Re: Psychologie a burzovní barometr

Autor reaguje na článek Pavla Kohouta Psychologie a burzovní barometr.

Vypadá to, že začíná jít opravdu do tuhého. Fed ve spolupráci s americkým ministerstvem financí plánují záchranou akci formou snižování daní v rozsahu 150 mld. USD (cca 1 % HDP USA).  Snížil také své sazby o 75 bodů.

Četl jsem jednu velmi zajímavou úvahu a musím říci, že s ní souhlasím. Proč Fed snižoval sazby:

1. Reakce na pád trhů. Pokud je tomu opravdu tak, pak Fed nemá důvod pro další snížení sazeb příští týden. Maximálně o 25 bps, aby pokračoval v předchozích sníženích.
2. Fed vidí mnohem horší problémy před námi, a proto využil propadu trhů v Evropě a Asii jako záminku pro mimořádné snížení sazeb, které se mu náramně hodí. V tomto případě bude příští týden pokles sazeb o dalších alespoň 50 bps

Přikláním se ke druhé variantě. Vrásek mají několik:

• Změna interních postupů se společnosti Standard and Poor's vedoucí ke zvýšení odhadu delikvence u CDO
• Neustále se prohlubující ztráty některých významných amerických bank
• Hrozí přelití problémů do prime hypoték
• A v neposlední řadě páteční snížení ratingu společnosti Ambac Financial

Změna postupů Standard and Poor's
Společnost oznámila změnu odhadu ztrát u CDO. Zvedla jej ze 14 % an 19 %.
Výsledkem budou downgrady dalších tranší spojené se ztrátami těch, kteří je vlastní. Poslední podobná úprava proběhla koncem října 2007 a výsledek se projevil téměř okamžitě.

Neustále se prohlubující ztráty některých významných amerických bank
Významné americké banky hlásí velké ztráty. Jenom za čtvrtý kvartál 2007 vykázaly americké banky ztráty cca 50 mld. USD.

Dochází tak ke snižování dividend, emisi prioritních akcií, což je negativní pro jakékoliv dividendy v budoucnu. Další banky budou následovat. Celkem už Citi byla nucena přitáhnout 20 mld. USD, aby se udržela nad vodou. Zahraniční investice do US bank rostou velmi rychle. Teď jde jenom o to, jaké limity pro investice do bankovního sektoru mají tito zahraniční investoři nastaveny.

Očekávám další výrazné ztráty bank v roce 2008 v důsledku rozšíření krize do sektoru prime hypoték (viz dále). Pokud by banky narazily během období 2008/9 na neochotu k dalším investicím, půjde opravdu do tuhého a budou následovat velmi tvrdá vyjednávání o podmínkách investic. No, uvidíme časem.

Určitě vás napadne otázka, proč banky nevymetou všechny ztráty naráz.
Podle mne to nemohou udělat. Podle mne jde o postupné zveřejňování/započítávání podle toho, jak mají zajištěno financování. A doufají, že se další ztráty nevyvrbí.

Teď dám extrémní příklad: Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby třeba Citi vyhlásila, že má ztrátu 100 mld., že potřebuje 80 mld. nového kapitálu, ale že byla schopna sehnat pouze 12,5?

Jak si počínat?
Řídit se v dnešní době MINULÝMI VÝSLEDOVKAMI je velká chyba. Skutečný fundament - a tedy budoucí zisky/ztráty jsou totiž ukryty v DNEŠNÍCH ROZVAHÁCH, PODROZVAHÁCH A DERIVÁTOVÝCH KONTRAKTECH. Investici do bank lze snad doporučit jenom profesionálům schopným udělat detailní analýzu výše uvedených položek.

Takže pokud někdo není super expert na analýzy bankovních rozvah/podrozvah a derivátových kontraktů, nemá šanci poznat, že jím vybraná banka je opravdu zdravá a že v roce 2008 neoznámí x miliard ztrát.

Jestli přesto někdo kupuje bankovní akcie, je to jeho riziko, ale musí vzít na vědomí, že o reálném zdraví konkrétní banky nemá ani potuchu. Taková investice se pak ale podobá ruské ruletě - vyberte si banku podle pár čísel a doufejte, že nebude mezi zasaženými problémy.

Hrozí přelití problémů do sektoru prime hypoték
Vždyť už teď delikventní prime hypotéky činí třetinu všech delikventních hypoték. Nejde tedy jenom o problém subprime hypoték. Delikvence prime ARM hypoték jsou necelá 4 % (u subprime je to 15 %), ale díky rozsahu trhu to dělá bankám problémy.

