Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Řecký bankrot a kořen problému

Pavel Kohout
Pavel Kohout | 3. 6. 2011 | 1 komentář | 1 525
dluhyeurozónaEvropská centrální bankainflacepavel kohoutportugalsko

Na jaře 2010 zbankrotovalo Řecko. Šokovaní evropští státníci dali dohromady masivní finanční pomoc. Rok se s rokem sešel a Řecko zbankrotovalo podruhé. Bylo třeba prodloužit dobu splatnosti úvěru a snížit jeho úroky. Ani to nebylo dost, takže během června se evropští vůdcové mají dohodnout na dalším gigantickém balíku v desítkách miliard eur. Fiasko společné evropské politiky snad již nemůže být větší.

Řecký bankrot a kořen problému

Zatím je zřejmě vyloučeno, aby se Evropa podívala pravdě do tváře. Faktem je, že za řeckou krizi nemůže v první řadě falšování statistik. Nedostatek rozpočtové disciplíny a účetní triky, které jej měly zamaskovat, samozřejmě ke krizi přispěly. Ale i bez podvodů by Řecko bylo dnes přinejlepším v podobně průšvihové situaci jako Portugalsko.

Kromě toho jsou zde dvě problémové země, které byly ještě nedávno pokládány za vzor dobrého hospodaření. Španělsko hospodařilo v roce 2007 s rozpočtovým přebytkem 2,2 procenta HDP a ekonomika rostla tempem 3,8 procenta. Španělská nezaměstnanost klesla v roce 2006 na 7,6 procenta. Irsko dosáhlo přebytku v hodnotě 0,3 procenta HDP, růst ekonomiky dosáhl 4,8 procenta. Celkový státní dluh nedosahoval ani 26 procent HDP.

Recept na prosperitu?

Objem úvěrů španělským nefinančním podnikům a domácnostem rostl během let 2002 až 2008 včetně průměrným tempem 17,5 procenta ročně. V Irsku dosáhl úvěrový boom dokonce 19,7 procenta ročně. Většinou šlo o hypotéky a úvěry developerům. Když pak realitní bublina praskla, následovala bankovní krize a opravdu velmi drsná krize stavebního průmyslu. Prosperita byla jen dočasná.

V Řecku ve stejném období rostly soukromé úvěry „jen“ o 15,2 procenta ročně, ale i to stačilo vyvolat iluzi prosperující ekonomiky. Ukázalo se, že éra růstu po zavedení eura byla jen klam. Šlo o nezdravý růst hnaný expanzí bankovních úvěrů. Zdánlivě přebytkové veřejné finance byly nepřímo dotovány Evropskou centrální bankou, neboť bezedná studnice uměle levných úvěrů z Frankfurtu živila bankovní expanzi v Irsku, Španělsku i v Řecku.

Silná měna v kombinaci s růstem objemu peněz v ekonomice vedla k inflaci mezd. To bylo sice vítáno lidem, ale důsledkem byla ztráta konkurenceschopnosti. Nyní mají zejména Portugalsko a Řecko drtivý schodek veřejných financí, a navíc i schodky zahraničního obchodu a platební bilance. Jakýkoli záchranný balíček tady postrádá smysl.

Stále chybí odvaha pojmenovat kořen krize – mechanismus, jenž nejprve nafoukl zmíněné ekonomiky obrovskými objemy úvěrů, aby následně popraskaly jako přefouknuté balonky. Přitom by na to stačila jen čtyři písmena: E, U, R a O.

Psáno pro E15

Autor článku

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spolulyakl8dal finančněporadneskou společnost Partners. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem konzultačního týmu Vlastimila Tlustého (ODS), později byl dlouholetým členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Patří též mezi zakladatele Institutu pro politiku a ekonomiku a není členem žádné politické strany. Ředitel Algorithmic Investment Management.