Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak lze zachránit Řecko?

Pavel Kohout
Pavel Kohout
8. 11. 2011

Proč Evropa trpí finanční krizí? Tradiční vysvětlení je příběhem o vině a trestu, o boji dobra proti zlu. Řecko se provinilo dluhem a lhalo. Proto je stiženo trestem. Řeckých nesnází navíc zneužili zlí spekulanti. Naštěstí je zde EU, která se ve chvílích nouze solidárně semkne a zachrání celý kontinent. Unie, stmelená v boji proti zákeřné hydře Trhu, se nakonec sjednotí a pod modrozlatým praporem fiskální federace vykročí k zářným, daňově harmonizovaným zítřkům.

Jak lze zachránit Řecko?

Tento příběh obsahuje mnoho prvků typických pro evropskou vypravěčskou tradici. Též jsou patrny rysy mýtu o zlatém věku lidstva, kdy tráva byla zelenější, sníh bělejší, mládež lépe vychovaná a sociální stát štědřejší. Skutečný příběh se odvíjel úplně jinak.

V Řecku začala evropská civilizace. Nikoli však dnešní evropská krize. Řecko obnáší jen asi dvě procenta objemu ekonomiky EU. Kdyby zkrachovalo jako stát, za normálních okolností by se nic zvláštního nedělo. Vždyť jde jen o pár stovek miliard eur dluhu.

Tak proč takové drama?

Kdekdo dnes ví, že řecké dluhopisy jsou vlastněny z velké části zahraničními bankami, převážně francouzskými. Jde tedy o záchranu bank spíše než Řecka samotného. I to je známá věc. Proč ale francouzské banky potřebují záchranu? Vysvětlení podává opět dobře známá teorie domina: padne-li Řecko, hrozí bankrot Portugalsku, Irsku, Španělsku... A tak dále.

Mnohem méně se diskutuje, proč a jak se zmíněné země dostaly do potíží. Tradiční „německé“ vysvětlení hovoří o nedostatku rozpočtové zodpovědnosti. Krizové země si nedávaly pozor na veřejné finance, a ejhle, zde jsou důsledky - je tedy třeba přísnosti a disciplíny, nejlépe pod kuratelou evropského ministerstva financí. Toto vysvětlení je úplně mylné. Ano, Řecko je černá ovce, ale Irsko a Španělsko vykazovaly řadu let rozpočtové přebytky. Dokonce i Itálie, která nese na hřbetě obrovský dluh, byla dlouhou dobu schopna vykazovat primární rozpočtové přebytky. Ani Portugalsko si nevedlo nejhůře. Bylo by malé Řecko skutečně schopno poslat do krize tolik zemí najednou v případě svého krachu?

Za normálních okolností by platební neschopnost řeckého státu byla událostí lokálního významu. Pár zmínek v tisku, francouzské banky by vytvořily opravné položky a o něco málo by snížily čisté zisky před zdaněním.

Nenormální okolnosti

Jenže dnešní okolnosti jsou všelijaké, jen ne normální. Krize není primárně řeckou záležitostí. Krize je především v bankách samotných. Evropské bankovnictví se stalo kolosem na hliněných nohou. Může jej skácet jediný malý otřes. Například řecký bankrot. Pro představu několik čísel. Objem bankovních úvěrů soukromému sektoru (domácnostem a podnikům) činil koncem roku 2010 v eurozóně 11 026 miliard eur. Obdobný ukazatel pro USA dosahoval hodnoty 6760 miliard dolarů. V přepočtu na hrubý domácí produkt evropské banky vedly v bilancích koncem roku 2010 úvěry v celkové kumulativní hodnotě 120,2 procenta HDP, zatímco americké jen 45,5 procent HDP.

Mysleli jste, že Spojené státy jsou nejzadluženější zemí na světě? Tak to jste se pletli. Eurozóna byla přetížena bankovními úvěry již v roce 1999, kdy vznikala. Tehdy byly země eurozóny (v tehdejším složení) zatíženy bankovními úvěry ve výši 5541 miliard eur. To odpovídalo 88,7 procentům HDP eurozóny, opět v tehdejším složení. Za posledních 12 let, od roku 1999, vzrostl objem bankovních úvěrů soukromému sektoru o 109,4 procenta, daleko rychleji, než rostl veřejný dluh. V absolutním vyjádření nabobtnaly evropské úvěry o 5900 miliard eur. Tato gigantická finanční injekce byla aplikována bez valné pozornosti politiků a analytiků. Ti se soustředili na sledování státního dluhu, jako když chrti honí na závodech plechového zajíce. Mezitím se v bankách tvořila katastrofa.
Ještě pozoruhodnější je efekt obrovského dluhu na hospodářský růst. Čekali byste, že tento heraklovský impuls pořádně roztočí kola evropské ekonomiky? Inu, jen do jisté míry. Více než 109procentní růst zadlužení měl za následek jen 51,3procentní růst HDP v běžných cenách. Když uvážíme, jak obrovskou dávku anabolických dluhových steroidů Evropa dostala, je to hodně chabý výkon.

Nejhorší na celé dluhové expanzi je, že nezdravě naduřelé bilance evropských bank jsou nyní velmi zranitelné. Evropské bankovnictví je jako sklad explozivních materiálů, kde stačí drobný výbuch malé roznětky a následuje katastrofa: řetězový krach bank, kdy jedna krachující banka způsobí pád svých obchodních partnerů mezi jinými bankami, a tak dále. Tou roznětkou může být Řecko. Žádná novinka - proto je tak malé ekonomice věnována tak velká pozornost po tak dlouhou dobu.

Bohužel, všechny recepty doposud prosazované EU, Angelou Merkelovou, Nicolasem Sarkozym a MMF byly neúčinné. Neúčinné, protože fundamentálně vadné. Jakýkoli překlenovací úvěr nemůže pomoci státu, který je hluboce insolventní. Na začátku „pomoci“ činil řecký dluh 142 procent HDP. Nyní je to kolem 166 procent HDP. Upřímné gratulace. Sovětské tanky byly v tomto srovnání snesitelnějším druhem „mezinárodní pomoci“, neboť byly v Československu jen 22 let. Dluh v řeckých dimenzích zůstane navždy -a dále poroste, dokud země jednostranně nevyhlásí totální bankrot. Což je něco, co udělal Island a co Řecko nesmí udělat kvůli francouzským bankám... A tak dále. Island byl opravdu malý. Explozi řecké rozbušky by však bylo hodně slyšet.

Víme tedy, co nelze udělat. Co však je možné provést? Více zítra…

Psáno pro MfDnes

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Související témata

Angela MerkelovábankydluhopisydrachmaeueuroeurozónaEvropaevropská krizeevropská uniefinanční krizefrancieHDPislanditáliemezinárodní měnový fondMMFněmeckoNicolas Sarkozyobjem bankovních úvěrůPortugalskorozpočtová zodpovědnostřeckosanace bankstátní bankrotstátní dluhšpanělskozadlužení
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo