Vláda osekala zvyšování penzí. Důchodci si napřesrok pohorší

Jaké hlavní změny úprava přináší? Až dosud „rostly“ důchody každým rokem o třetinu růstu průměrné mzdy a o celou inflaci. Nyní se budou každý rok „zvyšovat“ pouze o třetinu růstu mzdy a třetinu inflace. Důchodci si tak příští rok za peníze od státu koupí míň než letos. Poprvé po letech…

O tom, že zpomalení „růstu“ důchodů na třetinu současného výkonu včera projde, nebylo pochyb. „Pravice“ má ve sněmovně i bez veverek pořád navrch. Lamentování Bohuslava Sobotky a dalších opozičních poslanců o „podvodu na lidi“, „obírání nejchudších“ a „porušení předvolebních slibů“ tak připomínalo jen otravné bzučení masařek, které by si rády píchly, žihadla jim ale nenarostla. Zatím… Jejich čas ale, jak se zdá, brzy přijde. Ať už v senátu, kde má opozice většinu (kterou pak pravděpodobně opět přehlasuje křehká poslanecká stojednička), nebo po volbách. K jasnému vítězství ČSSD a KSČM přitom měrou vrchovatou napomáhají vládní strany samy. A mnoho na tom nezmění ani odposlechy, ani glumovská láska dra Ratha k penízkům, která na první pohled vypadala, že by snad mohla poměr sil zvrátit.

Augiášův chlév

Když peníze nejsou, musí se šetřit. To je jasné. Jenže vysvětlujte důchodcům, že je potřeba si utáhnout opasky a příští rok místo plánovaného „zvýšení“ o 428 korun zkousnout jen stovku a padesát šest korun navíc – když ten samý den obviní police paní Vlastu „Dobrý den, radare“ Parkanovou z machinací provázejících předražený nákup nefunkčních armádních letadel CASA: 658 milionů.

Pokud se do divotvorného hrnce namátkou přidá ještě

• Barták s pandury – 480 milionů (jen samotný úplatek, o který si prý řekl Dalík),
• Vondra s ProMoPro – celkový objem 551 milionů
• a samozřejmě Pat a Mat, respektive ministr sociálních věcí Drábek se svým náměstkem Šiškou, o jejichž šmelině se špitalo, už když spolu táhli za jeden provaz v Mezinárodní obchodní komoře České republiky, a to ještě nikdo nevyčíslil škody vzniklé přechodem na nový systém pro výplatu sociálních dávek,

vznikne takový eintopf, ze kterého se zvedne kýbl i těm nejotrlejším.

Nahoru po schodišti dolů

Zvýšení důchodů o 156 korun je navíc jen fikcí, jak naznačuji důsledným užitím uvozovek. O žádné reálné navýšení totiž nejde. Právě naopak. Kupní síla (a životní úroveň) důchodců klesne, protože ceny v průměru vzrostou víc, než jim stát přidá. Penzisté tak budou sledovat akční nabídky supermarketů s ještě větší vervou. Pro úplnost dodejme, že současný průměrný důchod činí přibližně 10 550 korun.

Situace důchodců je přitom ještě horší, než ukazuje klasická míra meziroční inflace. Jak ukazují unikátní Inflační indexy, které jsme pro vás připravili na webu Peníze.cz ve spolupráci s docentem Svatoplukem Kapounkem z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, je reálná meziroční inflace důchodců měřená podle HCIP – indexu spotřebitelských cen ne 4,2 procenta, ale dokonce 5,5 procenta. Můžou za to především neustále rostoucí ceny energií, které představují zásadní položku v jejich výdajích. Za plyn a elektřinu platíme o 10,4 procenta víc než v loňském roce. A zásadním dílem za to může opět stát. Od letošního ledna se totiž zvýšila spodní sazba DPH z 10 na 14 procent. A příští rok se můžeme „těšit“ na další zvyšování – na 15 procent.

Za těchto okolností se nelze divit stále hlasitějším projevům nespokojenosti, výzvám k defenestraci, ani tomu, že jsou v našem Souboji osobností na Peníze.cz v první pětce nejméně oblíbených čtyři bývalí členové ODS. Důchodci si zkrátka zasloužený odpočinek příliš neužívají… Popravdě, ani já si jako pravičák psaní tohoto článků neužívám tak, jak by se mohlo zdát. Jenže současná garnitura připomíná spíš špatně nakreslenou karikaturu na pravicovou politiku. Osobní odpovědnost transformovaná do snahy nakrást si pro sebe, co to dá, není osobní odpovědnost. Špatně vysvětlená a jednocestná penzijní reforma, z níž není cesty zpět, nemotivuje vzít osud do vlastních rukou. A zvyšování daní? To se podle mého ani trochu rozhodně neslučuje s myšlenkou malého šetrného státu, který věří svým občanům a dává jim šanci rozhodovat o osudu sebe samých a země, v níž žijí.

V novele zákona se ale přece jen mohla objevit jedna nosná myšlenka, na níž se shodla ještě původní koalice s veverkami. Lidé měli mít možnost věnovat jedno procento svého příjmu na přilepšenou k penzi svých rodičů. Tenhle nápad se mi líbil, adresnost mohla posílit vztah lidí k odosobněnému systému a navíc jsme konečně mohli o něčem rozhodnout sami. Návrh se nakonec do zákona nevešel. Podle ministra Drábka by totiž vznikla osmimiliardová díra, kterou by nebylo jak zalátat.

Mezigenerační solidarita přitom byla jedním z klíčových předvolebních témat TOP 09, souvisejících s reformou penzijního systému. „Má-li [občan] rodiče pobírající starobní důchod, je z jeho účtu rodičům pravidelně odesílána částka ve výši 2 %,“ dočteme se volebním programu strany pro rok 2010.

Slibem nezarmoutíš, říká se. Jenže ona platí i jiná pravda: o džbánu, uchu a chození pro vodu…