Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Pavel Kohout: Španělsko – žádná snadná řešení

Pavel Kohout
Pavel Kohout
25. 4. 2012

Španělsko trpí bankovní krizí a rekordní nezaměstnaností. Obchodní bilance se propadá. Veřejný dluh se blíží k 80 procentům HDP. Přitom ještě nedávno byli Španělé dáváni za příklad dobrých hospodářů.

Pavel Kohout: Španělsko – žádná snadná řešení

Kořeny krize sahají až do doby, kdy krátce po přijetí eura začala éra mohutné úvěrové expanze. Od května 2003, kdy časopis The Economist otiskl varování před nemovitostní bublinou v řadě zemí, objem hypotečních úvěrů mohutně rostl. Ve Španělsku o dalších 157 procent, v Irsku o 147 procent, zatímco v Německu jen o necelá čtyři procenta. Z těchto čísel je zřejmý rozsah divergence vývoje v jednotlivých členských zemích eurozóny.

V únoru 2012 dosáhly špatné úvěry ve španělských bankách hodnoty 144 miliard eur, což je 8,2 procenta z celkového objemu úvěrů. Ještě koncem roku 2006 to bylo jen deset miliard eur. Náklady na sanaci bank by mohly dosáhnout enormních výšin tím spíš, že krize je stále na postupu. Nelze předpovědět, kdy se ekonomika začne lepšit. Není dokonce zřejmý ani mechanismus, který by mohl Španělsku pomoci.

Za normálních okolností se podobná situace řeší devalvací, která zlevní vývoz a pomůže nastolit růst a zaměstnanost. Špatné úvěry jsou zpravidla sanovány státním rozpočtem, což bývá hluboce nepopulární, ale nutné. V případě potřeby pomůže MMF nebo někdo jiný zvenku.

Jenže v případě Španělska devalvace ze zřejmých důvodů nepřichází v úvahu. Myšlenky na vystoupení z eurozóny jsou podobné tabu jako projekty na stavbu kostelů v Saúdské Arábii. Pracovní trh je zabetonovaný. Reforma by asi nepomohla, ani kdyby přišla brzy, neboť deformace trhu způsobené nepřiměřenou právní „ochranou“ práce už způsobily dlouhodobé strukturální škody. Reforma trhu práce může být úkolem pro celou generaci.

Španělsko jako model fiskální unie

V případě záchranné akce na pomoc bankám by španělský státní dluh mohl vyskočit vysoko nad sto procent HDP. Existuje propočet, podle nějž skryté dluhy a závazky centrální vlády již nyní dosahují 130 procent HDP. Je třeba vzít v úvahu nejen dluhy bank a záložen, ale i dluhy provinčních vlád. Španělsko má federativní uspořádání, což veřejné finance dosti komplikuje. Můžeme jej brát jako ukázku, jak by jednou mohla vypadat evropská fiskální federace, pokud by Evropa udělala historickou chybu a zavedla federativní uspořádání.

Snadné a rychlé řešení španělské krize neexistuje. Reformy jsou samozřejmě nutné, ale samy o sobě nestačí. V první fázi by bylo třeba, aby španělská bankovní krize a hospodářská recese byly kompenzovány neortodoxní měnovou politikou Evropské centrální banky. Jedině tato instituce má ještě možnost zabránit nejhoršímu.

Psáno pro E15

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

bankovní krizedevalvaceeuroeurozónaEvropská centrální bankafiskální uniehypoteční bublinanezaměstnanostíobchodní bilancePavel KohoutŠpanělskoveřejný dluh
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo