Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Rostoucí mzdy a Detroit Evropy: Na sebeuspokojení není vhodná doba!

Pavel Kohout
Pavel Kohout
17. 6. 2011

Automobilový průmysl je pilířem naší ekonomiky. Stěží to tak ale bude navždycky...

Rostoucí mzdy a Detroit Evropy: Na sebeuspokojení není vhodná doba!

Průměrná mzda v českém soukromém sektoru opět po řadě let převýšila mzdový průměr ve státním sektoru. Rozdíl není velký, ve státním se platí podle údajů za první čtvrtletí 2011 jen o 2,8 procenta méně než v podnikatelském. Je to ale velká změna ve srovnání třeba se 4. čtvrtletím 2004, kdy veřejný sektor vyplácel o 16,5 procenta více!

Je to znamení doby – rozpočty nevypadají dobře, veřejný sektor musí šetřit. Ve srovnání s prvním čtvrtletím předchozího roku zde poklesly nominální mzdy o necelá dvě procenta, zatímco v podnikatelském sektoru se průměrně přidávalo o tři procenta. Také to je nynější trend: nezaměstnanost klesá, průmysl roste, je dávno po krizi.

Bohatneme díky koruně

Zajímavé? Při pohledu z delší časové perspektivy je vývoj českých mezd ještě mnohem pozoruhodnější! A to zejména ve srovnání se zeměmi tzv. vyspělého Západu.

Od června 2001 do června 2011 rostly české platy průměrně o 5,9 procenta ročně v nominálním vyjádření, respektive o 3,48 procenta po očištění o inflaci. Během stejného období ale mohutně posilovala koruna. Vůči euru posílila během zmíněných deseti let o 41 procent, vůči britské libře o 105 procent, a vzhledem k americkému dolaru dokonce o 143 procent. Žádná jiná měna na světě nebyla během uvedeného období silnější!

Posilující koruna zlevnila dovozy a pomohla udržet inflaci na úrovni pouhých 2,3 procenta ročně. Možná jsem na čtenáře vychrlil trochu moc čísel najednou, ale prosím o trochu trpělivosti. Jedině čísla nám vysvětlí, k čemu je užitečné posilování koruny: umožňuje růst kupní síly obyvatelstva při nízké inflaci. Silnější koruna nejenže znamená levnější výlet do Londýna nebo Nového Yorku, ale především to, že růst světových cen ropy, plynu a dalších komodit se nás dotkne méně. Bez sílící koruny bychom buď měli mnohem vyšší inflaci, anebo o poznání nižší životní úroveň.

Tím ovšem příběh zdaleka nekončí. Naopak následuje otázka – co bude za dalších deset let? A za dalších deset? Bude koruna posilovat do nekonečna, anebo se někde zastaví? A co na to český exportní průmysl?

Komise NERV pod vedením profesora Mejstříka nedávno publikovala pozoruhodnou studii o konkurenceschopnosti. Na základě unikátního výzkumu identifikovali Mejstříkovi spolupracovníci komodity, které tvoří páteř české konkurenceschopnosti. Je jich dohromady jen několik: různé druhy spalovacích motorů, především. Součástky pro automobilový průmysl. A elektrická energie.

Budoucnost bez záruky

Toto vše se může zhatit. Angela Merkelová bude chtít zavřít i české jaderné elektrárny. (Ano, média o tom zatím nepíší, ale signály již jsou a tlak bude značný.) Automobilový průmysl je bezesporu pilířem, který představuje 20 procent průmyslové výroby a řádově stovky miliard korun přebytku obchodní bilance rok co rok. Zároveň nejde o pouhé montovny, které by bylo možné snadno „zabalit“ a přesunout na Ukrajinu, do Rumunska nebo do Číny. Vyrobit automobil vyžaduje kvalifikaci, zkušenosti a smysl pro kvalitu. To je zřejmě hlavní důvod, proč svět není zaplaven čínskými vozy a i samotní Číňané dávají přednost dovezeným značkám.

Svět se však mění a český automobilový průmysl nemá svoji budoucnost nijak garantovanou. Během deseti či dvaceti let možná i Čína začne aplikovat metody systematického řízení kvality podle Williama Deminga, podobně jako Japonci v 50. letech. Bylo by to sice navzdory všem čínským tradicím, ale kdo ví? Značky jako Chery, BYD nebo DADI mohou být za nějakých 20 let na českých silnicích běžné. Možná dříve.

Česká ekonomika by v podobném případě musela reagovat buď poklesem kurzu koruny, anebo erozí životní úrovně. České republice se někdy říká „Detroit Evropy“. Toto označení by nás mělo velmi, velmi znepokojovat! Proč? Podívejme se, jak původní Detroit vypadá dnes.

Americký Detroit je postižen trvalou strukturální krizí v důsledku relativního poklesu významu automobilového průmyslu. V roce 1950 měl 1,85 milionu obyvatel. Dnes jen 714 tisíc. Nezaměstnanost na úrovni 19 procent. Místní veřejné rozpočty nejsou v dobrém stavu. Třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Podle zprávy z roku 2011 je 47 procent obyvatel města funkčně negramotných.

Nemá smysl se nad tím pohoršovat nebo žasnout. Existuje více příkladů měst, regionů nebo celých států, jejichž prosperita vyhasla. Má smysl něco účinného podniknout proti tomu, aby naši ekonomiku potkal časem podobný osud. Nemůžeme jednoduše protahovat křivky do budoucnosti a těšit se, že v roce 2021 bude euro za sedmnáct korun a v roce 2031 již jen za dvanáct. Kdepak. Na sebeuspokojení teď není vhodná doba. Ostatně nikdy.

Psáno pro LN

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo