Pojištěné úspory

O tom, že v České republice existuje Fond pojištěných vkladů (FPV), který má tvořit rezervu pro případ, že by některá z finančních institucí nebyla schopna dostát svým závazkům, nemá tušení 87 % lidí.

Ukázal to nedávný průzkum, který si dal tento fond udělat. Ani další zjištění průzkumu nesvědčí o velké finanční gramotnosti českého obyvatelstva. Obecně o existenci pojištění vkladů v bankách vůbec nevědělo 40 % dotázaných, 59 % sice vědělo, ale žalostně málo. Maximální výši pojistného krytí znala jen pětina z nich.

Nevědoucí veřejnost

Přitom Fond pojištěných vkladů (FPV) vznikl už v roce 1994 podle zákona o bankách. Měl tehdy podepřít důvěru veřejnosti v bankovní systém po krachu několika finančních ústavů. Dosud fond vyplatil jako kompenzaci 25 miliard korun klientům 16 zkrachovalých bank.

Do FPV přispívají jeho členské instituce – tedy banky, stavební spořitelny a družstevní záložny působící na území ČR. (Pobočky zahraničních bank jsou pojištěny v podobných fondech ve svých domovských státech.) Výše příspěvku každé z těchto institucí se odvíjí z objemu vkladů fyzických i právnických osob, na které se pojištění vztahuje. U bank a družstevních záložen je to 0,1 %, u stavebních spořitelen 0,05 %.

Ke konci roku 2008 bylo ve Fondu pojištěných vkladů 11,9 miliardy korun. Přemýšlivý čtenář si možná řekne, zda to není málo. Vždyť podle údajů ČNB z dubna letošního roku mají domácnosti uloženo 1,5 bilionu korun a nefinanční společnosti 604 miliard korun. Josef Tauber, předseda správní rady FPV, je přesvědčen, že není třeba příspěvek členských institucí navyšovat, a to ani poté, co byl loni zvýšen limit pojištění a zrušena 10 % spoluúčast klientů. Považuje za dostatečné, když ve fondu bude suma odpovídající 1,5 % objemu pojištěných vkladů. K tomu by se měl podle něj fond přiblížit do roku 2020.

Pro pesimisty

Čtenář – notorický pesimista – však může namítnout, zda by byl FPV schopen splnit své závazky, i kdyby došlo k takovému bankovnímu zemětřesení, jaké zažily některé státy v průběhu posledních měsíců.

Když FPV nemá dost na výplatu pojištěných vkladů, může si podle zákona půjčit na finančním trhu. Už k tomu jednou došlo, když zkrachovala Union Banka v roce 2003. Ovšem šlo o relativně malou částku (tři miliardy korun), o krach jediné banky a sehnat půjčku v té době nepředstavovalo žádný problém. Teď by to bylo rozhodně těžší.
 
Navíc v nejbližší době čeká FPV aplikace směrnice Evropské komise. Ta ve snaze ještě lépe ochránit klienty bank mění podmínky pro výplatu pojištěných vkladů v členských státech EU. Od roku 2012 by se maximální pojištěná částka měla zvýšit na ekvivalent 100 tisíc eur a doba zahájení výplaty klientů zkrátit na 20 dnů od chvíle, kdy banka ohlásí krach. (V současné době má FPV na přípravu výplaty tři měsíce.)

Kdyby to nestačilo?

Byl by FPV schopen sehnat v případě většího maléru úvěr, a k tomu ještě do 20 dnů, jak to po něm žádá směrnice EU? Tauber přiznává, že by to bylo velmi těžké. Jak tedy zmíněná směrnice EU zlepší ochranu klientů bank v EU, když je jen těžko proveditelná? Tauber odpovídá, že v řadě zemí EU garantuje výplatu pojištěných vkladů stát. Takže by to byla vlastně vláda, kdo by musel rychle najít potřebné prostředky do fondu. Ovšem v České republice státní garance není. Uvidíme, jak si s tím zákonodárci při aplikaci směrnice poradí a jakou reálnou garanci bude vlastně FPV představovat.

Foto: Profimedia.cz