Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Budou se Afrikou zase prohánět cisterny s DDT?

Petr Preclík
Petr Preclík
28. 6. 2011

Při zmínce o DDT se většině z nás vybaví dokumentární obrázky z USA 50. let minulého století. Cisterny jezdí po ulicích a vše stříkají mohutnými dávkami nové chemikálie. Děti tancují pod toxickou sprchou a svět doufá v úplné vymýcení malárie a dalších nemocí přenášených hmyzem. A pak si vzpomeneme, že DDT zakázali.

Budou se Afrikou zase prohánět cisterny s DDT?

Zdroj: You Tube. Další video najdete tady.

Jenže DDT, plným jménem dichlordifenyltrichlormethylmethan, nikdy nebylo zakázáno celosvětově. Dodnes desítky zemí využívají jeho služeb, nejčastěji k vnitřním postřikům (tedy v budovách) proti komárům, občas ale i jako zemědělský pesticid. Několik desítek převážně západních zemí se použití DDT zcela zřeklo, od května 2004 jeho nasazení celosvětově omezuje Stockholmská konvence o persistentních organických polutantech. OSN sní o světě bez DDT. Bouři nevole proto vyvolal plán Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) na vlastní produkci, který organizace oznámila letos v dubnu.

Zatímco se v západních zemích z DDT stal symbol přehnaně toxické války člověka proti všemu, co kouše, létá, škrábe, v mnoha rozvojových zemích představuje i dnes DDT naději na úspěšný boj s malárií. Argumenty environmentalistů tu odmítají jako ekoimperialismus.

Ekoimperialismus v praxi

O účincích DDT proti komárům, přenášejícím plasmodia, není pochyb. Stejně tak není pochyb, že DDT se usazuje v buňkách a v dostatečně akumulovaném množství může člověka i zabít. Otázka tedy zní, zda DDT víc pomáhá, nebo škodí.

Na prospěšnosti či škodlivosti DDT se neumí shodnout ani Světová zdravotnická organizace. Ačkoli od poloviny sedmdesátých let minulého století DDT potírá, v roce 2006 překvapivě podpořila široké použití této látky v boji proti malárii. Dva roky na to se však opět od DDT odklonila. V současnosti chce OSN tento pesticid vykořenit do roku 2020.

Debata se polarizuje. Na jedné straně stojí ochránci veřejného zdraví, hrdinní vědci, kteří se nebojí jít proti proudu a kteří bojují za novou vlnu sprejování DDT. V dosažení tohoto lidumilného cíle jim brání zarputilí environmentalisté, kteří by v zájmu ochrany přírody klidně nechali umírat africké děti. V jednom šiku s ekology stojí mezinárodní organizace, které podlehly environmentalistické ideologii a nutí chudé rozvojové země DDT opustit pod pohrůžkou odepření rozvojových a humanitárních peněz. OSN, Světová zdravotnická organizace i Program OSN pro životní prostředí (UNEP) tato nařčení odmítají, Americká rozvojová agentura dokonce vydala prohlášení, že omezené použití DDT podporuje.

Zaslepení ochránci veřejného zdraví

Z opačného úhlu pohledu to vypadá tak, že ochránci veřejného zdraví, chtějí ve jménu dobra a pokroku zamořit obrovská území pomalu působícím toxinem. DDT prý narušuje skořápky vajec a ohrožuje populace ptáků a plazů, kteří se živí hmyzem s DDT v útrobách. Přílišné užívání tohoto univerzálního hubitele se projevuje jeho akumulací v tělech ryb, dobytka, ale i lidí. Deriváty DDT se našly i v mateřském mléce. Odpůrci dále tvrdí, že DDT poškozuje nervový systém, je karcinogenní a způsobuje defekty u novorozeňat. Některé výzkumy dokonce ukazují, že každý žijící člověk dnes v sobě nese stopy DDT a jeho derivátů.

Zastánci DDT však tyto argumenty mávnutím ruky odbývají.

Takové maličkosti se navíc podle zastánců DDT nedají srovnávat s dopady malárie. Celosvětově se ročně objeví 250 milionů nových případů. Téměř osm set tisíc lidí každý rok na následky malárie zemře. Až devadesát procent z tohoto množství připadá na pacienty ze subsaharské Afriky. Léky jsou drahé, moskytiéry místní lidé často odmítají používat, vynález vakcíny je v nedohlednu. DDT je levné, dostupné a ničí malárii. Kolik dalších argumentů potřebujete?

Zase ta rezistence

I přes pokračující, občas téměř nenávistnou mezinárodní odbornou debatu o plusech a minusech této látky používání DDT ustupuje. Nikoli ze zdravotních či ekologických ohledů, stačí pouhá logistika. Belize muselo roku 1999 ustoupit od používání DDT, protože poslední továrna na jeho výrobu na severní polokouli zavřela. Produkce ve velkém pokračuje pouze v Indii a v Číně, ročně se tam vyrobí cca tři tisíce tun DDT. Směšné to číslo ve srovnání s minulostí, kdy USA a SSSR ročně vyprodukovaly každý na třicet tisíc tun této látky.

Volání po opětovném masivním nasazení DDT ovšem naráží ještě na jednu bariéru: DDT totiž trpí tímž neduhem jako ostatní insekticidy – komáři a desítky dalších druhů hmyzu si na ně vytvoří rezistenci. Podle loňského článku v lékařském časopise The Lancet až sedmdesát procent komárů v jedné z oblastí Burkina Fasa prokázalo odolnost vůči DDT. Již v roce 1984 čítal katalog hmyzu odolného DDT na tři sta druhů.

Ostatně jeden masivní pokus tu už jednou byl. V roce 1955 Světová zdravotnická organizace vyhlásila boj proti malárii, příbytky se ve velkém stříkaly DDT a jeho slabšími deriváty a do lidí se praly léky horem spodem. Státy utratily ekvivalent dnešních devíti miliard dolarů, výsledky ale zůstaly tristní: Malárie zmizela z několika ostrovních zemí, v Indii a na Šrí Lance se po počátečních poklesech vrátila míra nákazy na původní úroveň, v Afghánistánu, Nikaragui, na Haiti či v Indonésii žádný pokles nenastal, subsaharská Afrika byla pro jistotu z programu vyloučena zcela.

Zdroj: You Tube

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Petr Preclík

Petr Preclík

Dnes pracuje na českém velvyslanectví v zambijské Lusace, dřív pracoval jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v Guineji a Pobřeží Slonoviny.... Více

Související témata

DDTdichlordifenyltrichlormethylmethanekoimperialismusmaláriepesticidyProgram OSN pro životní prostředíStockholmská konvence o persistentních organických polutantechsvětová zdravotnická organizaceUNEPwho
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo