Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Důchodová kalkulačka zklamání

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza | 12. 4. 2011 | 1 komentář | 1 866
anuitadůchodová reformadůchodyfinanční gramotnostministerstvo financímpsv

Když minulý týden ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo kalkulačku výnosů k navržené důchodové reformě, vypadalo to na první dobrý mediální tah. Vždyť co přesvědčivějšího lze použít za argument než to, jak se lidem zvednou důchody, pokud do systému vstoupí?

Důchodová kalkulačka zklamání

Jenže ministerská kalkulačka je bohužel stejná jako celá důchodová reforma – nedotažená, ušitá narychlo na koleně, bez inspirace a zamlčující důležité skutečnosti. Místo toho, aby ministerstvo připravilo moderně udělanou webovou aplikaci a umožnilo ji každému zájemci umístit na jeho web, je k dispozici pouze excelová tabulka.

Proprovádění výpočtů je to samozřejmě v pořádku, z pohledu marketingové strategie je to naprosté selhání – ovšem zcela v souladu s tím, jak zoufale špatně vláda komunikuje všechny své reformy. Neplatí přitom, žeby stát neuměl své projekty „prodat“, spíš naopak. Stačí se podívat třeba na chytrou a účinnou kampaň na podporu sčítání lidu – a to je přitom statistika oprotidůchodu každého z nás velmi nudné téma.

Kalkulátor manipulátor

Pokud by ale byla nuda jediným prohřeškem ministerské důchodové kalkulačky, stačilo by mávnout rukou. Kalkulačka ale bohužel při bližším pohledu vypadá spíše jako nástroj manipulace, protože tiše zapomíná na některá fakta a vychází z předpokladů, které nejsou zrovna dvakrát správné.

Ať totiž počítáte, jak počítáte, podle ministerské kalkulačky bude vstup do soukromých penzijních fondů výhodný v podstatě úplně pro každého. Stačilo totiž použít jednoduchý trik – do výnosů započítat nejen tři procenta vyvedená ze sociálního pojištění, ale i ta další dvě procenta spořená povinně navíc, zatímco v případě setrvání v průběžném systému si člověk prý navíc nebudespořit ani korunu. Kdyby si totiž člověk ona dvě procenta spořil dobrovolně se stejným výnosem jako mu poskytnou penzijní fondy, byl by na tom stejně dobře i v rámci státního důchodu, zejména u nižších příjmů by na tom byl dokonce o poznání lépe. Proto raději kalkulačka srovnává hrušky s jablky a doufá, že si toho finančně negramotný člověk nevšimne.

Zatajené poplatky

Je také docela odvážné modelovat výnosy penzijních fondů, když nejsou známy jejich poplatky.Podle materiálu ministerstva financí rozhodně nebudou poplatky zanedbatelné a zdá se, že pohltí minimálně pětinu očekávaných výnosů (a možná ještě mnohem víc, pokud se penzijním fondům podaří prosadit vyšší poplatky v prvních pěti letech reformy a dostatek mimořádných poplatků za různé operace). Kdyby ministerská důchodová kalkulačka navržené poplatky poctivě zohlednila, byl by výsledek pro lidi s průměrnými příjmy ještě mnohem smutnější.

Pokud si půjdete spočítat své možné výnosy, dodám ještě jednu otázku – jak moc jste si jisti tím, že pojišťovny budou skutečně vyplácet anuity odpovídající propočtům v tabulce? Neuděláte nakonec lépe, když si prostě budete spořit sami?

Psáno pro Lidové noviny

Autor článku

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním „panem Euro“ v ČR. Od roku 2007 byl spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnoval serveru Peníze.cz. Rok 2012 strávil na otcovské dovolené se svými dětmi a od listopadu 2012 žije se svou rodinou ve Washingtonu, kde působí jako hlavní expert Světové banky pro ochranu spotřebitele na finančním trhu, finanční vzdělávání a dohled nad prodejem finančních služeb. Rád cestuje a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.