Regulace půjček: Zlepšení pouze zdánlivé!

Více informací?

Nový zákon by měl přinést lidem více informací. Na první pohled výborná zpráva – ale jen pro ty, kteří nedrželi v ruce nové "informační" materiály. Pro průměrného člověka je to jen další změť nesrozumitelných slov, ve které nemá šanci se zorientovat. Nedávno ministerstvo financí zopakovalo průzkum finanční (ne)gramotnosti a výsledek nikoho nepřekvapil.

Jen je možná škoda, že vedle obecných otázek s předvídatelnými odpověďmi ministerstvo neotestovalo třeba srozumitelnost informačních materiálů, které klienti dostávají. Bylo by zajímavé vidět, jak by různé firmy dopadly a kolik z předložených (a legislativou vyžadovaných) informací má vůbec průměrný člověk šanci pochopit, když i 88 % klientů v průzkumu MF přiznává, že nerozumí všemu, co smlouvy na finanční produkty obsahují.

Možná by pak pan ministr vedle šoku z výsledků průzkumu mohl přijít i s užitečnými návrhy. Poučit se je kde a není to nijak složité. Stačilo by možná do legislativy přidat jedno britské pravidlo, které pod přísnou sankcí požaduje, aby materiály pro klienty byly pravdivé a srozumitelné. Vzhledem k tomu, že klienti při braní úvěrů za nejdůležitější považují výši měsíční splátky (zatímco RPSN je na jednom z posledních míst, mimo jiné i proto, že 83 % lidí vůbec neví, co to je), nepotřebují více informací – ale informace užitečné a srozumitelné.

Větší práva?

Nový zákon by měl lidem dát větší práva. Na jednu stranu dostávají klienti užitečná práva (včetně odstoupení od smlouvy bez přehnaných sankcí či zastropování některých poplatků), na druhou stranu je ale otázkou, kdo o nich ví. Zejména v situaci, kdy podle již zmiňovaného výzkumu finanční gramotnosti jsou lidé na přepážce rozhodujícím zdrojem informací o spotřebitelském úvěru. A jak pravděpodobné je, že pracovník na přepážce (a ještě spíše prodejce úvěrů v terénu) klienta řádně poučí a výslovně ho na některé věci upozorní?

Nová právní úprava navíc neřeší ani palčivý problém posledních let, tedy rozhodčí doložky. Snad se z místa pohne alespoň ministerstvo spravedlnosti, které slibuje přísnější pravidla. Otázkou ale je, jak rychle (a hlavně jak dobře) změny připraví a jestli projdou, protože spolupráce s rozhodci je zejména pro pochybné úvěrové firmy zlatý důl. Nejen proto, že mohou klienta rychle oškubat, ale i proto, že přes veškerou negativní publicitu okolo rozhodčích doložek 83 % lidí neví, co vlastně rozhodčí doložky jsou a čeho se jejich podpisem vzdávají.

Lepší kontrola?

Nový zákon by měl přinést lepší kontrolu. Česká obchodní inspekce získala nová práva a má v ruce přísnější sankce. Má ale vůbec šanci stát se účinným regulátorem? Velmi rád bych se mýlil, ale ČOI má při svých omezených zdrojích mnohem důležitější věci k řešení a navíc nemá šanci přitáhnout dostatečně zkušené odborníky. Lepší kontrola tak zůstane jen na papíře a občas někdo dostane pokutu za formální prohřešek. Běžným klientům to ale nepomůže.

Psáno pro Lidové noviny