Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Aleš Tůma
Aleš Tůma
15. 5. 2012

Pro velký úspěch podzimní emise spořicích státních dluhopisů přišlo ministerstvo financí s novou várkou. Jak výhodné je to tentokrát?

Spoření se státem startuje. Syslit, či nesyslit?

Načasování emise je geniální. Evropa je zmítána novou vlnou krize, kromě Řecka už se začínají hroutit i španělské banky, burzy se otřásají... Bezrizikové uložení peněz u kvalitního dlužníka teď vypadá skoro jako spása z nebes. Emise byla ovšem plánována už několik měsíců dopředu. Že by pan ministr měl přímou linku „tam nahoru“ – nebo snad dolů?

Co je v nabídce

První dluhopis v nabídce je krátkodobý diskontovaný s výnosem do splatnosti necelých 2,1 procenta ročně. O předčasné splacení lze požádat nejdříve po šesti měsících, ovšem bez nároku na úrokový výnos.

Úroku nad dvě procenta po zdanění lze dosáhnout i na spořicích účtech, kde je navíc prakticky okamžitá likvidita. Ve srovnání s nimi tedy dluhopis prohrává a je v nabídce jaksi do počtu. Ostatně i na podzim se krátkodobých dluhopisů prodalo nejméně.

Další dvě varianty jsou pětileté kuponové – oba bondy mají výnos mírně nad tři procenta ročně, liší se pouze tím, že jeden z nich kupon pravidelně vyplácí klientovi a druhý jej automaticky reinvestuje.

Díky korunové nominální hodnotě je výnos „čistá ruka“, nepodléhá zdanění. Jednokorunové dluhopisy v poslední době inspirováno ministerstvem financí vydalo i několik velkých firem a proti snaze vyhnout se zbytečným daním nelze vůbec nic namítat. Každopádně je poněkud pikantní, že ministerstvo financí dělá daňové kličky samo na sebe – dost možná je to světový unikát.

Stejně jako při podzimní emisi stát zvolil poměrně exotickou formu „step-up“ dluhopisu. Kuponová sazba roste od jednoho procenta v prvním roce na šest procent v posledním roce. Požádat o předčasné splacení je tedy zvlášť v prvních letech investice docela nevýhodné.

Dluhopis se zabudovanou ovcí

Poměrně atraktivní je naopak opce předčasného splacení za nominální hodnotu. Běžné státní dluhopisy put opci nemají, investor je může pouze prodat na trhu za aktuální tržní cenu, která může být i poměrně výrazně pod nominálem.

Investor do „kalouskobondu“ je tedy chráněn proti poklesu tržní ceny investice, pokud by se vnímání Česka jako bezpečného dlužníka v nejbližších letech změnilo a naše riziková přirážka prudce stoupla. Ovšem kdyby ministerstvo financí tento scénář očekávalo, asi by opci do emisních podmínek nedalo. (Cynik by namítl, že pan ministr tuší, že po volbách ministrovat nebude, takže jde o takový malý dáreček jeho nástupci z Lidového domu).

Je fakt, že konzervativní fondy se budou muset hodně snažit, aby na pětiletém horizontu výnos dluhopisů vyrovnaly. Jednak kvůli správním nákladům fondů, jednak proto, že nové kalouskobondy mají stejně jako na podzim poměrně výrazně nadtržní úrok. Od bank a jiných institucionálních investorů na trhu by si stát na pět let mohl aktuálně půjčit za zhruba 2,3 procenta ročně, navíc s prakticky nulovými náklady na distribuci dluhopisů.

Konzervativcům vstup povolen

Pro ty zcela nejkonzervativnější investory jsou tedy nabízené podmínky poměrně atraktivní – vyšší výnos sice zaplatí na daních ze svojí vlastní kapsy, ale to koneckonců platí i pro státní podpory stavebního spoření, penzijního připojištění atd. Když loupeživý rytíř z Malé strany nabízí část kořisti zpět, tak proč to nevyužít, že ano. Jen je třeba počítat s velmi omezenou likviditou.

Těm méně konzervativním investice do bezpečného státního dluhopisu uvolňuje ruce pro diverzifikaci do potenciálně výnosnějších instrumentů s delším investičním horizontem. Nemusí hned jít čistě o akcie, jednou z alternativ mohou být například fondy firemních dluhopisů.

Inflace není legrace

Ale zpět ke státním dluhopisům, poslední nabízená varianta je sedmiletý „protiinflační“. I když lepší název by možná byl „peníze od občanů zadarmo“. Reálný výnos je nulový, úrok bude odpovídat přesně aktuální míře inflace, ani o desetinu více. Pro příští rok počítá ministerstvo financí s mírou inflace 2,3 procenta, zhodnocení dluhopisu tedy bude opět odpovídat lepším spořicím účtům, ale opět s nižší likviditou.

Předpovídání inflace na pět nebo sedm let je samozřejmě věštění z křišťálové koule. Ale vzhledem k tomu, že Česko má zatím vlastní měnu a vlastní měnovou politiku, není třeba hned malovat čerta na zeď. Tedy za předpokladu že Česká národní banka se nebude řídit pravidlem Evropská centrální banka pumpuje, co může, tak budeme pumpovat taky, aby koruna moc neposílila.

Dokud cenová inflace nepřevýší tři procenta ročně, neposkytují protiinflační dluhopisy žádnou podstatnou výhodu oproti pětileté kuponové variantě. Alternativa pro konzervativce by mohly být hypoteční zástavní listy českých bank – některé emise mají variabilní úrokovou sazbu a investora tedy také chrání před úrokovým a inflačním rizikem, přičemž jde pořád o velmi bezpečnou investici.

Autor je analytik Partners Financial Services
Úvodní foto: Isifa 



Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Související témata

Česká národní bankaČNBdluhopisyEvropská centrální bankainflaceinvesticeministerstvo financíMiroslav Kalousekopce předčasného splaceníprotiinflační dluhopisyspořeníspořicí dluhopisyspořicí účty
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo