Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Koruna posiluje i v recesi. Přestávají výhody samostatné měny fungovat?

Tomáš Raputa
Tomáš Raputa
1. 10. 2012

Od „nevstupu“ do eurozóny si tvůrci hospodářské politiky slibovali, že koruna bude fungovat jako stabilizátor ekonomiky. V časech zlých bude oslabovat a dávat výhodu našemu exportu a v časech dobrých se růst její hodnoty postará o nízkou inflaci. Pohledem na letošní data z ekonomiky u nás k žádnému boomu nedochází, koruna si ale sílu drží. Čím to?

Koruna posiluje i v recesi. Přestávají výhody samostatné měny fungovat?

Za všechno může Kalousek! Naše rozpočtově zodpovědná vláda si díky škrtům a zvyšování daní udělala dobré oko na finančních trzích. Ministři se v Bruselu nechávají poplácávat po zádech, české dluhopisy jdou na dračku (zaplať pánbůh) a koruna se pomalu stává „bezpečným přístavem“ pro zahraniční investory. Zní to pěkně, ale má to jeden háček – neúměrně silná koruna poškozuje konkurenceschopnost exportérů a posílá ekonomiku do deflační spirály.

Prokletí nulových sazeb

O tom, jaké to je, plnit roli celosvětového bezpečného přístavu, vědí své v Japonsku a USA. S nástupem krize jejich měny ohromně posílily, s tím jak investoři stahovali prostředky z rozvíjejících se trhů, a ještě více umocnily propad jejich ekonomik. Ani rychlé sražení úrokových sazeb k nule investory neodradilo a od té doby zasedání japonské a americké centrální banky připomíná spíše „modlitebnu za ekonomické oživení“ než seriózní diskuzi o měnové politice.

Zpět do Česka: Vzhledem k tomu, že naše malá otevřená ekonomika je na vývozu v podstatě závislá, ovlivňuje síla měnového kurzu výkon ekonomiky podstatně více než zmíněné světové velmoci. V minulosti vždy na podporu ekonomiky ze strany České národní banky stačilo snížit úrokové sazby, což znevýhodnilo držitelé korun a měna oslabila. Česká centrální banka už ale investory od korunových aktiv nemá čím odrazovat, ve čtvrtek vyplýtvala svůj „poslední trumf“ snížením základní sazby na 0,25 procenta.

  • Úkolem ČNB ovšem není podpora ekonomiky, nýbrž péče o cenovou stabilitu. Byť se celková inflace nachází relativně vysoko (3,3 procenta), jádrová inflace (očištěná o daňové změny a ceny energií a potravin), kterou centrální banka svou politikou nejvíce ovlivňuje, se nachází už tři roky v záporu. Prostor pro uvolněnější měnovou politiku tu tedy je.

Intervence nejsou zadarmo

Jinou možností je zavedení mohutných měnových intervencí po vzoru jiných bezpečných přístavů, Dánska a Švýcarska. Pravda je, že intervenování (nakupování cizích měn ve velkém) krátkodobě zabrání posilování měny. Obávám se ale, že ČNB bude v takových krocích bránit hryzení svědomí – kvůli podobným měnovým operacím z roku 2002, ty se postupem času ukázaly jako velice ztrátové. Národní banka tehdy za účelem oslabení koruny nakupovala eura za cenu okolo 31 korun. Tato eura stále vlastní, ale mají asi o dvacet procent nižší hodnotu (v kurzu 25 EUR/CZK), a i kvůli nim v rozvaze naší centrální banky zeje ztráta 126 miliard korun. Tuším proto, že přes přímé oslabování koruny intervencemi cesta nepovede.

Ekonomický růst a schodek vládního sektoru ČR a Polska v % HDP (2008–2011, 2012 odhady)

 

2008

2009

2010

2011

2012

ČR růst

3,1 %

-4,7 %

2,7 %

1,7 %

-1,0 %

ČR schodek

-2,2 %

-5,8 %

-4,8 %

-3,1 %

-3,2 %

PL růst

5,1 %

1,6 %

3,9 %

4,3 %

2,5 %

PL schodek

-3,7 %

-7,4 %

-7,8 %

-5,1 %

-3,5 %

Zdroj: tradingeconomics.com, mfcr.cz, worldbank.org

Inspirace v Polsku

Situace v takovém Polsku vypadá o poznání lépe. Místní kabinet nenaordinoval rychlé vládní úspory v Kalouskově stylu, které by podkopaly oživení, nýbrž za cenu vyššího dluhu investoval a nechal ekonomiku nadechnout. Náš severní soused se proto nemůže pyšnit tak vysokým ratingem jako Česká republika, zato ale nepřitahuje spekulativní kapitál, který by neúměrně posiloval polský zlotý. Místní centrální banka drží druhé nejvyšší úrokové míry v Evropě (4,75 procenta), jejichž snížením může řádně nakopnout případnou zadrhávající se ekonomiku. Ba co víc, polské rozpočtové deficity se snižují doslova samy a to tím nejlepší lékem – ekonomickým růstem.

Kurz eura v polských zlotých (2007–2012)

Kurz eura a zlotého 

Zdroj: bloomberg.com

České republice lze tedy doporučit vyšší vládní výdaje, a to především do investic, které by pomohly ekonomice jak přímo, tak i nepřímo v důsledku vyšších deficitů a následným oslabením koruny v důsledku ztráty cejchu bezpečného přístavu. Vládu by pak neměly rády jen finanční trhy, ale také občané.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (13)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Raputa

Tomáš Raputa

Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá finančními trhy a makroekonomií. Působí rovněž... Více

Související témata

bezpečný přístavcenová politikačeská národní bankaeuroeurozónakorunakurzy měnpolskorepo sazbaúrokové sazbyzlotý
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo