Vladimír Šiška: sKarty ušetří státu spoustu peněz

Na začátku července se měl spustit provoz sKaret. Už se na úřadech rozdávají první karty?

V pondělí jsme spustili ověřovací režim, to znamená několik set karet, které jsme si předpřipravili. Na nich si ověřujeme všechny postupy a procesy, které jsou pro fungování systému nezbytné. V okamžiku, kdy se nám potvrdí, že je vše v pořádku, což by mělo být kolem 16. července, necháme vyrobit větší množství karet, které bychom chtěli do konce měsíce rozdat. Půjde přibližně o desítky tisíc karet.

Do kdy chcete rozdat zbylé karty a kolik jich celkem bude?

Dál budeme pokračovat stejným tempem, takže do konce roku bychom chtěli vydat všechny zbylé karty. Dohromady je to zhruba milion karet. Samozřejmě jde o dynamické číslo, které se neustále mění, takže karet bude postupně přibývat.

Už máte nějakou zpětnou vazbu?

Zatím se potvrzuje, že jsme během příprav nic nepodcenili a všechno funguje dobře. Důkladné vyhodnocení ale opravdu proběhne až v půlce července.

Jak velkou finanční úsporu si od zavedení sKaret slibujete?

Předpokládáme roční úsporu kolem 250 milionů korun, což je vlastně pouze úspora ve fakturách a přímých nákladech, které jsou s tím spojené. Dále je nutné připočíst časovou úsporu a ulehčení pro zaměstnance, kteří jsou zapojeni do systému vyplácení dávek.

Přináší sKarta ještě nějaké další výhody?

Jde o to, ze kterého úhlu pohledu se na projekt díváte. Pokud jde o pohled ministerstva jako správce kapitoly, tak hlavní výhodu představují právě finanční úspory. Důležitá je také možnost větší kontroly před zneužíváním dávek. Druhý úhel pohledu je z pozice úřadů práce, tedy složky, která vydává výplatu. sKarty ušetří jejich pracovníkům spoustu času, který bude možné věnovat péči o příjemce dávek a optimalizaci celého systému. Věřím, že se tím taky zlepší poradenská činnost úřadů práce. Získané údaje bude možné předat obcím, které pak můžou s příjemci dávek individuálně pracovat. Samotný příjemce dávky dostane nástroj, s jehož pomocí bude možné pohodlně spravovat peníze, které dostává od státu. Určitým způsobem jde tedy i o výchovu k finanční gramotnosti. Lidé si budou moci kontrolovat stav svého účtu, s sKartou můžou normálně nakupovat v obchodech. Věřím, že právě nakupování v obchodech se stane hlavní funkcí, která bude nejvíce využívaná.

Máte už plán, jak co nejlépe naložit s ušetřenými prostředky, nebo se nyní hlavně šetří a s dalšími výdaji se nepočítá?

Když hovoříme o úsporách, tak bych rád zmínil to, že jsme byli neustále napadáni, že vymýšlíme projekt za pět miliard. Jestliže jsme ale udělali projekt, který nás nic nestál, tak jsme těch pět miliard zkrátka vlastně také ušetřili. (smích) Ušetřené prostředky rozhodně nehodláme utrácet jinde. Když se podíváte na střednědobý plán státního rozpočtu, tak je zřejmé, že musíme dělat úspory v provozních nákladech, tak je děláme.

Co bude pro příjemce příslušných dávek převzetí sKarty znamenat?

Máme vytvořené zásobníky seznamů příjemců dávek, které postupně zpracováváme. Důležité je, abychom postupovali rovnoměrně a pozvolně. Klient dostane dopis, ve kterém ho vyzveme, aby si přišel pro kartu. Tu si přijde vyzvednout na úřad práce. Zároveň mu také přijde dopis s PINem, následně si může kartu v bankomatu zaktivovat. Jde opravdu o stejný proces, jako když si jdete pro platební kartu do banky.

Může si klient okamžitě při převzetí sKarty na úřadě zažádat, aby mu byly peníze přeposílány na jeho bankovní účet?

Klient si může nechat posílat peníze na účet pomocí trvalého příkazu, který je možné vyřídit již na úřadě při převzetí karty. Trvalý příkaz je ale možné zadat i přímo v bankomatu. Jen u dávek v hmotné nouzi to nepůjde, protože podléhají trochu jinému režimu vydávání.

Když si například nezaměstnaný najde po pár měsících práci a ztratí nárok na podporu, tak mu karta zůstane dál?

