Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Život na dluh

Zdeněk Simaichl
Zdeněk Simaichl
28. 7. 2008

Zatímco pro naše rodiče a prarodiče byl dluh společensky nepřijatelnou záležitostí, v jedenadvacátém století se stal novodobým standardem. Žít na dluh však není rozhodně jednoduché a udržet ho na uzdě vyžaduje vzít rozum do hrsti.

Život na dluh
Zkusme si představit hypotetický příběh. Dítě vyjde ze školy a najde si práci. Zařadí se mezi dospělé a na účet mu začne pravidelně chodit první opravdový příjem. Peníze přinášejí určitou svobodu, a tak nadobro přestřihne pupeční šňůru, která ho až do této doby vázala s rodiči, a začne naplňovat svůj sen o samostatném životě.

Pronajme si byt. Většina dosavadních úspor padne na základní vybavení, jako je nezbytný nábytek, pračka, lednička nebo televize. Poté začnou chodit první účty. Po nějaké době náš dospělý jedinec potká protějšek svých snů. Mají teď dva příjmy a jsou schopni si začít šetřit na sen všech mladých lidí – vlastní bydlení.

Oba usilovně pracují a po nějaké době hledanou nemovitost skutečně najdou. Vyberou všechny úspory, použijí je jako hotovostní zálohu a na zbytek si vezmou svůj první úvěr. Nový dům, či byt však vyžaduje nové vybavení, a tak navštíví obchod s nábytkem a domácími spotřebiči. Tam jim schopný obchodník vysvětlí, že je výhodné neplatit v hotovosti, ale v měsíčních splátkách. Zakoupí tedy na splátky co se dá a ponoří se do dluhů na celý život. Za nějakou dobu se jim narodí první dítě… Není vám tento scénář povědomý?

Úvěry v jakékoliv podobě se staly stigmatem moderní společnosti a mnohdy bohužel takřka životní nutností v zájmu zvyšování životní úrovně společnosti. Odmysleme si teď případy, kdy zvítězí touha něco okamžitě vlastnit, prožít nebo vidět, aniž tomu odpovídá reálný příjem. Úvěrové nástroje jsou bankovní produkty jako každé jiné. Mají své plusy i minusy. Co je potřeba zvážit ještě předtím, než se rozhodnu a podepíšu smlouvu, ve které se na dlouhou dobu zavážu pravidelně splácet, co jsem si půjčil?

V první řadě účel úvěru
Velké množství úvěrových smluv bývá uzavíráno na základě emočního, nikoliv racionálního rozhodnutí. Nejčastější příčinou bývá touha mít něco více, než na co aktuálně mám prostředky, tedy umělé zvyšování životního standardu. Po prvotním okouzlení přichází neúprosná realita. Krátkodobý užitek odezní, závazky na několik let zůstanou a stávají se velmi často nepřekonatelnou přítěží budoucích moudřejších finančních rozhodnutí.

V případě kvantitativně většího zadlužení roste úměrně i riziko záznamu v některém z registru dlužníků a tím i možnost potenciálních komplikací při vyřizování následných úvěrů. Navzdory veškeré snaze se pak snadno přihodí, že se pro většinu solidních bankovních institucí stane dlužník „persona non grata“.

Pozor na bonitu
Velmi zavádějící může být ve většině bankovních domů neosobní posuzování bonity klienta, resp. jeho schopnosti splácet. Váhy jednotlivých kritérií, jako jsou čistý příjem, zaměstnání nebo druh výdělečné činnosti, vzdělání či ostatní výdaje klienta, si banky velmi pečlivě střeží. Výsledkem vzorce pro výpočet a posouzení schopnosti žadatele úvěr splácet je strohé „ano“, nebo „ne“. Co je však pro klienta daleko důležitější?
 
Odpověď je překvapivě jednoduchá. Úspěšným vyřízením a následným splácením bychom rozhodně neměli ztratit ani nijak výrazně omezit svůj životní standard a kvalitu života obecně. V případě dlouhodobých úvěrů, které nejčastěji souvisejí s bydlením, jde o velmi aktuální téma. V horizontu dvaceti nebo třiceti let se může stát prakticky cokoliv, co si jenom lze představit. V dobrém i špatném slova smyslu.

Pokud se na situaci budeme dívat jednoduchou optikou finanční instituce s jednotnou metodikou, která schopnost splácet posoudí pouze jednou, a to na začátku úvěrového vztahu, lze snadno nabýt dojmu, že je vše v pořádku. Pokud však půjdu pod pokličku a podívám se na to z hlediska budoucích plánů, potřeb a cílů, nemusí být situace už tak růžová.

Žijeme v reálném, tedy rychle se měnícím světě, a to s sebou nepřináší vždy pouze jistoty. Vzít si úvěr, při němž výše splátky pohltí veškeré volné prostředky z rodinného rozpočtu, není hrdinství, ale neuvěřitelný hazard se životem svým i svých blízkých.

