Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Občanské dluhopisy: Terno, nebo propadák?

František Mašek
František Mašek
7. 12. 2010

Akciové trhy nezůstávají ani letos nic dlužny své pověsti rizikové investice. Pokud ovšem akcie jako ty americké, měřeno indexem S&P 500, od ledna vydělávají kolem deseti procent, nebo jako německý DAX Xetra takřka 17 %, jdou u části investorů obavy z rizika stranou.

Občanské dluhopisy: Terno, nebo propadák?

Horší je to s indexem PX pražské burzy, který od ledna při řadě výkyvů zpevnil asi o 4 procenta. Důvod je nasnadě - dosavadní burzovní koně, hlavně ČEZ, výrazně ztrácejí. Jejich výpadek nedokázaly jiné tituly, zejména Erste Bank a Komerční banka, tak docela nahradit.

Komentáře některých analytiků naznačují, že by mohlo být opět lépe, a že se mohou české akcie, i díky nižším cenám, opět dostat do hledáčku zahraničních investorů, kteří obvykle hýbou děním na pražské burze. Část domácích investorů však zůstává opatrná a má na účtech bank daleko víc peněz, než by měli v klidnějších dobách. Bez ohledu na to, že tyto účty příliš nenesou.

Vezmou Češi na milost kampeličky?

Co je vlastně jistá investice a kdy se právem obávat rizika? Život je občas plný překvapení a někdy přináší překvapivé paradoxy.

„Od nového roku může být zajímavé vložit peníze do kampeliček. Novela zákona o bankách zvyšuje pojištění vkladů bank, ale i kampeliček z 50 na 100 tisíc eur, tedy zhruba na dva a půl milionu korun, což je částka, která je pro většinu Čechů dostatečná. Pokud by kampeličky zkrachovaly, musí Fond pojištění vkladů vyplatit jejich klientům 100 procent vkladu. Nikoliv jako dosud do tří měsíců, ale do dvaceti dnů,“ uvedl analytik s velmi bohatými zkušenostmi z finančního trhu, o jehož renomé netřeba pochybovat. A kampeličkám zrovna nefandí.

Má či nemá pravdu? Na kampeličky pár let dohlíží přísným okem ČNB, ony samy se pak vehementně snaží přilákat daleko více klientů, přesněji řečeno jejich peněz, ovšem s poměrně malým úspěchem. Tří až čtyřprocentní úročení ročních termínovaných vkladů, jež některé kampeličky nabízejí od částek dosahujících několik desítek tisíc korun, je pro české občany, kteří se bojí akcií, nejspíš atraktivní. Tolik jim banky v současné době rozhodně nedají. Konzervativní investor, kterému by mohl podobný výnos stačit, a nejen on, ovšem kampeličkám dál příliš nevěří. Některé z nich proto ostatně pomalu rezignují a hodlají se přeměnit na klasické banky.

Kampeličky lepší dluhopisů?

Je přitom paradoxem, že kampeličky mohou být výnosnější (a přitom de facto jistější) investicí, než jakou se zatím zdají být dluhopisy pro drobné investory, které hodlá nabízet stát. Pravda, zatím je o nich toho známo jen málo a vše může být jinak. Dostupné informace nicméně naznačují, že stát, přesněji řečeno ministerstvo financí, také může drobným investorům nabídnout investici s podobným úročením jako u spořicích účtů, navíc s problematickým odkupem. Tedy nikoliv problematickým, ale tržním. V praxi se tak klidně může stát, že občan nedostane ani tolik, co dnes v bance a nakonec tak spláče nad výdělkem.

Další velké riziko představuje inflace. Budou mít tyto dluhopisy kupon s pevným, nebo pohyblivým úrokem? To nikdo neví, v kuloárech se ale hovořilo o tom, že není ministerstvo financí ochotno přistoupit na rozumně stanovený pohyblivý úrok, vázaný na vývoj inflace, nebo jiný ukazatel (odvozený třeba od základních úrokových sazeb), který by eliminoval růst inflace.

Kdyby to byla pravda, občan by si tedy mohl koupit slibovaný pětiletý dluhopis řekněme s dvouapůlprocentním nebo tříapůlprocentním úrokem. Pokud by ale míra inflace vyskočila na pět procent ročně, stal by se z „jisté“ investice propadák. Zatímco dluhopisy s pohyblivým úročením mohou reagovat na inflaci daleko pružněji.

Za podobných okolností skutečně vypadá vložení peněz do kampeličky daleko bezpečnější, než koupě státních dluhopisů.

Čeká nás další propadák?

Ale, jak již bylo uvedeno, zatím jde jen o pouhé spekulace. Nezbývá si nicméně než přát, aby stát znovu nenechal drobné investory na holičkách, jako tomu již bylo několikrát v minulosti. Protože něco podobného se neodpouští, nebo přinejmenším nezapomíná.

Stačí si vzpomenout na kuponovou privatizaci, prvotní nadšení, které vyvolala, a o to větší pozdější rozčarování, když mnozí lidé, pardon DIKové či držitelé investičních kuponů, zjistili, že díky tunelování a nulovému postihu tunelářů vlastně nemají z kuponů nic, nebo takřka nic. Nemluvě o řadě dalších kontroverzních kroků, jako je například vytěsňování menšinových akcionářů hlavními, tedy tzv. squeeze outu, tedy právních norem, při jejichž přípravě se stát rozhodně nevyznamenal. Bude to tentokrát, pokud budou skutečně občanské dluhopisy nabízeny veřejnosti, přece jen trochu jinak?

Co si o kampeličkách, ale také chystaných občanských dluhopisech, a zejména přístupu státu k drobným investorům, myslíte vy?

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (11)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo