Naše Finančné Perpetuum Mobile aneb Nechcem zľavu zadarmo

Tentokrát do galerie finančních „inovací“ přidáme Naše Finančné Družstvo (NFD), které už delší dobu působí na Slovensku i v Česku.

Co že „jejich finančné družstvo“ slibuje? Je to jednoduché, pořídíte si platební kartu a dostáváte zpět provizi za svoji útratu. Čím víc utratíte, tím víc vyděláte. Kartu dnes má skoro každý, tak proč si nevzít zpět něco z poplatků, které jinak schlamstne banka. A proč si z nich nenaspořit na rentu.

Pokud se teď ptáte, kde je háček, body pro vás – dobrá otázka. Začněme třeba u toho, kdo onu zázračnou kartu vydává. Tušíte správně, že to není žádný z našich domácích poplatkových otesánků, musíme se poohlédnout jinde.  A to docela daleko – Naše finančné družstvo se na svém webu hlásí ke spolupráci s Loyal Bank sídlící na Sv. Vincenci a Grenadinách.

Piráti z Karibiku?

Pokud banku hledáte v seznamu subjektů s povolením působit v tuzemsku, hledáte marně. Autor tohoto článku napsal nemálo rýpavých poznámek na adresu různých regulátorů a regulací, každopádně pokud jde o kvality bankovního dohledu v České republice a na karibském Sv. Vincenci, sází jednoznačně na ČNB!

Útěchou klientům budiž, že Loyal Bank patrně skutečně je reálně fungující bankou. Tedy, alespoň by měla být, pokud je skutečně členem asociace Mastercard. Za pozornost ovšem stojí fakt, že na webu banky (existuje také v jazykové verzi místy připomínající češtinu) není k nalezení ani slovo o jejím hospodaření – natož rozvaha a výsledovka a informace o kvalitě úvěrového portfolia jako u standardních bank.

Kdo neplatí, zůstane chudý!

Co naopak nechybí, je ceník poplatků. Otevření účtu přijde podle ceníku NFD na 65 dolarů (ve ví-aj-pí verzi 275 dolarů), výběr z bankomatu na necelé čtyři dolary, měsíční vedení účtu na pět dolarů, vklad na účet devět dolarů a 50 centů navrch. Vyložená láce v době, kdy i v Česku několik bank nabízí účty s vedením a základními službami zdarma. Nemluvě o skrytých nákladech na kurzové rozdíly, protože v české koruně Loyal Bank účty patrně nevede. Beze zbytku tedy platí heslo „nechci slevu zadarmo“.

Ovšem poplatky inovace nekončí. Skutečným zdrojem pasivního příjmu není platební karta, ale investice do realit. Za útratu kartou klient totiž údajně dostává podíly na investici do nemovitostí.

Skeptik by se asi zeptal, proč si nepořídit levný účet a peníze ušetřené na poplatcích jednoduše neinvestovat na vlastní pěst, ale popřejme chvíli sluchu lákavé nabídce. Řečeno s usměvavým pánem (který zároveň panuje celému projektu) na propagačním videu – ano, jsou tam poplatky, ale pokud si je nezaplatíte, může se vám stát, že zůstanete chudí.

Kolik to sype

O jaké výnosy se nedůvěrou k tomuto úžasnému projektu připravíte? Naše finančné družstvo nabízí kalkulačku renty – při měsíčním obratu 500 dolarů se za 10 let dostaneme na měsíční „refundaci“ ve výši 346 dolarů (ve skutečnosti dostaneme peníze už dříve, ale pro jednoduchost je z výpočtu vynecháme). Dejme tomu, že vedení účtu a karty a jeden vklad měsíčně nás stojí 15,50 USD a banka si nechá jen 20 procent a 80 procent vyplatí našemu družstvu. Dále předpokládejme, že Mastercard se dá na charitu a vyplatí NFD dvě procenta z objemu plateb (prý to dělá). To máme celkem 22,4 dolaru měsíčně.

Za deset let máme dostávat 346 dolarů, ale kartu budeme používat dál, reálně tedy budeme dostávat bezpracnou rentu „jen“ 343,6 dolaru. Ta má být doživotní, ale počítejme pro ilustraci jen s 20 lety.

Jaká musí být míra výnosu, aby při měsíčním vkladu 22,4 dolaru za deset let naspořená částka umožnila výplatu uvedené renty?  Po chvíli v Excelu zjistíme, že to musí být necelých 2,4 procenta měsíčně, tedy přes 32 procent ročně. Hezké, že?

Berlusconi je seriózní a tak trochu nudný parťák

Takový výnos z pronájmu realit by byl poněkud surrealistický. Zjevně tedy zdroj renty musí být někde jinde. Že by jím bylo lákání dalších oveček do multilevelového systému?

Shrnuto v kostce: máte šanci na rentu, pokud si budete deset let posílat peníze do banky v Karibiku a přesvědčíte hodně dalších lidí, aby je tam také posílali. A pokud nezkrachuje ani daná banka, ani provozovatel systému, který vám onu rentu slibuje.

Ve srovnání s tím vypadají desetileté italské dluhopisy jako trapně nudná a bezpečná investice.

Autor je analytik Partners