Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

PIIGS: Máte dluhy? A zlato máte? Prodávat a splácet!

Tomáš Raputa
Tomáš Raputa | 14. 2. 2012 | 4 komentáře | 1 868
dluhopisydluhyeuroIrskoItáliePIIGS

Když jste pozadu se splátkami hypotéky nebo spotřebitelského úvěru, exekutoři drahoty nedělají a na pokrytí půjčky vám zabaví klidně i psí boudu s vaším miláčkem uvnitř. Když je se splácením dluhu pozadu stát, může na věřitele dělat dlouhý nos: nenajde se exekutor, který by mu sáhl majetek. A že majetek by byl...

PIIGS: Máte dluhy? A zlato máte? Prodávat a splácet!

O jakém majetku je konkrétně řeč? Všechny problémové státy eurozóny vlastní kontrolní balíky ve velkých akciových společnostech, rozsáhlá nemovitostní portfolia a někteří šťastlivci také velké rezervy zlata.

Poměr zlatých rezerv a dluhu problémových zemí

Země

Zlaté rezervy (tuny)

Zlaté rezervy (mld. eur)

Státní dluh (mld. eur)

Hodnota dluhu
na trhu (mld eur) *

Výnos 10letých dluhopisů (mld eur)

Itálie

2451,8

114,06

1843,01

1721,36

5,90 %

Portugalsko

421,6

19,61

160,47

78,63

15,22 %

Španělsko

281,6

13,10

638,77

645,16

4,97 %

Řecko

111,7

5,20

328,59

63,42

33,97 %

Irsko

6,0

0,28

148,07

116,38

8,21 %

* stanoveno zjednodušenou metodou zhruba odpovídající realitě – vztahuje nynější tržní hodnotu desetiletého dluhopisu s pětiprocentním kuponem na celý objem dluhu
Zdroj:
eurostat.eu imf.org, tradingeconomics.com, vlastní výpočty

Hledáte výnosy? Patnáct procent se zdá být málo

Zaměříme se právě na zlato, protože jeho prodej je transparentní a relativně likvidní. Navíc o jeho rezervní úloze, kdy má sloužit na obranu měny proti spekulačním útokům, nemůže být především u malých zemí eurozóny ani řeč. Z tabulky je vidět, že se jedinečná příležitost nabízí Portugalsku, které by zlatými rezervami mohlo pokrýt až 25 procent na trhu obchodovatelného dluhu.

Čistě z investičního hlediska: Pokud bych jako správce státního majetku mohl prodat dobře zhodnocené zlaté cihly, které nenesou žádný vedlejší výnos, a vyměnit je za vlastní dluhopisy, které jsou k mání za výprodejové ceny s výnosem 15 procent a více, tak do toho určitě půjdu (patnáctiprocentních zisků ročně se u zlata v příštím desetiletí asi těžko dočkáme). A jako bonus tu máme ještě  snížení vlastních úrokových nákladů, a tím i deficitu státního rozpočtu až o jedno procento HDP, což spořící rozpočet a důvěra investorů potřebují jako sůl.

Poznámka pro inflační strašpytle: K žádnému „tištění peněz“ nedochází!

Cena zlata za posledních 10 let (euro/trojská unce)

 Cena zlata za posledních 10 let

Zdroj: goldprice.org

Spekulace na bankrot

Námitky proti této transakci zmiňují zajisté nezávislost centrální banky, která by si do složení svých rezerv neměla nechat mluvit. Pokud ale s takovouto alternativou přijde sama centrální banka kvůli důvodům zmíněným výše, problém nezávislosti padá (stejně jako v případě mnohem kontroverznějšího amerického a britského kvantitativního uvolňování). Navíc prodeje zlata z rezerv a nákup finančních aktiv nejsou ničím novým – dělo se tak celé minulé desetiletí.

Proč tedy portugalská centrální banka váhá? Jediným vysvětlením je, že nevěří vlastní vládě, že bude splácet své závazky – a proto dluh nekoupí ani za poloviční cenu. Portugalsko zkrátka doufá, že se mu podaří stejný trik jako Řekům a dluhy za ně zaplatí celá Evropa v čele s klienty penzijních fondů a akcionáři bank. Pokud se mu to časem podaří, tak tu máme celou řadu dalších adeptů, kteří si stoupnou do fronty na odepsání dluhů…

Autor článku

Tomáš Raputa

Tomáš Raputa

Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá finančními trhy a makroekonomií. Působí rovněž jako správce akciového portfolia na volné noze. Svou kariéru by chtěl odstartovat jako finanční analytik.