Jak s úsporami v době krize?

Pokud chci využít finančního trhu k naplnění dlouhodobých cílů, nejlépe prostřednictvím pravidelného investování menších částek peněz, je v podstatě jedno, jaký okamžik si pro svůj start zvolím. Na výsledný výnos to nebude mít téměř žádný vliv. Důležitější je tedy pravidelnost a bezpečně zvolený investiční horizont než fakt, že jsou trhy nahoře, nebo dole. V případě, že jsem hráč nebo spekulant, budu se snažit investici načasovat tak, abych levně koupil a draze prodal. Přitom se zcela jistě nevyhnu riziku špatného rozhodnutí, jehož pravděpodobnost roste geometrickou řadou s neznalostí trhu.

Investice, nebo gamblig?

Hrát si však mohu pouze s penězi, které nepotřebuji, a ne s těmi, jež tvoří mou jedinou finanční rezervu. Bohužel, v České republice je takovýto gambling, jinak se to nazvat nedá, poměrně moderní a rozšířenou kratochvílí. Lidé investují své jediné peníze s vidinou lehce nabytého majetku do velmi rizikových aktiv, navíc na základě minulé výkonnosti. Pak stačí i menší krize, než je tato, a mohou v relativně krátké době přijít téměř o všechno. Je také dobré si uvědomit, že i když mi bude moje investice vydělávat desítky procent ročně, nebude to mít na krátkém časovém úseku takový vliv, jaký mi umožní vykoupit progresivní riziko ztráty vložených prostředků. Vždy je to zkrátka něco za něco.
 
Pokud tedy nemám vytvořenou dostatečně velkou finanční rezervu, volil bych spíše konzervativní uložení prostředků. V současné době není ani kam spěchat, situace na trhu je velmi turbulentní a nepředvídatelná. Navíc inflační očekávání je do konce tohoto roku na velmi nízké úrovni a i při použití nástrojů zajišťujících bezpečí a likviditu pravděpodobně dokážeme dosáhnout nadinflačního zhodnocení. Když už však investovat z nějakého důvodu chci a mám takové rozhodnutí podložené vhodnými dlouhodobými cíli, doporučoval bych produkt pravidelného investování nebo větší částku rozdělit na několik menších a ty pak v určitém časovém intervalu vkládat na finanční trh.

Spořicí účet? Proč ne

Co se týče konzervativního uložení úspor, hodně klientů se ptá na spořicí účty. Není divu. Po dlouhé době je na nich větší úrok než inflace, a poprvé se tak dají spořením alespoň částečně zhodnotit peníze. Jak dlouho ještě bude taková výhodná situace trvat?

Obecně se očekává, že i přes březnový nárůst na 2,3 % bude inflace v průběhu letošního roku klesat až k téměř nulovým hodnotám. Podle předpokladů by se pak měla na začátku nového roku vydat zpět ke dvěma procentům, tedy k hranici, která tvoří inflační cíl ČNB v roce 2010.
 
Jak dlouho se budou ještě spořicí účty vyplácet, je otázka, která není závislá pouze na výši inflace, ale i na mnoha dalších faktorech. Jsou instituce, které se nyní stále pohybují s úrokovou sazbou tři procenta ročně a výše, což je hodnota, která není při současných sazbách dlouhodobě udržitelná nebo je podmíněná určitou výší vkladu. Banky ji zatím uměle drží z důvodu stahování likvidních prostředků. Jak dlouho ještě, to je otázka. Běžné úročení na trhu osciluje spíše okolo hodnoty 2,5 % p. a. Nesmíme ovšem zapomínat, že výnos na spořicích účtech podléhá srážkové dani, takže se ještě reálně snižuje o 15 %. Pokud bychom tedy měli hovořit o nějakém kvalifikovaném odhadu, myslím, že do konce roku 2009 bude současná výhodná situace trvat a s poměrně slušnou pravděpodobností by to tak mohlo být minimálně i v první polovině roku 2010.

(Foto: Profimedia.cz)