https://www.finmag.cz/finance/267667-anketa-predduchody-budou-v-praxi-fungovat
Anketa: Předdůchody. Budou v praxi fungovat?
Co si myslí Tomáš Prouza, Lukáš Kovanda, Martin Prokop a další osobnosti ze světa financí o zavedení takzvaných předdůchodů?
TOMÁŠ PROUZA
ekonom
Předdůchody smysl mají a návrh má několik pozitivních rysů (za nezaměstnaného předdůchodce bude platit zdravotní pojištění stát, předdůchod nebude mít negativní dopad na výpočet důchodu). Jinak je to ale zase (jak už se stalo u návrhů ministerstva financí v oblasti finančních služeb smutným zvykem) návrh nedotažený a zvýhodňující jeden finanční produkt oproti jiným, takže křivící trh a omezující v Čechách už tak malou konkurenci. Proč se mají výhody vztahovat pouze na penzijní fondy, a nikoliv na jiné formy spoření, kde by finanční instituce uměly zařídit stejný systém výplaty naspořených peněz?
JAN TRAXLER
ekonom, ředitel FINEZ Investment Management
Myslím, že základní myšlenka je dobrá. Určitě bych ji ale rozšířil i na druhý pilíř – na důchodové spoření. Ještě mi pak chybí možnost převést prostředky z druhého pilíře do prvního. Pak by začala být reforma důchodů zajímavá.
DUŠAN ŠÍDLO
analytik Partners
Na předdůchody se můžeme dívat prizmatem „poloplné-poloprázdné sklenice“. Optimista uvidí to, že oproti původním návrhům jde o zmírnění podmínek a dobrý argument pro spoření na penzi ve třetím pilíři. Pesimista si naopak všimne neustálého zpřísňování podmínek. Zatímco v původním penzijním připojištění je možné čerpat výsluhovou penzi po patnácti letech spoření a starobní penzi již ve věku šedesát let, v novém doplňkovém penzijním spoření výsluhová penze nebude a nárok na starobní penzi se bude odvíjet od zákonné hranice odchodu do důchodu. Předdůchody, které lze čerpat nejdříve pět let před tímto datem, tak představují alespoň určitou náplast na toto zpřísnění a řada z nás tuto možnost určitě využije. A to zejména tehdy, bude-li nám přispívat na penzi náš zaměstnavatel, který k tomu má být motivován vyššími daňovými úlevami.
LUKÁŠ KOVANDA
ekonom a publicista
Jde zejména o další znepřehlednění již nyní poměrně složitého systému sociálního zabezpečení. Praktická přínosnost opatření bude mizivá. Předpokladem smysluplnosti předdůchodů jsou totiž poměrně vysoké úspory příjemce během jeho aktivního života. Přitom se ovšem mají předdůchody týkat zejména náročných profesí, při jejichž vykonávání dochází k relativně rychlému opotřebení organismu. Jak známo, tyto profese rozhodně nepatří mezi špičku, co se týče výše mezd. Je tedy otázkou, jak budou zaměstnanci těchto profesí akumulovat nějaké vyšší úspory. Nevím, působí to na mě jako opatření, kterým stát demonstruje svůj soucit se znevýhodněnými skupinami občanů (voličů), z něhož však nakonec budou profitovat úplně jiné skupiny – ty, jejichž zástupci fyzicky náročně pracovali naposledy při brigádě v mládí, pokud vůbec.
MARTIN PROKOP
ekonom, analytik Next Finance
U některých profesí je jasné, že člověk nemůže pracovat až do důchodového věku. Je samozřejmé, že například horníci nemohou vykonávat svoji práci do 63 let nebo ještě déle. A s jejich kvalifikací je následně velice obtížné se rekvalifikovat, aby si mohli najít jinou práci. To ale platí i pro řidiče nebo nemocné lidi, kteří mají taktéž problém pracovat až do svého důchodového věku. Proto je pro ně předdůchod jistým vysvobozením a možností vyhnout se stresu při hledání nového místa. Zároveň nebudou trestáni za odchod do předdůchodu snížením výše řádného důchodu. Tento princip může v praxi velice dobře fungovat. Zároveň to do jisté míry motivuje lidi k vlastním úsporám na důchod, bez kterých se žádný budoucí důchodce neobejde.
Pokud jde o nastavení minimální měsíční „dávky“ na hranici 30 procent průměrné mzdy, tak v tom nevidím problém. Je to částka, se kterou se dají pokrýt životní náklady. Nicméně musíme si uvědomit, že oněch osm tisíc korun je dostatečných z dnešního pohledu. Za deset let by tato částka byla vzhledem k předpokládanému růstu cenové hladiny nedostatečná. Požadovaná měsíční renta se ovšem bude každý rok měnit v závislosti na růstu průměrné mzdy. Pokud by pokračoval stávající trend růstu mezd, pak za deset let by oněch 30 procent odpovídalo 11 077 korunám. I s tímto je nutné počítat při naší kalkulaci, kolik peněz si budeme odkládat stranou.
Nejnovější podcasty