Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Kdo má strach z arbitra?

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza | 12. 7. 2011 | 1 574
229/2002 SbČeská asociace pojišťovenfinanční arbitrinvestiční společnostiministerstvo financíministerstvo spravedlnosti

Od počátku července došlo k výraznému posílení pravomocí finančního arbitra. Vedle sporů mezi klienty a investičními společnostmi bude nově rozhodovat i spory plynoucí ze spotřebitelských úvěrů. Klienti pochybných úvěrových firem se tak konečně dočkají zastání. Jen škoda, že ministerstvo financí opět zůstalo na půli cesty, protože chránit potřebují i klienti jiných institucí.

Kdo má strach z arbitra?

Nejprve ale zůstaňme u aktuálních změn. Do budoucna jistě poroste i počet sporů týkajících se podílových fondů, protože způsob prodeje investic není vždycky právě férový. Často se klientům slibuje jistota a vysoký výnos, i když se tyto věci vzájemně vylučují, a fondy se doporučují na základě minulých výsledků. Pokud ale arbitr a jeho tým udrží vysoko nastavenou laťku, dočkáme se lepšího zacházení s klienty.

Posvítí si arbitr na rozhodčí doložky?

Mnohem více sporů – a mnohem smutnějších – ale čeká arbitra u spotřebitelských úvěrů. Pro naprostou většinu oklamaných klientů bude finanční arbitr jedinou šancí na spravedlnost. Poskytovatelé půjček totiž již roky zneužívají rozhodčí doložky a spřátelení rozhodci, kteří si na blízkém vztahu s firmami půjčujícími peníze vybudovali výnosný zlatý důl, rozhodně nerozhodují spory spravedlivě a často zavírají oči i před těmi nejhoršími způsoby zneužívání neznalosti nebo tísně klientů.

Soudy, které by měly být zárukou dodržování práva, si mnou ruce, protože kvůli existenci rozhodčích doložek jsou údajně z obliga a spory klientů a úvěrových firem se nemusí zabývat. Několik vyšších soudů sice již velmi jasně formulovalo opačný názor, soudy nižších instancí ale volí pohodlnou cestu zamítání žalob – a ministerstvu spravedlnosti je zřejmě okrádání desítek tisíc lidí ročně úplně ukradené.

Pusťte zlého muže na pojišťovny

Zákon o finančním arbitrovi naštěstí výslovně říká, že arbitr může spor rozhodnout i v situaci, kdy ve smlouvě je rozhodčí doložka. A jelikož arbitr během svého funkčního období dokázal, že umí rozhodovat spravedlivě a přitom důrazně, může zřejmě brzy očekávat velkou vlnu odporu ze strany mocných úvěrových firem, kterým bude šlapat na kuří oko.

Naštěstí arbitrovi dobrý trénink nedávno poskytla Česká asociace pojišťoven, která se bojí, že by se arbitrovy pravomoci mohly rozšířit také o oblast pojištění. Jen by příště mohly být argumenty proti zlému arbitrovi postaveny trochu lépe, protože v tomto případě se rozpadaly už při prvním ohledání. Přitom pokud by nějaký sektor finančních služeb potřeboval udělat pořádek, je to po spotřebitelských úvěrech právě oblast pojištění. Některé pojišťovny by ale tlak na slušnější zacházení s klientem zvládaly jen obtížně – a tak arbitrovi nezbývá nic jiného než se připravit na další útoky. Pokud totiž myslí stát ochranu spotřebitelů vážně, měl by arbitrovu pravomoc o pojištění rozšířit co nejdříve.

Psáno pro LN

Autor článku

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním „panem Euro“ v ČR. Od roku 2007 byl spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnoval serveru Peníze.cz. Rok 2012 strávil na otcovské dovolené se svými dětmi a od listopadu 2012 žije se svou rodinou ve Washingtonu, kde působí jako hlavní expert Světové banky pro ochranu spotřebitele na finančním trhu, finanční vzdělávání a dohled nad prodejem finančních služeb. Rád cestuje a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.