Češi a sociální ekonomika

Znám lidi, kteří nemají právě malé příjmy, a přesto na takové upozornění zareagují rozhořčenou poznámkou, že péče o potřebné je starostí státu. Ale najde se nemálo těch, kteří podotknou, že skutečná charita přece není o daňových odpočtech.

Možná připojí i peprnou poznámku o celebritách, které si dělají z dobročinnosti reklamu a tím ji vlastně devalvují. Jak už to v Česku bývá, o extrémní názory není nouze. Nebo je to možná tím, že Češi ještě nestačili přijmout dobročinnost jako běžnou součást svého života.

Sociální ekonomika
Dobročinnost začíná tam, kde nechce, nemůže nebo vůbec není schopen pomoci stát. Bohužel, takových oblastí a míst stále přibývá.

V této souvislosti se můžeme setkat stále častěji se spojováním dobročinnosti s tak zvanou sociální ekonomikou. Sociální ekonomika vychází z myšleny, že stát už není schopen plnit některé společenské role. Proto je třeba vytvářet struktury, které by na základě dobrovolnosti a vzájemné solidarity zajistily pomoc a péči o rizikové, závislé nebo jinak znevýhodněné skupiny obyvatel.

Sociální ekonomika zahrnuje mnohem pestřejší paletu činností, než na jaké jsme u nás zatím zvyklí u dobročinných organizací. V některých státech už se stává významným ekonomickým fenoménem. Nejrychleji se rozvíjí v Nizozemsku, Portugalsku a Irsku. Odborníci odhadují, že nejvíce lidí se jí věnuje v Německu, a to údajně až dva miliony. 

Také Česko začíná rozvíjet sféru sociální ekonomiky. Počet neziskových organizací však rok od roku roste a rozvíjejí se i struktury, které jejich činnosti zastřešují a věnují se zvyšování úrovně a kvality dobročinné práce. Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu bylo na konci roku 2005 v Česku 293 nadací, 725 nadačních fondů a 511 obecně prospěšných společností.

Veřejnost hodnotí jejich činnost pozitivně. Jak vyplývá z průzkumu společnosti Factum Invenio, více než polovina dotázaných se domnívá, že přispívají ke zkvalitnění života v České republice.

Šimon Pánek, ředitel obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni, říká, že se podmínky pro neziskové aktivity v Čechách v posledních letech zlepšily. Důvod vidí i v tom, že značná část obyvatel je znechucena politikou a obrací zájem k nepolitickým věcem, což je mimo jiné i činnost neziskových organizací.

I v Česku už je podle jeho hodnocení pár subjektů, které snesou srovnání s vyspělými západoevropskými organizacemi, pyšnícími se mnohem delší tradicí a propracovanější organizační strukturou.

Kdo je nejštědřejší?
Fórum dárců, což je občanské sdružení, které 10 let podporuje rozvoj filantropie v České republice a jehož členy jsou významné nadace, nadační fondy a firemní dárci, vybírá každý rok nejúspěšnější nadaci. V letošním roce zvítězila Nadace pro rozvoj občanské společnosti (NROS).

Tato nadace má za cíl podporu a rozvoj dárcovství a dobrovolnictví a chce tím přispět k rozvoji občanské společnosti a k evropské integraci. Podporuje neziskové organizace, které poskytují pomoc ohroženým a znevýhodněným skupinám, hájí lidská práva, demokratické hodnoty, přispívá k vzájemnému soužití a toleranci menšin ve společnosti nebo i jinak oživuje zájem občanů o místní rozvoj a veřejný život. Na dobročinné účely věnovala v roce 2006 celkem 141,7 milionů korun.

Absolutně nejvíce peněz, konkrétně 187,9 milionů korun, věnovala Nadace ČEZ, která obsadila první místo v kategorii firemních nadací. Výrazně se zasloužila o to, že co se objemu peněz týče, patří české nadace k nejštědřejším ve střední a východní Evropě. Uvědomíme-li si však, že jde vlastně o státní podnik a navíc s dominantním postavením na trhu, díky němuž má zajištěny velmi dobré zisky, pak je dobročinnost Nadace ČEZ poněkud zvláštní.

Mnohamilionové částky věnované na dobročinnost firmami mají jistě svůj význam, nevypovídají však mnoho o tom, jaký je vztah české veřejnosti k dárcovství. Někteří kritikové podotýkají, že často firmy dávají peníze především tam, kde je to vidět a účel je atraktivní pro jejich prezentaci na veřejnosti. Zatímco například pro děti se získávají peníze poměrně snadno, na programy pro drogově závislé, seniory či mentálně postižené je to mnohem těžší. 

Daňová výhoda není ostuda
Přijmeme-li dárcovství jako dobrovolnou finanční pomoc suplující roli státu v určitých oblastech sociální sféry, pak nemusíme mít špatný pocit z toho, že uplatňujeme na darované peníze daňovou výhodu. Umožňuje nám to rozhodovat alespoň o malé časti naších daní a poslat je tam, kde mohou být podle našeho názoru užitečné. 

Fyzická osoba může darovat obnos ve výši minimálně 2 procenta z daňového základu, nejméně však 1000 korun. Maximální výše daru, který si může odečíst od daňového základu, se musí rovnat 10 procentům daňového základu.

Pro potřeby finančního úřadu se prokazuje dar bankovním výpisem z bankovního účtu nebo pokladním příjmovým dokladem a nejlépe ještě potvrzením od obdarovaného subjektu nebo darovací smlouvou. Nárok na daňové zvýhodnění ovšem vzniká jen tehdy, pokud jsme dar poskytli v souladu se zákonem.

Obdarovaným subjektem může být obec, kraj, organizační složka státu, dále právnická osoba se sídlem na území České republiky a právnická osoba, která je pořadatelem veřejných sbírek podle zvláštního zákona.

Dar musí být použit na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, policie, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví.

Můžeme věnovat peníze na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, poslat je registrované církvi a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní organizaci, politické straně nebo hnutí. Je možné obdarovat i fyzické osoby, které provozují neziskově školská a zdravotnická zařízení nebo zařízení na ochranu zvířat.

Kdo by chtěl pomoci raději konkrétnímu člověku, může poskytnout daňově uznatelný dar těm, co požívají částečný nebo plný invalidní důchod a pořídí si za jeho peníze rehabilitační a protetické pomůcky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo věci, které mu usnadní vzdělání a zařazení do zaměstnání. Za daňově uznatelný dar se považuje i bezpříspěvkové darování krve. Hodnota jednoho odběru se oceňuje částkou dva tisíce korun.

Reagujte na článek

Kvalitní příspěvky budou publikovány jako komentáře k článku nebo jako samostatné články na Finmag.cz.