Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Reforma postavená na lži

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza | 22. 2. 2011 | 19 komentářů | 1 553

Zatímco někteří slaví, že po letech diskusí konečně máme na stole větší úpravu penzijního systému (i když do skutečné reformy mají navržené změny ještě hodně daleko), jiní se ptají, jak dlouho změny vydrží. Tedy pokud se vůbec uvedou v život.

Reforma postavená na lži

Koalice se totiž zatím dohodla jen na hrubých obrysech reformy, ale chleba se bude lámat až ve chvíli, kdy se začnou řešit detaily. Tím hlavním bude otázka maximálních poplatků za správu peněz. Pro laiky možná není nějaká desetinka procenta nákladů významná, ale třeba v horizontu třiceti let znamená rozdíly v řádu desetitisíců korun.

Vzhledem k tomu, že se vláda rozhodla opakovat chybu, kterou udělala se stavebním spořením a místo definice důchodového produktu bude vytvářet nové instituce, budou poplatky výrazně vyšší než by být musely. Kdyby se vláda rozhodla pouze definovat, jaké parametry musí penzijní spoření splňovat, mohly by si ho do portfolia zařadit banky, investiční společnosti i pojišťovny (a byl by to dobrý důvod pro reformu dnešních penzijních fondů). Místo toho budou vznikat nové instituce se svými systémy, manažery a centrálami – a také s výrazně vyššími náklady na provoz.

Lež základem reformy

Za největší chybu ale považuji to, že financování reformy je postaveno na lži, navíc příliš průhledné a jednoduše odhalitelné. Vláda totiž tvrdí, že kvůli výpadku příjmů z průběžného systému financování penzí musí zvýšit DPH. Neptejte se ale, na základě jakých propočtů a s jakým podílem přechodu lidí do nového systému počítá. Taková kalkulace totiž vůbec není podstatná.

Podle odhadů by mohl výpadek v systému při přechodu velké části mladých lidí činit zhruba 20 miliard korun ročně, zvýšením DPH ale vláda získá přibližně 57 miliard. Zhruba šest miliard stát použije na vyšší daňové slevy na dítě, aby mladým rodinám kompenzoval vyšší DPH, něco určitě spolkne i valorizace důchodů, které vláda jistě neodolá. Pořád ale zbudou desítky miliard korun ročně a bylo by dobré vědět, na co je vláda použije. Nemluvě o tom, že DPH by měla vzrůst už od ledna 2012, ale důchodové změny budou startovat až o rok později, takže vláda dostane příští rok pěkný balík navíc.

Už jen jako perlička, smutně ilustrující poměry v české kotlině, působí seznam zboží, na které se zvýšení DPH nebude vztahovat. Například Vít Bárta seznam obhajoval tím, že vybrané potraviny jsou základem pro dobré zdraví a že právě dobré zdraví lidem umožní déle si užívat stáří i penzí. Mohl by se někdo pana ministra zeptat, proč je podle něj zdravější bílý chleba než tmavá houska, mléko než jogurty nebo zelenina než ovoce. I když raději se neptejme. Mohli bychom se dočkat ještě zábavnější odpovědi, než když Kateřina Jacques vysvětlovala pojem biomasa.

Psáno pro Lidové noviny

Autor článku

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním „panem Euro“ v ČR. Od roku 2007 byl spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnoval serveru Peníze.cz. Rok 2012 strávil na otcovské dovolené se svými dětmi a od listopadu 2012 žije se svou rodinou ve Washingtonu, kde působí jako hlavní expert Světové banky pro ochranu spotřebitele na finančním trhu, finanční vzdělávání a dohled nad prodejem finančních služeb. Rád cestuje a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.