Karta mu zůstává po dobu její platnosti, jen na ni už nebudou chodit peníze. Kdyby nastala další životní situace, při které by potřeboval pomoc od státu, tak může jít přímo na úřad, kde si jen vyřídí proces rozhodování o případné pomoci státu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí hovoří v souvislosti se zaváděním sKaret také o novém způsobu komunikace s příjemci dávek. O co konkrétně půjde?

Dodavatel zprovozňuje ke kartě portál sKontakt.cz, na kterém bude kromě základních informací o celém systému také možnost určitým způsobem spravovat svůj účet. Zde budeme chtít klientům předávat další informace a posílat jim individuální zprávy a sdělení. 

Tato sdělení si může příjemce přečíst i v bankomatu?

Přesně tak. Samozřejmě ale bude záležet na typu informace a jejích technických parametrech.

Cílem tedy bude postupně skončit s komunikací s příjemci dávek prostřednictvím klasických dopisů?

Cílem je dostat sdělení co nejrychleji k příjemci a tam, kde to není nutné, nevyužívat „papírového“ kontaktu. Samozřejmě nemůžeme počítat s tím, že staré babičce, která dostává příspěvek na péči, budeme něco sdělovat prostřednictvím internetu nebo bankomatu. Pro určitou skupinu příjemců chceme klasický způsob komunikace zachovat. Klientům, kteří jsou zběhlí v práci s novými médii, naopak přineseme možnost většího komfortu.

Asi nejvíc se zatím diskutuje o tom, zda půjde i nadále posílat dávky prostřednictvím poštovních poukázek – složenek. Některá vyjádření České spořitelny a ministerstva práce a sociálních věcí jsou v tomto ohledu dosti protichůdná. Jak to tedy bude?

Celý systém sKaret bereme jako náhradu stávajících řešení. Jestliže se ale najdou klienti, kteří budou chtít setrvat u této formy, tak si tyto služby můžou objednat. V letošním roce ještě půjde o normální duální provoz spojený s náběhem a ustálením celého systému. Následně bude možné volit nadstandardní služby, mezi kterými budou zahrnuty i placené donáškové služby. Já bych se však nesoustředil pouze na složenky, možností donášky je mnohem víc. Přesto ale věřím, že námi nabízené standardní služby, které jsou zdarma, budou pro drtivou většinu klientů dostačující.

Budou si za složenku muset platit například i zdravotně postižení lidé?

S těmi, kteří ze zdravotních či jiných závažných důvodů nebudou schopni obsloužit náš systém, který nabízíme zdarma, budeme způsob převzetí sociální dávky řešit individuálně. Neznamená to tedy, že by tito lidé museli platit. Vždy se pro ně budeme snažit najít nějaké schůdné řešení. V tomto případě můžeme vidět demagogii Národní rady osob se zdravotním postižením, která straší lidi, že se o ně nebudeme starat. Ve skutečnosti se pro ně ale nemusí nic zásadního změnit.

V jednom z rozhovorů jste říkal, že nevěříte, že by o zasílání dávek složenkou stálo větší množství lidí. Co když k tomu ale dojde?

Statistiky hovoří spíše v náš prospěch. Například v jednom z posledních průzkumů považovala většina respondentů zavedení sKarty za zlepšení stávající situace. Lidé jsou tu na platební karty zvyklí a nejde jen o mladší generace. Karty běžně používají i mnozí důchodci. Na složenky pak musíme nahlížet jako na nadstandardní službu, za kterou si zájemci zkrátka připlatí.

Jestliže je za hlavní klad tohoto systému považována úspora peněz, nestačilo jen vyhlásit, že si lidé za dávky zasílané složenkami musí zaplatit, čímž by došlo ke stejné úspoře, a sKarty by se ani nemusely zavádět? 

Nový systém zavádíme, protože sjednocujeme výplatu dávek. Jde o systémové řešení, díky kterému uspoříme prostředky na obsluhu státní správy. Musíte si uvědomit, že tento nástroj nás nestál pět miliard, jak všichni předpokládali, ale je zadarmo. Ukažte mi jiný takový projekt ve veřejné správě, který by měl podobné parametry.

V druhé části rozhovoru:

• Jaká je role České spořitelny v projektu sKaret?
• Budou moci účet k sKartě zablokovat exekutoři? (+ vyjádření Exekutorské komory)
• Proč s sKartou půjdou nakupovat cigarety a alkohol?