Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Tomáš Prouza: Předdůchody – další nepovedený trik

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza | 26. 6. 2012 | 1 778
důchodová reformadůchodyministerstvo financíodborypopulismusprůměrná mzda

Když před dvěma týdny vláda schválila návrh zákona o předdůchodech, dostalo se jí až neobvyklé pochvaly z mnoha stran. To by měla být pro vládu příjemná změna – jenže pochvaly skončí v okamžiku, kdy se nad navrženým systémem někdo pořádně zamyslí.

Tomáš Prouza: Předdůchody – další nepovedený trik

Na první pohled to zní v době utahování opasků a zvyšování daní jako hezká pohádka – budete si moci pět let před důchodem čerpat peníze ze svých penzijních úspor, nijak vám to neovlivní budoucí důchod, a pokud budete nezaměstnaní, stát za vás dokonce bude platit zdravotní pojištění.

Jak ale bude vypadat teoretická pohádka v praxi? Předdůchody bude možno vyplácet pouze z nových penzijních fondů, po kterých bude podle odhadů mnohem menší poptávka, než by měla – kvůli neschopnosti vlády důchodovou reformu dobře nastavit (anebo aspoň dobře vysvětlit, když už se nepovedlo její nastavení). První slabinou tedy je to, že předdůchody nebude moci získat významná část populace, pro kterou budou nové penzijní fondy nevýhodné.

Není odborář jako odborář

Vyplácený předdůchod navíc bude muset dosáhnout alespoň třiceti procent průměrné mzdy. Zájemce o předdůchod si bude muset naspořit částku v řádu stovek tisíc korun – druhou slabinou předdůchodů tedy je, že na první předdůchody dosáhnou klienti penzijních fondů po desítkách let spoření. A to především ti s vyššími příjmy, kteří se dokážou zabezpečit i jinak.

Politicky vláda předdůchody odborům a voličům prodává jako soucitné opatření s těmi, kteří těžce fyzicky pracují v oborech, kde šance na uplatnění končí mnohem dřív než v šedesáti pěti a více letech. Jenže každému, kdo se na chvíli zamyslí, dojde, že v těchto zaměstnáních si jen málokdo bude moci spořit několik tisíc měsíčně. Třetí slabinou tedy je, že bez vysokých úspor, na které ale ti nejpotřebnější nemají šanci dosáhnout, zůstane předdůchod jen líbivým heslem bez náplně. Je škoda, že odborářští bossové neumějí počítat (protože pro většinu členů odborů bude nabízený předdůchod nereálný – na rozdíl od odborářských bossů samotných).

Podpora nových penzijních fondů na úkor všeho ostatního

Čtvrtou a poslední slabinou je to, že se navržený systém vztahuje jen na jediný finanční produkt, navíc na produkt, kterému podle průzkumů téměř nikdo nevěří. Existuje přece mnoho dalších produktů, ve kterých si lidé mohou spořit, na které jsou zvyklí a ze kterých by mohli čerpat pravidelné měsíční dávky. A kvůli kterým by nemuseli platit další zbytečné poplatky, případně si pořizovat produkt, který pro ně není výhodný.

Jenže politický úkol zřejmě nezněl „připravme něco užitečného“, ale „udělejte něco líbivého na podporu špatně nastavené penzijní reformy“. A tak se ministerstvo financí opět vžilo do stále oblíbenější role inženýra finančního trhu a udělalo poměrně hezkou laskavost jedné vybrané skupině. Jednou ale třeba udělají i něco, co bude prospěšné všem. Naděje tady pořád ještě je… 

Autor článku

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním „panem Euro“ v ČR. Od roku 2007 byl spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnoval serveru Peníze.cz. Rok 2012 strávil na otcovské dovolené se svými dětmi a od listopadu 2012 žije se svou rodinou ve Washingtonu, kde působí jako hlavní expert Světové banky pro ochranu spotřebitele na finančním trhu, finanční vzdělávání a dohled nad prodejem finančních služeb. Rád cestuje a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.