Poplatky, nebo oběd zdarma?

Finanční bouře se prohnala světem a rozmetala naše představy o snadném blahobytu a pohodlí. Již padlo více než sto bank a mnoho bank potřebuje státní podporu, aby zůstaly stabilními, solventními ústavy, kterým mohou občané svěřit své úspory. Všeobecně se přijímá pravda, že za to mohou toxická aktiva, která banky nakoupily na svou aktivní stranu. Co je k tomu vedlo? Proč někdo nakupoval ve velkém naprosto nový nevyzkoušený produkt? Odpověď je jasná – pro dosažení výnosů a zisku. Výnosy pro udržení chodu banky, zisky pro akcionáře.

Všimněme si, že naprostá většina bank, které padly, je z anglosaského bankovnictví, ty z kontinentu se podařilo zachránit. Kromě mnoha dalších aspektů, především politických, existuje jeden malý skrytý, ale se silným vlivem.

Britské a americké bankovnictví poskytuje celou řadu služeb zdarma, především platební styk, vedení účtů, poskytování platebních karet atd. Ovšem náklady na tyto služby existují a jsou obrovské a tyto náklady musí někdo zaplatit, banka na ně musí vydělat. A jaké má takováto banka jiné výnosy? V podstatě jen úrokové výnosy z poskytnutých úvěrů. Ostatní výnosy, např. za placené poradenství a další služby, činí zlomeček celkových výnosů banky.

Ovšem úrokové výnosy mají jednu velmi nepříjemnou vlastnost – jsou silně závislé na ekonomickém cyklu. Když se zhorší ekonomický cyklus, velmi rychle klesají výnosy z úrokových obchodů a navíc je zapotřebí vytvářet nové opravné položky na špatné úvěry. Tudíž postačí i malý posun v ekonomice a banka je ztrátová. A tak banky kromě potíží s úvěry musejí také řešit problém, z čeho hradit náklady na platební služby pro obrovský počet klientů.

Oproti tomu poplatky za platební styk, vedení účtů apod. nekolísají, jsou stabilní víceméně bez ohledu na ekonomický cyklus. Banka, která má dostatečné výnosy z poplatků, nemusí na aktivní straně tolik investovat do rizikových aktiv.

Jaké poučení z toho plyne?

Banka s poplatky bude pravděpodobně mnohem stabilnější při kolísání ekonomiky, banka poskytující mnoho provozně náročných služeb zadarmo může být při poklesu ekonomiky velmi ohrožená.

Banka s poplatky je tedy vhodná pro uložení vlastních úspor. Bude to stabilní banka, nemusíme se obávat krachu. Když je část výnosů stabilní, banka investuje opatrně, uvážlivě, nemusíme se obávat o to, že by zbankrotovala při prvním závanu jakékoliv krize.

Banka s nulovými poplatky je vhodná pro „otáčení peněz“, pro zajištění platebního styku. Tam je dobré mít běžný účet a realizovat zde platební styk.

Ovšem pokud by tento žraločí princip uplatňovalo příliš mnoho klientů, oba typy bank by se dostaly do jistých provozních problémů a postupem času by se oba extrémy k sobě přiblížily.

Jako investoři, akcionáři, bychom mohli bez obav investovat na dlouhou dobu do akcií banky, která vybírá poplatky, a investici jen občas kontrolovat. A v dlouhodobém horizontu se těšit z dividend a růstu ceny akcií. Do banky s nulovými poplatky bychom také mohli investovat, ale osobně bych doporučoval investovat jen malou částku, banku pečlivě hlídat a při poklesu ekonomické prosperity okamžitě akcie prodat.

——————

pozn.: Z pohledu průměrného občana, který hledá stabilní a pevnou banku pro uložení a zhodnocení svých těžce vydělaných peněz, jsou některá ustanovení EK pro bankovní průmysl, která nyní vstoupila v platnost, kontroverzní. Poskytovat některé služby zadarmo, bez nároku na zaplacení nákladů této služby, je zvyšování rizika bank. Pokud tento tlak na „vše zadarmo“ bude pokračovat do extrému, hrozí, že banky budou zvyšovat své rizikové chování. A pojištění vkladů v bankách, které tvoří mantru politiků, lze spíše považovat za virtuální příslib. Američané mají pořekadlo: There ain’t no such thing as a free lunch. Neexistuje oběd zadarmo. Platí to i v bankovnictví.

Autor je poradcem společnosti Partners.

Ilustrace: Nikkarinin