Afghánské opium: nová plíseň, nové trendy, staré problémy

Ačkoli strategické dokumentyvětšiny mezinárodních organizací působících v Afghánistánu slibují (tu rychlejší, tu pozvolnější) vykořenění opiového průmyslu, samotní vojáci mezinárodní koalice mají čím dál častěji pocit, že se stali hlídači makových polí. Bílo-růžovo-fialová květina totiž symbolizuje křehký sociální smír. Zásah proti ní by znamenal novou občanskou válku.

Kouzelnická matematika

Účelové zprávy vydávané mezinárodními organizacemi jsou spíše kouzlením s čísly a jejich pořadím. Například ta loňská Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) nejprve sebechvalně konstatuje, že díky správnému mixu cukrů a bičů se podařilo snížit plochu, na které se pěstuje opium o celých 22 %.Jenže už o pár odstavců dál zpráva uvádí, že pěstitelům se také podařilo zvýšit výtěžnost svých polí o 15 % na rekordních 56 kilogramů opia na hektar (oproti loňským 49 kilům). Jen na okraj, výtěžnost v zemích Zlatého trojúhelníku,tedy v Laosu, Vietnamu, Barmě a Thajsku, je pouhých deset kil na hektar.

Prostou trojčlenkou tak dojdeme k závěru, že reálný pokles vyprodukovaného opia je pouhých deset procent. Tato procenta připadají převážně na vesničany, kteří opium pěstovali za svými domky a používali je coby lokální platidlo.Právě oni pocítili oficiální zákaz pěstování máku nejcitelněji.

Podobně oslavně UNODC podává fakt, že dvacet ze 34 provincií je poppy-free, mák se zde tedy nepěstuje. V dalších třech provincích je produkce marginální. Většina afghánského pěstování opia se tak koncentruje do pouhých sedmi provincií a více než polovina polí se nachází v jižních provinciích Helmand, Kandahár a Uruzgán, kde je hnutí Tálibán nejsilnější.

Nabízí se tedy vojenský zásah, vojáků má mezinárodní koalice v zemi dost. Jenže čísla ukazují, že vojáci opiový problém nevyřeší. NATO sice uvádí, že během první poloviny roku 2009 zničili vojáci 45 tun makových semen, 90 tun opia, 7 tun morfia, 1,5 tuny heroinu, 19 tun konopných rostlin a 27 laboratoří, což na první pohled vypadá jako fenomenální výkon. Jenže roční produkce opia je skoro 7 000 tun.

A tak přes všechny proklamace mák dále roste v rekordním množství a vydělává kolem tří miliard dolarů ročně. Divte se pak Tálibánu, že jej přidal do svého portfolia komodit, kterými financuje boj proti bezvěrcům.Peníze investované do boje s drogovým průmyslem tak přicházejí nazmar.

Tržní síly proti opiu

Ovšem ani opiová budoucnost není tak světlá – proti opiu se staví trh. Přes rekordní produkci zisky z prodeje klesají. Cena kilogramu sušeného opia spadla z 95 na 64 dolarů. Zisky makových farmářů se tak propadly o celých 40 %. Zájem pěstovat mák ztratilo na 800 tisíc lidí. UNODC dokonce tvrdí, že takhle nízko ceny nebyly od devadesátých let, kdy zemi vládl dnes potlačovaný Tálibán.

Naopak rostou ceny jídla. Pěstovat potraviny se tedy vyplatí. Cena pšenice, hlavní potraviny afghánské kuchyně, se za poslední dva roky zdvojnásobila. Pšenice se seje v přibližně stejném období jako mák, na přelomu října a listopadu, mezinárodní rozvojové organizace v čele s americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) proto dělají maximum, aby farmáře přesvědčily, aby zaseli raději obilí než mák. Možnost získat od těchto organizací a mezinárodních rekonstrukčních týmů zdarma nejrůznější materiální pomoc v podobě hnojiv, semen a nástrojů atraktivitu pšenice a dalších plodin jen zvyšuje.

Letošní ranou shůry pěstitelům máku je i podivná plíseň, která na některých místech zničila až sedmdesát procent úrody.Podle některých ono „shůry“ znamená boží zásah, podle jiných tajuplný prášek z amerických letadel, případně nové hnojivo dodávané centrální kábulskou vládou. Tak nebo onak, rok 2010 není pro opium příznivý.

Hašiš a domácí konzumace – dva nové trendy

Na změněnou situaci proto reagují i afghánské narkokartely a přeorientovávají se. Afghánistán se totiž minulý rok stal rekordmanem i ve světové produkci hašiše.OSN varuje, že pro téměř automatickou asociaci mezi opiem a Afghánistánem zapomínají mezinárodní organizace na další drogy zde pěstované. Před pár lety ostatně 70 000 hektarů půdy využívané pro pěstování konopí neznamenalo v porovnání s půdou využívanou pro pěstování máku vážný problém. Čísla se ovšem otáčejí.

Otáčí se i množství domácích konzumentů drog. Ačkoli islám zakazuje vedle alkoholu i další drogy včetně opia a hašiše, množství lidí, kteří se snaží utéct utrpení války a neustálých bojů mezi povstalci a vládou pomocí drogy, dramaticky roste. A tak zatímco před několika lety zůstávala pro domácí spotřebu v Afghánistánu pouhá 2 % veškeré produkce opia (v Kolumbii například běžně zůstává 20 % tamní produkce kokainu), dnes toto číslo roste.

Je otázkou do příštích let, které z nových trendů se ukážou jako trvalé.

Foto: profimedia.cz