Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Jak na pohrobky kuponové privatizace?

Aleš Tůma
Aleš Tůma | 2. 4. 2010 | 1 komentář | 3 428

Pro běžnou populaci je privatizace sprosté slovo a ta kuponová pak zase synonymem pro tunel. Její autoři v čele s ekonomem Dušanem Tříškou na ni sice nedají dopustit, faktem ale je, že drobní akcionáři dostali vzhledem k právnímu vakuu často řádně na frak.

Jak na pohrobky kuponové privatizace?

Je také pravda, že z 1800 firem privatizovaných kuponovou metodou jich drtivá většina na burze neměla co dělat. Byly jednoduše příliš malé. Ale nechme spory o to, jestli mohla privatizace po desítkách let pošlapávání soukromého vlastnictví dopadnout jinak a lépe, teoretikům. Zaměřme se na to, co dělat s pozůstatky, které najdeme na dně šuplíku?

Prodám akcie. Zn.: možno měnit za moped

Několik posledních se ještě veřejně obchoduje na pražské burze a/nebo v RM-Systému. Investor by si proto mělze všeho nejdřív ověřit na webu burzy a RM-S , jestli náhodou jeho akcie nespadá do této skupiny. Většina firem už ale na veřejném trhu není a možnost prodeje je tak velmi omezená.

Pokud firma stále existuje a nevytěsnila minoritní akcionáře, je možné akcie nabídnout formou inzerátu na specializovaném serveru pro drobné investory, například na adrese kurzy.cz nebo akcie.as.

Další možností je nabídka většinovému akcionáři. Pokud ovšem jde o zlomky procenta firmy, asi to pro něj nebude zajímavé. Potom nezbývá než sledovat, zda někdo v budoucnu nevyhlásí nabídku na převzetí všech minoritních podílů. Velká část firem ale nechává drobné akcionáře v poklidu "dožít" a ani se nenamáhá rušit jejich odpočinek výplatou dividend.

Zkusit lze také prodej přes menšího obchodníka s cennými papíry. Každopádně balík deseti akcií Kanalizací Horní Kotěhůlky se bude prodávat jen těžko. Problémem je mimo jiné stanovení ceny – k férovému ocenění by byl potřeba znalecký posudek. A ten samozřejmě není zadarmo.

Co dělat po vytěsnění

Mnoho lidí má doma i staré výpisy ze Střediska cenných papírů (SCP), na kterých mohou být již neexistující tituly. Osud akcie si lze ověřit na webu firmy, telefonickým dotazem, případně v obchodním rejstříku.

Řada firem drobné akcionáře "vytěsnila" – zbavila je jejich podílu a vyplatila jim za něj cenu podle znaleckého posudku. Pokud se někdo bude divit, že se o ničem nedozvěděl, odpověď je jednoduchá. Podobné skutečnosti stačí oznámit inzerátem v tisku. Firma nemá povinnost přímo obesílat akcionáře. Investor se nic nemusel dozvědět ani z výpisu ze SCP. To pokud má ve středisku uvedenou dávno neplatnou adresu a výpis jednoduše nedostal.

Nárok vytěsněných akcionářů se po čtyřech letech promlčuje, řada z nich už tedy o peníze definitivně přišla. V některých případech ale lhůta ještě neuplynula nebo vytěsnění teprve probíhá, a investor tak peníze dostane. A občas jde dokonce o částku vysoko převyšující nominální hodnotou akcie.

Další možnost je, že firma vydala místo cenných papírů zaknihovaných v SCP akcie v listinné podobě, což je možné zjistit také z obchodního rejstříku. Pokud se akcionář včas nepřihlásil, zpeněžila firma akcie formou dražby. I v tomto případě se uplatňuje čtyřletá promlčecí lhůta.

Minulé i budoucí dražby nepřevzatých akcií lze kromě internetových stránek emitentů najít i v databázi na adrese www.in-server.cz/katalog-drazeb.html, vytěsnění pak na www.in-server.cz/databaze-vytesneni.html.

Kromě vytěsnění či změny podoby akcií se mohla také přeměnit samotná firma z akciové na společnost s ručením omezeným. I tady platí, že investor má právo na peněžitou náhradu i to, že tento nárok po čtyřech letech zaniká. Společnost také mohla vstoupit do likvidace. Jméno likvidátora firmy je zapsáno v obchodním rejstříku a investor má nárok na výplatu likvidačního zůstatku. Tedy pokud z majetku firmy něco zbylo...

Privatizace jedné akcie

Možná by někteří drobní akcionáři mohli získat radu na Ministerstvu financí. To má totiž v některých společnostech z nějakého důvodu třeba jen jednu akcii, kterou se snaží zprivatizovat. Například za jednu nepřevoditelnou akcii Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč v nominální hodnotě 1000 Kč požaduje Ministerstvo částku zhruba 100 korun.

Raději nedomýšlet, kolik stála daňového poplatníka práce úředníka, který psal privatizační projekt na tuto jedinou akcii...

Foto: wikipedia.cz

Autor článku

Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských novin a Aktuálně.cz či v oddělení korporátní komunikace Deutsche Telekom v Bonnu. Kromě domovského Finmagu a sesterského webu Peníze.cz publikuje komentáře na ekonomická témata v celé řadě dalších médií (např. Hospodářské noviny, E15, Ekonom, Reflex). Když se mu nechce psát články, omezí se na 140 znaků na Twitteru: @alestuma.