Pavel Kohout: Euroval? Jen falešný pocit bezpečí a příčina morálního hazardu!

Jaký vývoj předpokládáte v Itálii a co bude dál se Španělskem?

Itálie má velkou zátěž veřejného dluhu, Španělsko zase bankovní krizi. Podle mého názoru je na tom aktuálně hůře Španělsko, kde se zátěž špatných úvěrů kombinuje s dysfunkční veřejnou správou, demografickou zátěží a katastrofálně špatným trhem práce. Itálie má ještě naději, pokud velmi drasticky zredukuje veřejné výdaje. Italské banky jsou zatím poměrně zdravé.

Měla by podle vás Evropská centrální banka nakupovat italské nebo španělské dluhopisy na sekundárním trhu? Pokud tak učiní, nebude zásadně ohrožena důvěra v euro?

Myslím, že ECB již začala. Důvěra v euro ohrožena není, neboť kurs eura je determinován exportní výkonností Německa, Nizozemí a Finska. Je však ohrožena důvěra v Evropskou unii, podle mého názoru oprávněně.

Předpokládáte, že bude eurozóna donucena aktivovat euroval rychleji, než bylo původně plánováno, aby se právě s jeho pomocí začaly nakupovat dluhopisy problémových ekonomik?

Euroval je k ničemu. Je to chybná konstrukce, kterou vymysleli politikové, kteří nerozumějí financím, na základě mylných předpokladů o původu evropské finanční krize. Žádný euroval nemusel vůbec existovat, stačilo by nechat padnout Řecko a poté případně řešit problém bank separátně od problému veřejných financí. Pád Řecka by byl tak velkou výstrahou pro Itálii a zejména Španělsko, že by tyto země konečně začaly řešit problém veřejných financí a pracovního trhu. Nyní existuje euroval, který vytváří falešný pocit bezpečí a je příčinou pokračování nervozity a morálního hazardu.