Slovensko potřebuje peníze. Fico bude ždímat!

Slovenský premiér Robert Fico ve středu převzal vládu nad Slovenskem. Úplně a výhradně v jeho rukách však země není, a to přesto, že v parlamentu má jeho Smer jasnou většinu poslaneckých mandátů a i prezident Ivan Gašparovič je Ficovi velmi blízký.

Fico a jeho vláda musí totiž plnit závazky, které pro Slovensko plynou z Paktu o rozpočtové disciplíně. Podle této smlouvy musí země snížit svůj rozpočtový deficit na tři procenta hrubého národního produktu. Zatímco Česku i německá kancléřka Angela Merkelová velkoryse prominula, že se k paktu nepřipojilo – se slovy, že pro země, které nemají euro, je to dobrovolné – v případě Slovenska nic takového neplatí. A je téměř nepředstavitelné, že by se Bratislava z plnění smlouvy vyvázala; mohlo by být důsledkem i vyobcování z eurozóny?

O ničem takovém však Robert Fico, alespoň navenek, neuvažuje. Naopak, snaží se vystupovat jako jednoznačně „proevropský politik“. Například i na posledním předvolebním mítinku, za přítomnosti několika předních evropských sociálnědemokratických politiků, vysvětloval, že Slovensko musí být se zeměmi eurozóny solidární, i když to bude „nemálo stát“. Odlišil se tím i od slovenské pravice, která nejdřív jako celek neposkytla v roce 2010 pomoc Řecku a pak na podzim minulého roku kvůli sporům o navýšení eurovalu rozpustila svou vládu.

Příliš drahé sliby

Jenže je tu jedna věc, která a Ficovým proevropským nadšením neladí. Jeho volební program. V něm Slovákům nasliboval nejen udržení sociálních jistot (výše důchodů, bezplatné studium na vysokých školách, „bezplatné“ zdravotnictví), ale také nastartování hospodářského růstu skrze velké státní infrastrukturní projekty. Nejčastěji se skloňuje dostavba jaderné elektrárny Mochovce a výstavba nové atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích a rychlé dobudování páteřní sítě dálnic, tedy severní a jižní tah dálnice z Bratislavy do Košic.

Samozřejmě na něco z toho slovenské vládě přispěje ze svých fondů Evropská unie, ale zbytek bude vyžadovat financování nebo spolufinancování ze státního rozpočtu. A tady se i velmi neutrální komentátoři slovenských médií ptají, kde na to Slovensko vezme.

Robert Fico totiž přebírá Slovensko v poměrně složité finanční situaci. Schodek rozpočtu za první tři měsíce je výrazně vyšší, než se plánovalo, a nový kabinet bude muset najít dodatečné příjmy (nebo úspory) ve výši jedné miliardy eur, tedy asi pětadvaceti miliard českých korun. S ohledem na velikost Slovenska a jeho hospodářství je to podobný úkol, jako kdyby Miroslav Kalousek musel někde najít mezi padesáti až šedesáti miliardami korun.

Co je luxus?

Ficovi se samozřejmě příliš škrtat nechce, a tak se na Slovensku mluví o zavedení „daně z luxusu“. Už před středečním jmenováním kabinetu zřejmě byla zavržena myšlenka, že by se tímto způsobem zdaňovaly kožichy, šperky nebo drahé hodinky, i kaviár a šampaňské. Ve hře ale zůstává zdanění luxusních aut a luxusních nemovitostí. Otázka ovšem je, co je luxus. Například u nemovitostí už se na slovenském venkově, plném velkých domů, postavených ještě za socialismu, rozhořela diskuse, co je to „luxusní dům“. Podobné je to i u automobilů, kde se ale už Ficův ministr financí nechal slyšet, že nehodlá zdaňovat jako luxus „žádné škodovky“. Kudy ale hranice povede, na to už neodpověděl.

Padne rovná daň

Zatímco u daně z luxusu panuje velká nejistota, jisté naopak je, že ani takováto daň slovenský rozpočet nezachrání. Opět se tak velmi vážně mluví o zrušení rovné daně, ale také o zdanění „monopolů“ či na Slovensku velmi výnosných bank. Maďarský případ však napovídá, že na evropské úrovni bude těžké podobné kroky obhájit.

^{Fico o daních letos v březnu, rozhovor pro deník Sme. Zdroj: Sme.sk}

Už před volbami Robert Fico mluvil často o tom, že Slovensko čekají velmi těžké roky. V příštích měsících se ukáže, zda v takových těžkých časech dokáže Fico Slovensku vládnout.

Autor je redaktor Lidových novin; foto Isifa