Podobný výsledek, tedy prodej do ciziny, měly i dosavadní velké privatizace – Škodovky, Českého telecomu a bankovní trojice. Výhody dovozu moderních technologií a vyšší efektivity managementu, které se projevily ze začátku, teď pociťujeme na vlastní kůži. Zahraničnímu kapitálu už se u nás nechce investovat, protože trh je relativně nasycený, a společnosti odvádějí stamiliardy ročně na dividendách svým zahraničním matkám.
Skladba úspor českých domácností (2011) – celkem 2500 miliard Kč
Graf: peníze.cz, zdroj dat: mpsv.cz
* za akciový kapitál (podíly ve společnostech) lze považovat pouze část podílových fondů, životního pojištění a cenných papírů, což je v součtu okolo 10 % úspor (250 miliard korun). Pro srovnání – tržní kapitalizace ČEZu se pohybuje okolo 400 miliard korun.
České trumfy v zahraničních rukou
Přílišnou opatrností a preferencí vrabce v hrsti v podobě peněz na účtu se mimo jiné v dnešní době ochuzujeme o participaci na relativním úspěchu českých informačních technologií. Z faktu, že 40 procent veškerých počítačových operačních systémů na světě je chráněno antiviry z bývalého Československa, můžeme mít leda dobrý pocit a bít se do prsou. Pokud ale nemáme žádný pořádný fond, který by původním majitelům, zpeněžujícím své podíly, nabídl jednu dvě miliardy za skvěle fungující společnost, veškerý profit z naší pomalu probouzející se znalostní ekonomiky obdrží pár odvážných podnikatelů (klobouk dolů) a zahraniční investoři, kteří dříve nebo později rostoucí společnosti koupí. Česká střední třída, byť zodpovědně spořící, vyjde naprázdno.
Neochota přijmout jakékoliv riziko a špatné vzpomínky na kuponovou privatizaci poškozují zdravé fungování naší ekonomiky. Jedním příkladem za všechny je pražská burza, kde se likvidita blíží bodu nula a kam si žádné mladé společnosti, které by svými investicemi hnaly ekonomiky dopředu, pro peníze nechodí.
Inspirace z Varšavy
Docela jinak je to v Polsku. Zaměstnanci si zde už 13 let přispívají určité procento mzdy do důchodových fondů, které investují především do akcií (podle zákona dokonce musí investovat většinu prostředků v Polsku). Na takovýchto základech může varšavská burza pohodlně růst a Polsko se může chlubit vyspělým finančním systémem, který podporuje nadprůměrnou expanzi jeho ekonomiky. Navíc rozsáhlé privatizace poslední doby končí u domácích investorů, což bude mít v delším období pozitivní vliv jak na bilanci běžného účtu (nižší odliv dividend), tak na vztah obyvatelů k případné vyšší ziskovosti těchto společností.
Bilance investičních výnosů středoevropských ekonomik (2011)
| Čisté výnosy v mld. eur | Čisté výnosy v % HDP |
Česká republika | -10,7 | -7,0 % |
Polsko | -19,2 | -5,0 % |
Slovensko | -2,9 | -4,2 % |
Maďarsko | -6,8 | -6,5 % |
Pokud nechceme být v Evropě chudí příbuzní a nechceme dál posílat do zahraničí celých sedm procent svého HDP na dividendách, nesmíme se bát investovat do akcií – diverzifikované portfolio z konzervativních zahraničních společností hravě porazí i zvýšenou inflaci. Zlepšení finanční gramotnosti a zavedení druhého pilíře v rámci důchodové reformy nám pomůže správně nasměrovat naše úspory.
