Henry David Thoreau: Neplatič z chatrče

Thoreau vystudoval Harvard a v rodném Massachusetts se po škole věnoval rodinné firmě, psaní esejí a redaktorské práci. Postupně si však budoval stále netradičnější přístup k životu formovaný transcendentální filozofií. Tehdejším autoritám však jeho názory příliš neimponovaly. Do vězení se kvůli nim dostal už před svými třicátými narozeninami - to když po šest let odmítal platit daň z hlavy, protože nechtěl financovat vládu válčící s Mexikem a tolerující otroctví. (Paradoxní je, že se na svobodě ocitl proti své vůli už druhý den po zatčení, protože daň za něj zaplatila jeho teta.)

Netradiční protest Thoreaua proslavil. Následovaly první diskuse a přednášky, které se staly základem jedné z jeho nejslavnějších prací – eseje "Občanská neposlušnost".

První neposlušný občan Spojených států

"Občanská neposlušnost" vyšla v roce 1849 a Thoreau ji otevřel mottem "Ta vláda je nejlepší, která vládne nejméně." Následuje výčet argumentů proti silnému státu, které platí i dnes: ani demokracie není zárukou toho, že zákony budou moudré; státy nerespektují v plné míře práva svých občanů; politici jsou falešní a povrchní. Autor vše ilustruje příkladem války s Mexikem a jižanským otroctvím - a dochází k tomu, že nejrozumnější věc, kterou člověk může udělat, je neodvést státu ani dolar:

"Kdyby tisíc mužů letos neodvedlo daně, nemělo by to tak násilné a krvavé následky, jako kdyby je zaplatili, a tak státu umožnili páchat násilí a prolévat nevinnou krev. Toto je vlastně definice pokojné revoluce, pokud je něco takového vůbec možné."

Thoreau nebyl prvním, kdo z politických a morálních důvodů odmítl platit daně - už o dvě stě let dříve bojkotoval svou vládu Angličan John Fountaine. Svéráz z Massachusetts ale svůj postoj vysvětlil tak plamenně a nadčasově, že jeho esej ve 20. století přímo inspirovala Martina Luthera Kinga a Mahátmu Gandího a platná zůstává dodnes.

Na první pohled to sice vypadá, že neodvádění daní už není prostředkem politického nátlaku - přesto však žijeme v nové zlaté éře této zbraně. Vždyť stovky podnikatelů přehlašují každý rok sídlo do zahraničí, aby se vyhnuli vysokému zdanění a byrokracii v Česku, popřípadě v celé Evropské unii - a politici na tenhle přestrojený daňový bojkot budou muset brzo reagovat.

Nejdůležitější není změnit svět, ale žít v něm

Pokud teď v Thoreauovi vidíte klasického libertariána, spletli jste se. V roce 1854 publikoval dnes už součást kánonu americké literatury: Walden, anebo život v lesích. Po dva roky Thoreau meditoval v chatrči postavené na okraji města Concord vMassachusetts. Následně publikoval poetický soubor úvah o ekonomické soběstačnosti, spirituálním rozvoji a hlavně symbióze člověka a přírody.

Právě v tomto díle se objevují motivy, díky kterým si dnes Thoreaua přivlastňují environmentalisté: Thoreau vzdává hold harmonické přírodě a navrhuje, aby byly největší přírodní krásy vždy vlastněny kolektivně - a chráněny.

Postřehy z knihy Walden ale svou platností přerůstají ekologická hnutí - "Zjednodušujte, zjednodušujte," radí autor a myslí tím hlavně osobní život. Jeho myšlenky vychozené v massachusettských lesích tak mohou i dnes inspirovat každého člověka, který pracuje hlavou, ať už je to designer anebo obchodní zástupce.

S názory Henryho Davida Thoreaua nemusejí souhlasit všichni a jeho svérázný životní styl může dokonce od jeho publikací určité čtenáře odrazovat. Zaslouží si ale bezpochyby respekt za pokoru, s jakou se ve svých knihách projevuje: ve sbírce Walden cituje (dnes už téměř politicky nekorektní) báseň Thomas Carewa, která připomíná, že chudoba lidem nedává právo považovat se za jakkoliv nadřazené.

Jeho přiznání z Občanské neposlušnosti je v době o 160 let později, kdy tolik lidí tvrdí, že jim jde o dobro celého světa, smutné a osvěžující zároveň: "Přišel jsem na tento svět ne proto, abych z něj jako šéf udělal dobré místo k životu, ale abych v něm žil, ať už to bude dobré, nebo špatné."

Foto: Profimedia.cz