Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak rozlišovat mezi evropskými hříšníky?

Tomáš Raputa
Tomáš Raputa
3. 10. 2012

Řecko stále zatíná sekeru státního dluhu hlouběji a už zase žádá mezinárodní věřitele o další peníze. Jak dlouho ale ještě bude trvat, než si začnou Řekové financovat svůj dluh sami přes úspory v bankách?

Jak rozlišovat mezi evropskými hříšníky?

Maastrichtská kritéria i „trojka“ (Evropská komise, Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond), která řídí mezinárodní pomoc, se zajímají výhradně o udržitelnost veřejných financí a výše jejich schodků. Z hlediska finanční stability je ale potřeba se podívat také na bankovní sektor a na to, zda je k financování schodku potřeba zahraniční kapitál. Domácí banky jsou totiž většinou ochotné financovat státní dluh (ono jim mnohokrát nic jiného nezbývá), a proto se země s dostatečnými soukromými úsporami nemusejí spoléhat na nejistý příliv zahraničního kapitálu.

Závislost na zahraničním kapitálu vyjadřuje běžný účet platební bilance. Ten se skládá z čistých exportů, bilance výnosů a bilance transferů. Jde o čisté (nenávratné) cash-flow dané země a jeho deficit musí být kryt investicemi nebo půjčkami ze zahraničí.

Škudliví Japonci jdou příkladem

Příklad potvrzující toto pravidlo je Japonsko – země se státním dluhem převyšujícím 220 procent HDP a s každoročním schodkem rozpočtu okolo desíti procent HDP. Díky silnému exportu a spořivým domácnostem ale vytváří přebytky na běžném účtu a dokáže tuto enormní dluhovou zátěž financovat samo. Ba co víc, japonská vláda platí úroky vysoké (přesněji nízké) pouhých osm desetin procenta! Na druhé straně takovému Řecku, jehož dluh i schodek k HDP je asi na polovině japonských hodnot, by teď nikdo nepůjčil ani grešli, a to mimo jiné taky kvůli jeho hlubokým deficitům na běžném účtu.

Jak to tedy mezi ohroženými evropskými ekonomikami vypadá z pohledu platební bilance? Na grafu je vidět, že před krizí si všechny země (snad kromě Itálie) žily velice nad poměry a půjčovaly si na to v zahraničí. Investoři z Německa a Skandinávie ještě sjížděli španělské a irské nemovitosti ve velkém a bankrot Řecka byl velice vzdálenou budoucností. S nástupem globální recese jim ale došla trpělivost, utáhli kohoutky a chybějící finance musela na jih poslat až mezinárodní pomoc.

Bilance běžného účtu PIIGS v % HDP

PIIGS: bilance běžného účtu v pct HDP 

zdroj: tradingeconomics.com

Žádné zprávy = dobré zprávy

Irsko začalo na nápravě pracovat nejdřív a díky silné exportní základně, která nebyla globální recesí příliš postižená (léky, alkohol, zemědělské produkty), se dostalo do situace, kdy si dokáže svůj státní rozpočet obhospodařovat samo.

Později, ale s podobnou intenzitou se svého deficitu téměř zbavilo i Portugalsko. Není proto divu, že výnosy irských a portugalských dluhopisů klesají a vše nasvědčuje tomu, že dva roky starou mezinárodní pomoc splatí i s úroky a od příštího roku si začnou zase půjčovat na finančních trzích. Relativní zdraví jejich ekonomik dokresluje i nezájem médií – pohromy jsou přece zajímavější, než když něco klape podle plánu.

Není překvapením, že i ve statistice běžného účtu se Řecko nachází na chvostu. Za zlepšením v letošním prvním pololetí navíc ani nestojí jeho snaha o úspory, ale odpis jeho dluhu z března letošního roku, který snížil úrokové platby plynoucí ze země. Kámen úrazu spočívá u Řecka v jeho miniaturních exportech (10 procent HDP), které by ani po zdvojnásobení nebyly schopny „vykrýt“ importy. Evropské komisi se proto dál telefonuje o více a více peněz.

Peníze nechejte doma!

Druhou a neméně závažnou podmínkou pro stabilizaci financí po vyrovnání běžného účtu je důvěra v domácí banky. Pokud totiž začnou lidé převádět vklady do zahraničí, banky nemají za co státní dluh nakupovat. To je problém jak v Řecku (co jiného čekat?!), tak i ve Španělsku. Španělské banky totiž stále drží velké množství hypoték a úvěrů, poskytnutých stavebním společnostem z období realitní bubliny, a vkladatelé přestávají věřit jejich kredibilitě. Vláda se však konečně dohodla na vytvoření tzv. „špatné banky“, které budou moci ostatní finanční instituce tato ztrátová aktiva prodat a očistit své rozvahy.

Způsob, který zafungoval v roce 2008 v USA a roku 2009 v Irsku, Španělé zavádějí čtyřletým zpožděním a to jsou nemovitostní bubliny ve všech třech zemích relativně srovnatelné. Není divu, že se krize ve Středomoří stále drží.

 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (10)

Vstoupit do diskuze
Tomáš Raputa

Tomáš Raputa

Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá finančními trhy a makroekonomií. Působí rovněž... Více

Související témata

bankyběžný účetdluhopisyIrskoItáliejaponskoPIIGSplatební bilancePortugalskoŘeckostátní dluhŠpanělskoúvěry
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo