Má koruna smysl?

První varianta je neinflační. Hodnota mezd a úspor roste v relaci k zahraničí, zlevňování dovozů umožňuje růst ekonomiky bez příliš rychlého růstu cen a mezd. Ano, samozřejmě, ekonomika s rostoucím kurzem domácí měny postupně ztrácí konkurenční schopnost v oblasti montáže a výroby s nízkou přidanou hodnotou. To ale není nepřekonatelný problém. Například Švýcarsko již dávno není textilní velmocí jako v 19. století, chudé přitom rozhodně není. Právě naopak. Je třeba postupně měnit orientaci na kvalitu, technickou vyspělost, inovace a tak dále.

Silnou měnou proti inflačním tlakům

Před dvanácti lety bylo euro za 36,63 Kč. Nyní je směnný kurz 25, 18 korun za euro. Za stejný obnos v korunách dostaneme přibližně o polovinu více eur, což je vývoj, který do značné míry dokázal ztlumit inflační tlaky způsobené nárůstem světových cen ropy, plynu a jiných komodit.

A teď si zkusme představit, co by se bylo stalo, kdybychom hypoteticky přijali euro již v roce 1999. Nejenže by inflace byla mnohem vyšší kvůli dražším dovozům - bezpochyby také odbory by byly mnohem aktivnější v nátlaku na zvyšování mezd. Největší problémy by však způsobila úvěrová inflace. Ta proklínaná volatilita měnových kurzů totiž funguje jako automatický regulátor na kapitálovém a úvěrovém trhu. Odstranit volatilitu znamená odstranit bezpečnostní ventil. Úvěrový trh roste, nadouvá se a nakonec praskne. Následuje finanční a bankovní krize.

Přesně to se stalo v Irsku, ve Španělsku, v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, neboť „zrušení“ měnového rizika se promítlo do mnohem většího rizika v podobě snížené stability bankovnictví. Málokdo ví, že Dánsko řeší těžkou bankovní krizi, která byla způsobena ohromnou expanzí úvěrů - Dánsko je dnes nejzadluženější země evropského kontinentu. V pozadí této krize je pevný kurz dánské koruny k euru a záplava levných eurových úvěrů, která se datuje do let 2004-2007.

Nejmohutnější zesilovač hospodářského cyklu

Hodnotit Slovensko po přijetí eura je příliš brzy, ale Slovinsko již hodnotit můžeme. Od roku 2004, kdy hodnota tolaru byla fixována k euru do konce roku 2008, objem úvěrů podnikům a domácnostem vzrostl na 2,4násobek. Čistě jen v důsledku „zrušení“ volatility. Takovouto úvěrovou expanzi nelze přežít bez následků. Slovinská ekonomika rostla v roce 2007 pod vlivem úvěrového dopingu o 6,8 procenta, ovšem o rok později jen o 3,5 procenta - a v roce 2009 přišel drtivý pokles o 8,1 procenta, nejhorší propad v rámci eurozóny. Opět se ukázalo, že euro je nejmohutnější zesilovač hospodářského cyklu, který existuje.

Podíl delikventních úvěrů vzrostl v červnu 2011 na patnáct procent s rostoucí tendencí. Blíží se další recese a slovinská centrální banka není schopna nic dělat. Nehledě na to, že Slovinsko si přijetím eura navždy zazdilo cestu k neinflačnímu hospodářskému růstu. Buď poroste inflačně, anebo neporoste vůbec.

Česká koruna je základním instrumentem zdravého růstu a zdravého finančního systému. I ekonomika postižená problémy má mnohem lepší šance na znovuzískání stability, pokud má svoji měnu jako například Velká Británie. Rozhodnutí uvolnit kurz koruny po měnové krizi v květnu 1997 bylo zdaleka nejlepším možným rozhodnutím, které tehdy Česká národní banka mohla provést. Podobně jako když Británie opustila Evropský měnový systém v roce 1992.

A pokud jde o rozvíjející se trhy - Česká republika je již dnes hodnocena z hlediska pravděpodobnosti úvěrového selhání lépe než Francie, Rakousko nebo zmíněné Dánsko. Bez ohledu na ratingy. Rozdíl mezi rozvíjejícími se a tzv. vyspělými trhy se mění. A co bychom ještě mohli dokázat, kdybychom měli slušnější kvalitu vlády.

Psáno pro Týdeník Rozhlas