Co všechno vzít v úvahu?
Kromě vybudovaného životního standardu, který by neměl být splátkami nijak dotčen, jsou tu již zmíněné osobní cíle a plánované výdaje. Pro ty je třeba vytvořit rezervu v pravidelných měsíčních výdajích. Na krátkém horizontu může jít například o náklady související se vzděláním za účelem získání lepšího pracovního místa nebo osobního rozvoje, zápis do kurzu aerobiku, údržba a výměna domácích spotřebičů apod.

Z dlouhodobého pohledu je třeba přemýšlet o výpadku příjmu partnera v důsledku mateřské a následně rodičovské dovolené, o nákladech souvisejících s výchovou dětí, jako školní kroužky, příprava na střední a vysokoškolské vzdělání. Ne nepodstatnou položku bude tvořit příprava na dobu odchodu z aktivního života.

Snadno se pak může stát, že po doplacení hypotečního úvěru budu v 60 letech šťastným majitelem nemovitosti, ale s nulou na účtu. Kde a hlavně jak pak prožiji svůj zasloužený odpočinek? S přibývajícími léty se také zvyšuje pravděpodobnost pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu nebo obtížnosti nalezení nového zaměstnání v případě jeho ztráty.

Své výdaje je dobré mít pod kontrolou. Přemýšlet dopředu a pečlivě zvažovat, za co a jak utratím své peníze, není projev slabosti, nebo dokonce zbabělosti, ale naopak elementární finanční gramotnosti. Měsíční bilance příjmů a výdajů je klíčovým nástrojem k efektivitě finančního plánování. Úvěr nesmí nijak nabourat nebo ohrozit pozitivní bilanci na konci každého měsíce. V ideálním případě by mělo docházet k pravidelnému měsíčnímu navyšování likvidní rezervy, a tím ke zvyšování bezpečnosti a stability rodinného rozpočtu.

Problémy se splácením

Pokud se však přes veškerou snahu dostane člověk do situace, kdy nemůže dostát svým závazkům vůči finančním institucím, není potřeba hned ztrácet hlavu. Absolutně nejdůležitější věcí je začít komunikovat s konkrétní bankou nebo finančním domem, který úvěr poskytl. Ve většině případů lze krizi vyřešit odkladem splátek nebo dočasným přerušením splácení pohledávky.

Zcela opačný efekt nastává v momentě, kdy klient přeruší komunikaci a obrazně řečeno strčí hlavu do písku v naději, že se bouře sama za chvíli přežene a zase vysvitne sluníčko. Bouře se nepřežene a obloha se ještě více zatáhne. Celá situace může v krajním případě vyústit až v exekuci majetku.

V poslední době banky zaznamenávají nárůst žádostí o tzv. konsolidační úvěry. Jsou to úvěry, které slouží ke splacení jiných závazků a pohledávek úvěrového typu. Jejich výhodou je ve většině případů lepší úroková sazba a delší doba splatnosti. Je tak možné sloučit několik stávajících úvěrů s vysokým úrokovým zatížením a dále splácet pouze jeden úvěr s příznivější výškou měsíční splátky.

Takové řešení dokáže v rodinném rozpočtu uvolnit nemalé množství finančních prostředků, které mohou být použity efektivněji. Ale prodloužení doby splatnosti úvěrů zvýší vetšinou konečnou cenu, kterou dlužník za půjčené peníze zaplatí. Kromě toho je však třeba mít na paměti, že konsolidace úvěrů není univerzálním východiskem z finanční nouze.

Vzít, či nevzít?

O úvěrových nástrojích, stejně jako o ohni, platí, že jsou dobrými sluhy, ale velmi zlými pány. Zadlužit se je v dnešní době velmi snadné. Banky předhánějí jedna druhou, kdo nabídne lepší podmínky a půjčí peníze rychleji a bez zbytečných průtahů. Lidé si půjčují na smysluplné věci jako bydlení, náklady spojené se zdravím, ale bohužel i na běžnou měsíční spotřebu, dovolené, nebo dokonce na dárky k Vánocům. Obecně se dá říci, že úvěr je dobrý tam, kde pomáhá a nepřekáží. Účel, na který je úvěr použit, by měl mít delší životnost, než je jeho splatnost.

V okamžiku, kdy se začnou mé výdaje pravidelně rovnat mým příjmům, nebo je dokonce překračovat, je třeba začít jednat. Čím dříve, tím lépe. Vyjasnit si priority, co je pro mou rodinu nebo život nezbytné, co je důležité a bez čeho se v klidu obejdu. Pokud budete i přesto na vážkách, zeptejte se sami sebe: „Co se stane, když si to nekoupím?“ Ve většině případů se totiž nestane vůbec nic.

Autor je finanční poradce ve společnosti Partners. Foto: Profimedia.cz
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Zdeněk Simaichl

Zdeněk Simaichl

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo