Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Jak prohrát boj o reformu

Tomáš Prouza
Tomáš Prouza | 1. 3. 2011 | 5 komentářů | 1 170

Do startu důchodové reformy zbývají ještě skoro dva roky, ale vládě se během minulého týdne podařilo zklamat a naštvat i ty, kteří by jinak reformu ze všech sil podporovali.

Jak prohrát boj o reformu

Důchodová reforma měla být vlajkovou lodí a nejjasnějším důkazem reformního odhodlání kabinetu s nejsilnější podporou v poslanecké sněmovně za celou dobu existence České republiky. Jenže reformě chybí odvaha, takže místo důstojné vlajkové lodi připomíná pramičku na Vltavě, je nedotažená, takže posádka vyplouvá bez dostatečných zásob, a absolutně selhala komunikace, takže o výpravě vlastně nikdo neví.

Dva tisíce nic neřeší

Ale dost hříček se slovy. To, že je reforma přehnaně opatrná, je jasné každému, kdo si spočítá možné přilepšení k důchodu z našetřených peněz. Dva tisíce měsíčně navíc jsou určitě dobré, ale rozhodně to není snížení závislosti na průběžném systému. Jinak řečeno – i pokud vládní reforma projde, budeme i nadále muset buďto prodlužovat věk pro odchod do důchodu nebo zvyšovat daně nebo výrazně snížit objem vyplácených důchodů. Třetí varianta je samozřejmě politicky nereálná, takže dnešní třicátníci rozhodně nepůjdou do důchodu v 65 letech. A musí počítat s tím, že jejich daně v dalších letech ještě porostou.

Mnohem víc překvapuje nedotaženost reformy, kdy se podmínky z týdne na týden mění podle toho, co se zdá politicky vhodnější. Z povinného systému je najednou dobrovolný, místo povinné anuity se najednou objeví i jiné formy výplaty, z původního odmítnutí je najednou souhlas s dědictvím naspořených a nevyčerpaných peněz. A když ani tyto ústupky nestačí, vytáhnou se z klobouku další králíci, například možnost přispívat jedno procento z platu na důchod vlastním rodičům. Jen je škoda, že úžas publika obvykle rychle pokazí nenápadná informace, že právě tuhle zajímavou změnu asi nepůjde udělat stejně rychle jako zbytek reformy.

Reforma, která všechno zdražila

Přitom úspěch reformy, který se bude měřit počtem lidí, kteří přejdou z průběžného systému, stojí především na správné komunikaci. A tady bohužel vláda zcela selhala. Místo toho, aby lidem ukazovala výhody spoření na vlastní penzi, místo toho, aby již od prvního dne propagovala možnost přispívat na důchody rodičů a aktivně vysvětlovala úspory, kterých stát dosáhne a jak sníží rozpočtový deficit, dovolila vláda, aby v myslích lidí vzniklo jiné spojení. Kvůli důchodové reformě nám zdražili – přesně to si budou lidé pamatovat, až se otevřou brány nových penzijních fondů.

Samozřejmě – ještě pořád je hodně času, chytrý marketing dokáže spoustu kouzel, ale postup vlády znamená jedno jediné. Do systému přejde výrazně méně lidí, než kdyby se vláda pořádně připravila. Za reformní vládou tak zůstane pouze špatně reformovaný penzijní systém a masivní navýšení daní.

Psáno pro Lidové noviny

Foto: thinkstock.cz

Autor článku

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune. V roce 2000 spoluzaložil a do roku 2004 řídil server Peníze.cz. V létě 2004 se stal náměstkem ministra financí s odpovědností za finanční trhy, Evropskou unii a mezinárodní vztahy, byl prvním „panem Euro“ v ČR. Od roku 2007 byl spolumajitelem finančněporadenské firmy Partners, od prosince 2010 se opět z pozice vydavatele věnoval serveru Peníze.cz. Rok 2012 strávil na otcovské dovolené se svými dětmi a od listopadu 2012 žije se svou rodinou ve Washingtonu, kde působí jako hlavní expert Světové banky pro ochranu spotřebitele na finančním trhu, finanční vzdělávání a dohled nad prodejem finančních služeb. Rád cestuje a poslouchá klasickou hudbu, pije dobré červené víno a volné chvíle tráví nejraději na procházkách se svou maďarskou ohařkou nebo péčí o růže na zahradě.