Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Tzatziky, bezedný pytlík a populismus

Arsen Lazarevič
Arsen Lazarevič
21. 4. 2010

Řecko a jeho hospodářské problémy. To je už nějakou dobu téma číslo jedna v evropských hospodářských a politických diskusích. Řecký problém se týká celé Evropské unie, především ale těch států, které s Řeky sdílejí společnou měnu, euro. Prvořadé otázky jsou, zda Řecku skutečně hrozí státní bankrot a zda se řecké trable budou dál odrážet v oslabování eura a pokračující neochotě investorů nakupovat dluhopisy. Unie prochází zkouškou ohněm, obdobím, které přímo vybízí k rekapitulaci a revizím. Pokud by Řecko v nejbližší době přestalo být tématem číslo jedna... mohl by to být klidně i konec celého projektu. Protože to, co se jako nové téma číslo jedna nabízí nejvíc, je bohužel jedině – tentýž průšvih, jen v jiné zemi.

Tzatziky, bezedný pytlík a populismus

Problémy Řecka dokládá třeba nárůst ceny zajištění (credit default swap, viz obrázek), které podražilo o 56 procent, zatímco ve většině ostatních zemí postupně klesalo. Znamená to, že investoři (konečně!) začínají rozlišovat stabilní země a státy, jež mají či mohou mít problémy se splácením svého dluhu. Řekové se nyní investory snaží lákat slibem vysokých až sedmiprocentních úroků, přesto se do rizika hrne málokdo. Není divu, Řecku nevěří ani agentura Fitch, která mu snížila rating o dva stupně na BBB- a nevyloučila další pokles.

Nesypejte Řecku, sypejte ptáčkům

Podle některých řeckých politiků je za řecké trable zodpovědné Německo, které ho údajně během druhé světové války obralo o finanční prostředky. To si netroufám posuzovat. Jiná vyjádření si berou na mušku Evropskou unii, kterou obviňují z absence politických lídrů. V tom si ale pro změnu troufnu s Řeky bez výhrad souhlasit. Ano, Evropské unii skutečně chybějí političtí lídři, kteří by zlobivému dítěti vysvětlili, že pravidla jsou od toho, aby se dodržovala. A že kdo nebude hrát čistou hru, ponese následky a bude za své fauly po zásluze a s ostudou sankcionován. A to se tedy v případě Řecka rozhodně neděje.

Když se řecký průšvih provalil, Evropa začala hledat způsoby, jak mu pomoci. Vzhledem k okolnostem se členům Unie příliš nechce sahat do peněženek, nechávají se k tomu Bruselem spíš dostrkávat. Nevůle pomáhat Řecku má totiž docela dobrá opodstatnění. Řecko nepostihla přírodní katastrofa, sucho, povodeň, neúroda, tornádo či epidemie, jejichž následky samozřejmě civilizovaní lidé pomáhají bližním co nejrychleji odstranit. Za řecké problémy nemůže vyšší moc, za řecké problémy si může Helada sama. Nebo to nebylo Řecko, kdo účelově manipuloval se statistikami jak ohledně hospodářského růstu, tak především ohledně deficitu státních financí? S účetními triky mu údajně pomohli profesionálové z některých velkých amerických bank v čele s Goldman Sachs, jak s odvoláním na New York Times píše třeba český server ihned.cz ...

Bezedný pytlík a populismus

Pokud se Řecko nemá stát bezedným měšcem, do kterého bude Unie sypat další a další peníze, je třeba, aby provedlo zásadní reformy. Ty by ale samozřejmě bolely a v Řecku neexistuje dostatečná vůle a síla, která by je dokázala provést. Dlouhotrvající stávky, spojené se střety s policí a hospodářským ochromením země, to dokládají. A vypukly už kvůli nevýraznému snížení ročního deficitu HDP z 12 na 8 procent, což je v případě Řecka, jedné z nejzadluženějších zemí světa, rozhodně nedostatečné. Najít ale vládu, která by si dovolila Řekům sáhnout na jejich nebývalé ekonomické výsady, bude těžké. Řekové si totiž dlouhá léta zvykali být korumpováni vládním populismem gigantických rozměrů. Dlouholetí zaměstnanci v soukromém sektoru se například mohli při odchodu ze zaměstnání těšit na odstupné ve výši 24 platů, odstupné pro státní zaměstnance činilo až 100 (!) měsíčních platů.

Státní sektor byl navíc značně neefektivní a přezaměstnaný. Vyšlo například najevo, že na odlehlém ostrůvku Agios Efstratios provozují školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky... Na tomto místě by ostatně nebylo od věci zase jednou varovat i Čechy před politiky, kteří jsou ochotní za hlas zaplatit čímkoli – slíbí to a udělají rádi, ze svého to neplatí a ze státního krev neteče.

Dr. Doom: Měnová unie stále blíž rozpadu

Protože je Řecko součástí měnové unie, je přirozené, že jeho problémy ovlivňují také společnou měnu, a není těžké si i bez pohledu na kurzovní lístek dovodit, jak. Přesto do něj nahlédněme. Zatímco na počátku loňského prosince se jedno euro dalo pořídit za 1,5 dolaru, dnes stojí jen kolem 1,35 dolaru. Euro slábne a je velmi pravděpodobné, že Evropská centrální banka bude muset v brzké době přehodnotit svojí expanzivní politiku. Další oslabování měny by totiž mohlo v budoucnu způsobit cenové tlaky a s nejvyšší pravděpodobností by se nepodařilo splnit dlouhodobý cíl v podobě dvouprocentní inflace.

To, co ale nejvíc prohlubuje „řeckou vrásku“ na čele Evropy, je to, že Řecko s sebou může stáhnout další země. Problémy se podle odborníků můžou objevit například v Itálii nebo ve Španělsku. Španělské zadlužení roste rovněž rekordním tempem, a tak se může snadno stát – jako v Řecku, že investoři k jeho ekonomice ztratí důvěru a za rizika spojená s investicemi do ní si budou chtít nechat platit stále vyššími výnosy. A jak řekl na ekonomickém fóru v Davosu Nouriel Roubini, profesor University of New York: „Když padne Řecko, bude to pro eurozónu problém. Ale když padne Španělsko, bude to katastrofa.“Muž, který předpověděl světovou ekonomickou krizi (a získal díky tomu přízviska jako „Dr. Doom“ nebo „prorok“), dokonce předpokládá, že měnová unie by nemusela vydržet: „Nestane se to letos, ani příští rok, ale riziko, že se měnová unie rozpadne, stále stoupá,“ říká. Česko, jakožto adept na členství v měnové unii, by tedy mělo své budoucí členství v ní řádně promyslet.

Zdroj: http://www.bespokeinvest.com/

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Arsen Lazarevič

Arsen Lazarevič

Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo