Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Slovenská eurolaboratoř

Arsen Lazarevič
Arsen Lazarevič
9. 6. 2009

V současné době se ukazuje, že finanční krize zasáhla Slováky podstatně více, než Českou republiku. Zatímco v prvním čtvrletí roku 2008 rostla slovenská ekonomika o 8,7 procenta, v 1. čtvrletí tohoto roku zaznamenala 5,6-procentní pád.

Slovenská eurolaboratoř

Nezaměstnanost se rekordně zvyšuje o stovky tisíc lidí a závody ve velkém propouštějí. Slovensko se také stalo obětí nedávné plynové krize, kvůli které musely firmy zvolnit či rovnou zastavit výrobu.

Jedním z důvodů, proč je propad HDP u Slovenska tak vysoký, je právě nově přijatá společná měna. Slováci totiž přijali euro, když slovenská koruna byla na svých rekordních hodnotách 30,126 Sk za euro. Pokud si spočítáme pád koruny, tak nám v případě obdobného pádu SK vychází kurz na 35-37 korun za euro.

Přijmout Euro v dobách silné měny byla pro Slováky jistě radostná skutečnost, bohužel na to značně doplatily firmy závislé na exportu, pro které se silná měna v souvislosti s dnešní krizí jeví téměř jako noční můra. Efekty levné pracovní síly a nízkých nákladů se tak vytratily.

V době, kdy poptávka značně ochabla, ve většině zemí s vlastní měnou dochází k samovolné či řízené devalvaci měn. Slováci však na něco podobného mohou zapomenout. U investorů už dolar zkrátka nefrčí a i přes značné propady evropských ekonomik vidí v euru relativní jistotu. Pokles eura vůči dolaru tak ve střednědobém či dlouhodobém horizontů nelze očekávat.

A co my?

V případě naší malé země došlo k tomu, že se znovu odálil termín přijetí eura . Ono není lehké stanovit strategii přijimání společné měny v turbulentní době, kdy se makroekonomické predikce růstu HDP mění během krátké doby ze 4,8 na -3,6. Bylo by to především nezodpovědné. Neustálé odkládání termínu přijetí společné měny premiérem Mirkem Topolánkem se vlivem finanční krize a náhody ukázalo jako dobrý krok.

Otázkou je, zdali se podaří ukočírovat i stále narůstající státní dluh, který v případě, že nebudou přijaty reformy a mandatorní výdaje překročí příjmy, může během několika let přesáhnout i 60 % HDP stanovených v maastrichtských kritériích a přijetí eura tak nebude možné.

Česká republika však na tom je jako celá Evropská Unie. Čistě hypoteticky, kdyby Německo mělo svojí vlastní měnu a chtělo euro přijmout, nebylo by to ani u takového ekonomického velikána možné, vzhledem k porušení maastrichtských kritérií ohledně deficitního rozpočtu, který v současné době hluboko přesáhl ona dovolená 3 procenta.

Slovensko bude pravděpodobně takovou laboratoří, která nám ukáže výhody či negativa společné měny. Zatím jsme se dozvěděli pouze všeobecně známý fakt, že ve víru finančních krizí nelze mít silnou měnu a v porovnání s ostatními nižší propady HDP.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Arsen Lazarevič

Arsen Lazarevič

Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo