Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Reforma daní: Skutečné problémy jsou jinde

Pavel Kohout
Pavel Kohout | 6. 4. 2011 | 2 komentáře | 1 325

Potřebuje česká ekonomika daňovou reformu? Ano a ne.

Reforma daní: Skutečné problémy jsou jinde

Nejprve se věnujme onomu „ne“. Systém „nějak“ funguje. Slovo „nějak“ samozřejmě neznamená optimálně, bez nedostatků a k plné spokojenosti všech. Nicméně podniky, jednotlivci i úřady jsou na tento systém zvyklí a umějí s ním pracovat. To neznamená, že by nebylo třeba nic zlepšovat. Skutečné problémy jsou ale jinde, než si ministr financí myslí.

Problém není v tom, že by existence stravenek zatěžovala systém do té míry, aby vznikaly makroekonomické potíže a aby se úřady hroutily pod nápory administrativy. Stravenky jsou spíše symbolickým problémem, jemuž se věnuje pozornost nepřiměřená jeho velikosti. Platí to pro jejich zastánce i odpůrce. Skutečné problémy mezitím unikají ze zorného úhlu.

Zrušení daňové odečitatelnosti úroků: Tudy ne, přátelé

Další, mnohem důležitější „zjednodušení“ má spočívat ve zrušení daňové odečitatelnosti úroků z hypoték. Kvůli zvýšení dolní sazby DPH budou dražší byty a kvůli „zjednodušení“ v oblasti úroků se dále zhorší dostupnost bydlení. Pokud tímto krokem ministerstvo hodlá zachraňovat veřejné finance, pak je něco opravdu v nepořádku.

Hlavním problémem daňového systému není ani tak jeho samotná složitost, jako spíše vnímání této složitosti mezi veřejností. Proč je to důležité? Mladý absolvent vysoké školy, potenciální podnikatel a zaměstnavatel, se rozhoduje, zda „jít do toho“, anebo zda sledovat bezrizikovou kariéru zaměstnance nadnárodní firmy. Ze svého okolí slýchá, jak finanční úřady sekýrují podnikatele, jak se zákony mění každým rokem, jaké drakonické tresty a penále z prodlení se mohou po řadě let objevit, když začínající podnikatel omylem zapomene zaplatit nějaké daně či odvody, jak nepatrné šance mají ve veřejných zakázkách ti, kdo nemají „prošlápnutou“ cestu k úřadům.

Zkrátka a dobře, potenciální zaměstnavatel se rozhodne to zabalit ještě dříve, než začne. Nechá se zaměstnat za pár šupů (naší hlavní konkurenční výhodou je přece kvalifikovaná a levná pracovní síla) a plody jeho práce putují ve formě dividend do zahraničí. Nadnárodní investoři nás milují pro naši vlastní hloupost, s jakou jim vycházíme vstříc na vlastní úkor.

Účinnější by bylo, kdyby se stát přestal chovat k podnikatelům a jiným poplatníkům jako lichvář a dráb v jedné osobě. Správná reforma by proto měla vypadat tak, že stát se k poplatníkům bude chovat, jak se slušný stát chovat má: jako ke klientům, kteří jej živí. To znamená vstřícný přístup, dobrý servis, konec presumpce viny na straně poplatníka a rovné zacházení, neboť dnes si různé finanční úřady vykládají zákony a vyhlášky různě. Je to poplatník, kdo živí stát. Ne naopak.

Psáno pro E15

Autor článku

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spolulyakl8dal finančněporadneskou společnost Partners. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem konzultačního týmu Vlastimila Tlustého (ODS), později byl dlouholetým členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Patří též mezi zakladatele Institutu pro politiku a ekonomiku a není členem žádné politické strany. Ředitel Algorithmic Investment Management.