Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Banky lákají i méně movité

František Mašek
František Mašek
9. 10. 2009

Nouze naučila Dalibora housti, bankovní domy zase daleko víc líčí na méně bohaté klienty.

Banky lákají i méně movité

Pokud za měsíc neseženete alespoň pět oveček, které vám svěří do správy milion či více korun, máte padáka. Podobná hrozba se prý v některých institucích vznáší nad pracovníky investičního či spíše privátního bankovnictví. Kde je ale v těžších dobách sehnat, když i část movitých občanů v době nejistoty víc šetří a další s investicemi vyčkávají! Zdaleka ne každý je totiž – po doznívající finanční krizi – ochoten kupovat nové produkty. Včetně finančních.

Bude méně více?

Některé banky či finanční instituce, které nabízejí individuální správu majetku (asset management), proto snižují limit, od něhož tuto službu poskytují. Potvrzují to i výsledky nedávného fóra agentury Reuters o řízení majetku bohatých.

Tento přístup se může prodražit - čím větší majetek klientům individuálně spravují, tím mohou být díky úsporám z rozsahu jejich náklady nižší. Je to ale cesta, jak zvýšit podíl na trhu po finanční krizi. Navíc může být – viz dále – správa menšího objemu peněz v některých případech kupodivu výnosnější než u milionových částek.

Limity pro asset management snižuje například největší švýcarský správce majetku bohatých Julius Baer Group. Od milionářů přechází i k těm, kteří jim svěří majetek za „pouhých“ 800 tisíc švýcarských franků. Někteří rivalové, a to Crédit Suisse nebo UBS, přitom poskytovali investiční služby klientům již od 250 tisíc švýcarských franků.

Níže, byť jde dál o miliony, míří podle Reuters i pobočka pro správu aktiv španělské BBVA. Její šéf Enrique Marazeula uvedl, že banka sníží limit pro tyto služby z 2 na 1,5 mil. eur.

Privátní banky, respektive pobočky bank, zaměřených na privátní bankovnictví, přiměl ke snížení limitů loňský pokles objemu spravovaných peněz. Z pravidelně vydávané společné studie společností Capgemini a Merrill Lynch vyplývá, že loni počet dolarových milionářů klesl o téměř 15 % na 8,6 milionu, v ČR pak z takřka 17 tisíc na 12 800.

Jsou bohatí konzervativnější?

Limit, od kdy banky poskytují klientům privátní bankovnictví, nemusí být dogma, mimo jiné i proto, že správa peněz méně bohatých občanů může podle Marazuely přinést větší zisk: investoři, kteří vloží do transakce 100-300 tisíc eur, investují často „s mnohem větším ziskem“, takže hrubý výnos správců majetku z této transakce převyšuje jedno procento, zatímco u investic přesahujících dva miliony eur bývá pod touto hranicí.

I když nikdy nelze nic zevšeobecňovat, tato data potvrzují obecné spekulace o konzervativnějším způsobu investování řady bohatých. Investoři, kteří díky transakcím na trhu významně rozmnožili svůj majetek, o něj zkrátka často nechtějí přijít a jde jim spíše o uchování jeho hodnoty, čemuž odpovídá opatrnější přístup k penězům.

Je zde přitom ještě další aspekt, který hovoří proti vysokým limitům pro asset management. Jak řekl šéf privátní švýcarské banky Wegelin & Co. Christian Raubach, banka nikdy neměla žádný limit pro potenciální klienty, protože mnozí zbohatli až kvůli dědictví, nebo na konci pracovní kariéry. Je proto třeba uvažovat v desetiletém horizontu.

Miliony dolarů, ale i pět set tisíc

V ČR se hovoří o individuální správě majetku od milionu dolarů, řada bank či renomovaných finančních institucí ji ale nabízí od pěti až deseti milionů dolarů. „O klienta se stará vybraný bankéř,“ říká ředitel investičních produktů pražské pobočky britské banky HSBC Martin Fuchs.

Jak dodává, české banky obecně hovoří o správě majetku od jednoho do tří milionů korun. Je ale otázkou, jakou má podobu. Často pro tyto klienty vyčlení kvalitního poradce a jeho činnost spočívá hlavně ve výběru některého z typových portfolií, které banka nabízí. To pak může být i šito investorovi na míru, podle jeho ochoty více nebo méně riskovat.

Také v ČR částka, od níž jsou klientům poskytovány tyto služby, klesá. Citigroup ji podle Fuchse nedávno snížila z milionu na 750 tisíc korun. Podobnou cestou jde například skupina J&T, která se nově zaměřuje na klienty s nejméně půl milionem korun, jež při roční úložce láká na čtyřprocentní úrok. Není to sice klasická správa majetku, cíl je ale jasný – přilákat či dokonce identifikovat movité klienty a nabízet jim další produkty. Obdobně si mohou v této hektické době vést také další banky.

Předmětem spekulací je počet lidí, kteří mají v bance alespoň milion korun – nejen na účtu, ale i na stavebním spoření, ve fondech, nebo v jiných investičních instrumentech. Oficiální data neexistují. Banky i s odkazem na bankovní tajemství informace o klientech tají. Někteří občané navíc mají rozloženy peníze ve více bankách, respektive v produktech několika finančních skupin. Neoficiální odhady, které prosákly na veřejnost, hovoří podle Fuchse o téměř čtvrt milionu osob. Což je překvapivě velký a nikoliv zanedbatelný počet milionářů.

Věčná otázka zní: zda (a komu) peníze svěřit, nebo zda si je spravovat sám. Zdaleka ne každý milionář má schopnosti, aby se o ně postaral sám. Ti, kteří mají dost potřebných znalostí, zase často zápasí s nedostatkem času a nezbývá jim proto, než najít si správce majetku, který jim rozmnoží peníze i v době finanční krize nebo recese. Zda se mu to opravdu podařilo, respektive jakých výnosů či ztrát dosáhl, ví často jen tito investoři - správci majetku o zhodnocení aktiv klientů s odkazem na bankovní tajemství a diskrétnost těchto služeb nehovoří.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo