Nemoc šílených politiků

V posledních dnech se nejde nevšimnout zejména dvou věcí. Zaprvé si někteří politici a novináři pletou pojmy a především pak nástroje, jakými jsou pojištění vkladů na straně jedné a garance státu za bankovní vklady na straně druhé.

To první, byť je na základě zákona, je ze zdrojů bank, které povinně přispívají do Fondu pojištění vkladů (FPV). Aktuálně v ČR jsou vklady pojištěny do 90% vkladu, maximálně 25 tisíc euro. Příspěvky do FPV platí banky z veškerých vkladů (včetně úroků) každý rok. Současný příspěvek, který je mimochodem nejnižší v naší historii, je 0,1% z každé vložené koruny.

Podle výroční zprávy FPV za rok 2007 bylo koncem loňského roku na účtu fondu 8,1 miliardy korun. Z tohoto fondu by pak případně byly hrazeny bankovním klientům prostředky v momentě, kdy by jejich banka nemohla dostát svým závazkům.

Naproti tomu to druhé, tedy garance státu za vklady občanů, je něco zcela jiného. Je to politický příslib a nutno podotknout, že poněkud laciný a nesmyslný.

Případné prostředky by neplatil žádný fond, ale stát. Tedy daňoví poplatníci. Evropští politici tak dospěli k úžasnému návrhu – garantují daňovým poplatníkům jejich vklady v bankách jejich vlastními daněmi.

Zadruhé se šílenost evropských politiků (mezi které se tentokrát ty Čeští naštěstí nezařadili), projevila ve vskutku spravedlivém postoji, tak typickém pro EU. Na jednání ministrů financí v Lucembursku se například dohodli na tom, že pomoc vlád problémovým bankám nebude považována za veřejnou podporu.

Báječné. Když se před časem měly v ČR prodávat nájemní obecní byty jejich nájemníkům za zvýhodněnou cenu, EU se ozvala, že by šlo o zakázanou veřejnou podporu.

To samé bychom zřejmě slyšeli i v momentě, kdy by se stát pokusil podpořit například firmu Sklo Bohemia, která se dostala v poslední době do potíží. Zkrátka jednou trh, podruhé čehý.

Autor je provozovatel www.bankovnipoplatky.com