Polovina neplatičů prime hypoték měla hypotéky s pohyblivou sazbou nebo jenom se splátkou úroků. Někdy ani to ne, jistina se dokonce navyšovala. No a nyní přichází doba přechodu na standardní podmínky. Refinancování v dnešní době nepřichází v úvahu. Takže rázem jim splátky vyskočily třeba i o 100 % nebo i více, a to oni nezvládají. Životní náklady lidí totiž rostou rychleji než je vykazovaná míra inflace.

Podle mne lidé sázeli na rostoucí ceny nemovitostí a to, že až přijde doba splácení i jistiny, oni svůj úvěr prostě přefinancují jiným podobným a opět budou platit jenom úroky. No a finální splátka měla být kryta prodejem zhodnocené nemovitosti.
Prostě business plán, který nevyšel. Byl postaven pro býčí trh nemovitostí a politiku "nulových" sazeb na základě minulosti.

V roce 2008 je podle mne pravděpodobné rozšíření problémy s hypotékami z USA do Velké Británie. Nemovitostní bublina v UK, ač se o tom moc nemluví, byla, vyjádřeno v procentech, ještě větší, než v USA. Také Velké Británii hrozí v letošním roce recese.

Pokud k tomu opravdu dojde, britské banky dostanou další ránu, tentokrát z domácích vod. To se negativně projeví i na kurzu GBP. Každý potenciální investor do britských bank by tak měl vzít v potaz obě tato rizika. Pro dolarové investory může docházet k vzájemné kompanzaci, pro korunové však očekávám spíše součet obou výše zmíněných rizik.

Snížení ratingu společnosti Ambac Financial
Ambac Financial je druhá největší firma svého oboru. Funguje pro banky či jiné investory podobně jako zajištovna pro pojišťovny. Cenné papíry jí pojištěné nemohou mít z logiky věci větší rating, než má samotná firma. A velké množství investorů smí investovat pouze do AAA papírů.

Jakékoliv snížení ratingu Ambac nebo MBIA je tedy rozbuškou pro obrovské výprodeje, pokles ceny inkriminovaných bondů a s tím spojené rozsáhlé ztráty velkého množství investorů včetně bank. Finanční trhy ocenily pravděpodobnost krachu Ambac Financial nebo MBIA na cca 70 %.

Riziko protistrany
Podle některých názorů bude hlavním problémem roku 2008 riziko protistran, tedy situace, kdy investor utrpí ztrátu ne z důvodu špatné investice, ale krachu protistrany. To riziko je zde proto, že více než 90 % všech derivátových kontraktů je mimoburzovních.

...

Komentář Pavla Kohouta k článku Jana Dvořáka:

"Proč „Fed“ snížil sazby předčasně a prudce? Nikoli kvůli propadu burz. Ceny akcií centrální banky necílují. Důvodem patrně nebyly ani nějaké tajemné hrozivé informace, které na veřejnost ještě nepronikly. Veřejně publikované informace vysvětlují pokles sazeb jednoduše: Federální rezervní systém chce zmírnit těžkou recesi stavebnictví.

Výstavba bytů a rodinných domů poklesla ve 3. čtvrtletí 2007 o 28 procent, což je nejhorší pokles od roku 1982. Podle údajů za listopad 2007 činil meziroční propad prodejů 34,4 procent měřeno v počtu bytových jednotek. Prosincové tržby nových domů poklesly na 604 tisíc jednotek z 1,02 miliónu v prosinci 2006. Jde tedy o více než 40% propad, největší od doby, kdy se tato statistika sleduje, tj. od roku 1963 (údaje jsou sezónně očištěné).

Americké banky jsou ovšem v dobrém stavu, celkový objem špatných úvěrů je nevelký a plně krytý rezervami. Míra delikvence na hypotéčních úvěrech dosáhla ve 3. čtvrtletí hodnoty 2,74 % (nejnovější dostupný údaj), což je sice více než údaj ze stejného období roku 2006 (1,74 %), ale stále nejde o katastrofu. V „recesním“ roce 1991 dosáhla míra hypotéční delikvence maximální hodnoty 3,36 %, což je zhruba číslo, kam by tato hodnota mohla vystoupat ve čtvrtém čtvrtletí, ale patrně nepostoupí o mnoho výše. Podíl odepsaných nesplácených úvěrů činí jen 0,25 %, což je velmi přijatelná hodnota.

Bankovní krize se tedy nekoná. Objemy špatných úvěrů v řádech desítek miliard dolarů vypadají sice děsivě, ale stále to jsou zlomky z celkových bilančních sum amerických bank."