Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kdo najde zlaté dno?

František Mašek
František Mašek
22. 6. 2010

Předprázdninové obchodování se minulý týden neslo v optimistickém duchu. Nic na tom nezměnila některá horší makroekonomická data z USA. Možná i proto, že nepřišly další Jobovy zvěsti z Řecka, Maďarska, případně dalších zemí. Tedy pokud nepočítáme výrazné snížení řeckého ratingu u agentury Moody´s. S tím se ale víceméně počítalo.

Kdo najde zlaté dno?

České akcie si, měřeno indexem PX, polepšily o 1,7 %, jiné trhy rostly ještě rychleji. Americký akciový index zpevnil o 2,4 %, německý DAX Xetra dokonce o 2,8 %.

Rekordní cena zlata varuje

Když ale vezmeme za barometr (ne)jistoty zlato, nečeká trhy nic pěkného. Jeho cena na spotovém trhu totiž několikrát překonala rekord, ten pondělní zatím činí 1265,30 dolaru za troyskou unci. Od konce loňského roku tak zlato přidalo asi 15 %. Nahoru jde i cena stříbra. Část investorů podle agentury Reuters upozorňuje, že zisky tohoto kovu zaostaly za zlatem, což nyní dává šanci na vyšší výnos.

Zlato je stále populárnější i v ČR. Protože se s ním ale obchoduje v dolarech, je třeba brát v úvahu měnové riziko, případně se proti němu zajistit, což je ale při malých objemech obchodů a dlouhodobém posilování české měny problematické. Růst koruny se ale v poslední době zastavil. Zatímco začátkem roku stál dolar asi 18,50 koruny, aktuálně se jeho cena pohybuje kolem 20,80 Kč. Pokud tedy bude zlato, nebo další komodity, obchodované v dolarech, dál růst, a dolar bude rovněž pokračovat v růstu, mohou být pro korunového investora podobné investice velmi atraktivní. Kdo ale ví, jak to s dolarem a zlatem či dalšími komoditami skutečně bude?

Co ukáží zátěžové testy evropských bank?

Evropou budou nejspíš nyní kromě diskusí o tvrdší regulaci a speciální bankovní dani, hýbat zátěžové testy evropských bank, které mají být podle šéfa Evropské centrální banky Jean-Claude Tricheta publikovány nejdéle ve druhé polovině července. Německá bankovní asociace, která, uvedla agentura Bloomberg, původně nesouhlasila s jejich zveřejněním, změnila názor s tím, že tento krok přispěje ke zvýšení důvěry. Zveřejnění testů se ale dál brání britská asociace bank, která se obává možné špatné interpretace zveřejněných dat a případného runu na banky.

České banky jsou na tom podle odstupujícího šéfa ČNB Zdeňka Tůmy, kterého od července nahradí dosavadní viceguvernér ČNB Miroslav Singer, poměrně dobře. Při nejhorším scénáři vývoje ekonomiky by musely doplnit kapitál několika miliardami korun. Budou tedy tyto testy – z akcií obchodovaných na burze jde jen o Komerční banku a Českou spořitelnu, kterou ale vlastní Erste Bank – naší konkurenční výhodou, která se může odrazit i v lepším hodnocení nefinančních titulů?

Do depozitáře jen přes prostředníka

Před domácími (ale i zahraničními ) investory nyní stojí i změna ve vypořádání obchodů s cennými papíry. Tento pátek, tedy 25. června, totiž ukončí činnost Středisko cenných papírů. Po převodu všech dat a databází ho od 7. července nahradí Centrální depozitář cenných papírů. Dlouho očekávaný krok, který má zavést podobné podmínky, na jaké jsou zvyklí zahraniční investoři, toho na první pohled příliš nezmění.

Již dnes se na burze i v RM-Systému, který se stal českou burzou cenných papírů, obchoduje jen přes obchodníky s cennými papíry. Středisko cenných papírů, které vzniklo kvůli kuponové privatizaci, dosud ale umožňovalo uskutečnit některé transakce – bezúplatné převody cenných papírů nebo tzv. přechod práv v případě dědictví - přímo. To již nebude možné. Do depozitáře budou mít přístup jen jeho členové, tedy bankovní a nebankovní obchodníci s cennými papíry, nebo správci fondů v rámci svých finančních skupin, jak je běžné v zahraničí.

Nezařazený účet a správa cenných papírů

Převod cenných papírů, ale také změnu vlastnických práv kvůli dědictví, stejně jako další transakce tak bude nově třeba řešit přes některého obchodníka, který je členem depozitáře. Novum představuje poplatek za držení (správu) cenných papírů, který bude depozitář vybírat od svých členů (obchodníků) a ti jej mohou, ale nemusí, přenést na své klienty.

Investor může mít akcie na tzv. nezařazeném účtu. Což asi bude případ většiny drobných investorů, majících akcie z kuponové privatizace. U akcií na tomto účtu nebude nikdo účtovat nic za jejich držení (správu). Dál bude u nich vyplácena případná dividenda, pokud se změní nominální hodnota akcií, které mají klienti na tomto účtu, depozitář jim ji také upraví.

Když ale budou chtít investoři akcie na nezařazeném účtu prodat, musí využít služeb nějakého obchodníka, který si za to může účtovat určitý poplatek, říká mluvčí RM-Systému Roman Jandík. Zpět do nezařazené evidence již převést nepůjdou, což platí i o akciích, které si investor koupí po 7. červenci, kdy zahájí činnost Centrální depozitář.

Za správu těchto akcií by se obchodníkovi mělo platit, nikoliv však velké částky. Vždy bude záležet na velikosti účtu, na němž bude obchodník držet cenné papíry více investorům, čím větší to bude částka, tím by měl být poplatek, který od něj vybere depozitář menší. Teoreticky by mohlo jít o desítky až stovky korun ročně, záleží ale také na velikosti investorova majetku. Může ale jít i o korunové položky, uvedl tiskový mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík s odkazem na silnou konkurenci na trhu. Snad tedy tato změna neodradí část drobných investorů od obchodování. Pro ty, kteří investují prostřednictvím fondů by se po 7. červenci, kdy začne fungovat Centrální depozitář, prakticky nic měnit nemělo.

Středisko cenných papírů ukončí činnost 25. června. Pak bude následovat převod dat a databází na Centrální depozitář. Burza bude dál obchodovat s cennými papíry, také podílové listy fondů si bude dál možné koupit, nebo prodat, tyto transakce ale budou vypořádány později – do 7. července. RM-Systém, který obchoduje v reálném čase, bude samozřejmě nucen přerušit obchody s domácími cennými papíry, u zahraničních, které jsou vedeny přes zahraniční registry, budou obchody pokračovat.

Centrální depozitář není pokračovatelem SCP. Převezme nicméně databáze Střediska v elektronické podobě, Doklady v listinné podobě, stejně jako reklamace, které se týkají kuponové privatizace, bude ale vyřizovat Ministerstvo financí.

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo