Konec víry v „papíry“: Co stojí za růstem zlata?

Řada analytiků vidí v současných rekordních cenách zlata další z řady spekulativních bublin. Argumenty mnoha z nich jsou však poněkud povrchní, často je nahrazuje pouhý dojem, že zlato rostlo příliš rychle a už tak dlouho, že prostě musí přijít nějaký zvrat. Považovat však pocity a „pečlivé studium“ grafu dosavadního vývoje cen žlutého kovu za dostatečnou argumentaci nelze.

Na druhé straně máme nijak neklesající zájem investorů, kteří ve zlatě vidí naprosto bezpečný přístav, jenž je ochrání v blížících se ekonomických bouřích. Někteří jsou dokonce přesvědčeni, že ve zlatě nalezli bájnou bezrizikovou investici. Jejich nákupy jsou mimochodem stejně často podložené spíš pocity a instinkty než fakty.

Osobně se neřadím ani k jednomu táboru. Už proto, že mě fakta zajímají.

Kdo zlato kupuje

Správná otázka by snad měla znít: Kdo dnes zlato nekupuje? Podle World Gold Council se v roce 2010 prodalo 3 812 tun zlata. Zdaleka největším světovým „konzumentem“ této komodity je Indie, na kterou připadá přibližně třetina veškerého koupeného zlata. Pro úplnost dodejme, že v tomto čísle není zohledněna poptávka ze strany centrálních bank a vládních agentur, ale „pouze“ poptávka spotřebitelů. Hlad po zlatě roste i v Číně (aktuálně 20 procent globální poptávky) a na Blízkém východě.

V Indii je náklonnost ke zlatu dána i tradicí. Vzhledem k neexistenci sociálního zabezpečení se Indové nákupem zlata zajišťují proti nenadálým životním situacím. Rostoucí poptávku ze strany Číny lze do určité míry vysvětlit i nedostatkem alternativních investic. Bankovní depozita přinášejí Číňanům kvůli vládní politice záporné reálné výnosy a čínské akcie v poslední době zrovna nezáří. I v oblasti nemovitostí se vláda snaží intervenovat, aby zamezila dalšímu rychlému růstu cen rezidenčních nemovitostí, jako kupec se tedy setkáte s vyššími finančními nároky. Zlato je tedy pochopitelná volba.

Konec víry v papíry

Jaké faktory stojí za růstem ceny zlata?

• Produkce zlata se zvyšuje jen velmi pomalu. Celková produkce zlata (tzn. těžba nového zlata a zlato získané recyklací) vzrostla v roce 2010 oproti předchozímu roku o pouhá dvě procenta.
• Roste poptávka, zejména ze strany Indie a Číny.
• Centrální banky se staly po dlouhé době čistými kupci zlata.
• Pokles dolaru. Zlato je denominováno v dolarech, což znamená, že je lze koupit levněji v měně, která vůči dolaru posiluje.

Na webových stránkách CNBC byla nedávno uveřejněna anketa s otázkou: „Jaký klíčový faktor stojí za mnohaletým rychlým růstem ceny zlata?“ Z celkových přibližně 3 800 hlasujících se 44 procent respondentů přiklonilo k odpovědi „útěk do bezpečí“. Dalších 25 procent považuje za klíčovou „ochranu před inflací“, 19 procent „spekulaci“ a 12 procent „nejlepší investiční možnost“. Výsledky ankety nám naznačují pravděpodobný základní faktor stojící za rychlým růstem ceny zlata. Je jím nedůvěra ve vlády a centrální banky, jinými slovy: nedůvěra v papírové měny. Řada investorů očekává v souvislosti se současnou vysokou mírou zadlužení takovou politiku centrálních bank a vlád, která bude měnu znehodnocovat. Až se vrátí důvěra v papírové peníze, potom cena zlata výrazně poklesne. Do té doby velice pravděpodobně nikoli. To samozřejmě nevylučuje nějakou korekci ceny zlata, nicméně trvající nedůvěra v papírové měny je silným faktorem, který podporuje vysoké ceny zlata.

Zlaté doly lišáka Sorose

Jsme tedy svědky nafukování zlaté bubliny? Zřejmě ne. Současné ceny zlata reflektují aktuální stav globální ekonomiky, a odrážejí tedy fundamenty. Přirovnání k bublině technologických akcií z přelomu 20. a 21. století postrádá logiku. V 90. letech minulého století stačilo, abyste šli na burzu s firmou, jejíž název bude začínat na Compu-, Data- nebo Techno-, a měli jste úspěch. Někteří portfoliomanažeři podílových fondů zapomněli na diverzifikaci a svá portfolia koncentrovali do sektoru technologií a internetu. V tom skutečně žádná logika nebyla.

Na druhou stranu, je zlato právě teď bezpečná investice? Zajímavý je například přístup George Sorose. Světoznámý investor v roce 2010 během zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu prohlásil, že poslední bublinou je zlato. Koncem března 2011 prodal většinu zlata, které držel prostřednictvím ETF (exchange traded funds). Následně ale nakoupil akcie dvou firem těžících zlato. Sorosovi zřejmě připadala cena zlata vysoká, ale zároveň chtěl zůstat na trhu. V případě dalšího růstu ceny zlata poroste rovněž ziskovost firem, které Soros koupil relativně levně. Elegantní a rozumné řešení, byť nikoli bez rizik.

Co říci závěrem? Zlato na současné cenové úrovni není žádnou bublinou. Potenciální investoři by si ale měli investici do zlata dobře promyslet. V dubnu 2000 si položil hlavní investiční stratég banky Lehman Brothers rétorickou otázku: „Je dnes akciový trh rizikovější než před dvěma lety pouze proto, že je dražší? Odpověď je ne.“ Odpověď nicméně vždy zněla a znít bude ano. A neplatí to pouze pro akcie.