si dělá rezervy, aby v průběhu roku měl dost peněz na různé nečekané výdaje. Podobně jako je oblíbeným trikem posledních let výrazně nadsazovat očekávaný ekonomický růst a tak předstírat vyšší očekávané daňové příjmy. Přestat s přehnaným dušením ekonomiky je zkrátka načase.

Že by volby?

Problém je, že vláda při plánu expandovat ignoruje ekonomickou realitu stejně, jako ji ignorovala v době, kdy plánovala nesmyslné zvyšování daní a škrtání výdajů. Existuje několik základních pravidel pro nakládání s veřejnými penězi, která platí po celém světě, ovšem jak se zdá, naše vláda o nich neví. Pokud už se ale rozhodla rozbít prasátko s úsporami vydřenými především z chudších a bezbrannějších skupin obyvatel, měla by aspoň velmi usilovně přemýšlet, co za vyšší výdaje získá. Platí přitom, že jaký dopad bude mít zvýšení veřejných výdajů na ekonomiku, závisí na tom, jakározpočtová opatření vláda provádí.

Nejsilnější negativní dopady má omezení vládních investic, zatímco omezení běžných provozních výdajů včetně mezd státních úředníků má dopad minimální. Pokud by chtěla vláda ekonomiku stimulovat pomocí další úpravy daňových sazeb (tentokrát výjimečně směrem dolů), bude mít mnohem větší přínos snížení daní z příjmů než daně ze spotřeby. Různé hrátky s odpisy a dalšími parametry daňového systému pomohou jen někomu a rozhodně nejsou plošným prorůstovým opatřením, které by mohlo českou ekonomiku nakopnout a lidem vrátit důvěru v budoucnost.

Pokud má jít při ohlášeném konci zbytečného dušení české ekonomiky jen o líbivé předvolební gesto, pak je jedno, co vláda udělá. Pokud by ale chtěla peníze z vládního prasátka použít rozumně, měla by předložit jasný a důvěryhodný plán, který bude postaven na vyšších investicích, rozšíření prostoru pro podnikání (snížením byrokracie i počtu úředníků) a snížení daní z příjmů tak, aby firmám a především lidem zůstávalo víc a byli motivováni k vlastní investiční aktivitě. Na takový rozumný plán ale asi není ve Strakově akademii, hasící jeden požár z vlastní dílny za druhým, dostatek kapacity.

Psáno pro Lidové noviny

Autor článku

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním „panem Euro“ v ČR. Od roku 2007 byl spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnoval serveru Peníze.cz. Rok 2012 strávil na otcovské dovolené se svými dětmi a od listopadu 2012 žije se svou rodinou ve Washingtonu, kde působí jako hlavní expert Světové banky pro ochranu spotřebitele na finančním trhu, finanční vzdělávání a dohled nad prodejem finančních služeb. Rád cestuje a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.