Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Latinos. Spící obr, který možná rozhodne o americkém prezidentovi

František Kalenda | 29. 10. 2020 | Vstoupit do diskuze – 5 komentářů

Někdo nebo něco s velkou, ale dosud neužitou nebo nově nabytou silou. Tak vykládá Merriamův a Websterův slovník sousloví sleeping giant – spící obr. Před nejrůznějšími americkými volbami se užívá ve spojení s latinos. Hispánskou menšinou, která letos přečíslila černochy a má potenciál rozhodovat volby. Včetně těch prezidentských za pět dní.

Latinos. Spící obr, který možná rozhodne o americkém prezidentovi

Zdroj: Shutterstock

„Cesta do Bílého domu vede přes hispánské voliče,“ domnívá se Domingo Garcia, předseda Ligy sjednocených latinskoamerických občanů (LULAC), která za práva latinos bojuje už od roku 1929. „Poprvé v historii budou největší volební menšinou a jejich hlas bude rozhodující.“

Počet oprávněných voličů hispánského původu se ve Státech za dvacet let zdvojnásobil a letos s 32 miliony oprávněných voličů prvně předstihli Afroameričany. Potenciální politický vliv latinos ještě zvyšuje jejich koncentrace ve státech, které lavírují mezi demokraty a republikány. Nejčastěji se mluví o Floridě, státu s třetím nejvyšším počtem prezidentských volitelů. Hispánské komunity (především Kubánci a Portorikánci) tu letos představují rekordní pětinu elektorátu.

Hlasy latinos by ale mohly rozhodnout i o osudu Severní Karolíny, Arizony, Nevady, Pensylvánie nebo dokonce třicetimilionového Texasu. Tento druhý nejlidnatější americký stát, ze kterého mimo jiné pochází mocný politický klan Bushů, drží od 80. let pevně v rukou republikáni. Zvrátit by to mohl právě prudce narůstající počet španělsky mluvících imigrantů a jejich potomků, jichž ve „státu osamocené hvězdy“ žije více než jedenáct milionů.

O hispánské hlasy napříč americkými státy se v posledních měsících rozhořel intenzivní souboj.

Španělské dědictví

Lone Star StateZdroj: Shutterstock

Texas

Pokud se Texas v letošním roce i díky hispánským voličům skutečně přikloní na stranu demokratů, bude to s jistou nadsázkou historická spravedlnost. Území tohoto druhého nejlidnatějšího amerického státu bylo historicky součástí Mexika (a předtím španělské koloniální říše), od kterého se v roce 1836 násilně odtrhlo pod vedením protestantských osadníků nalákaných na levnou půdu od mexické vlády.

Tahanice o Texas mezi Mexikem a Spojenými státy o deset let později vyústily ve válku, kterou USA drtivě vyhrály a obsadily přes polovinu původního mexického území. Na něm se postupně zformovaly dnešní americké státy Kalifornie, Nevada, Utah, Arizona a Nové Mexiko. Pod kontrolou koloniálního Španělska byla mimochodem až do začátku 19. století i Florida a na rozsáhlém území napříč severní Amerikou známém jako Louisiana se španělská vláda několikrát vystřídala s francouzskou.

Strašidlo socialismu

Na první pohled složitější úkol má před sebou Donald Trump. Stávající prezident a kandidát Republikánské strany si část komunity znepřátelil výpady na adresu Mexičanů a krutou imigrační politikou, která před dvěma lety vyústila v rozdělování rodin nelegálních imigrantů i žadatelů o azyl. Celý svět obletěly snímky dětí zavřených v klecích a do dnešního dne se nepodařilo dohledat rodiče 545 odebraných dětí.

I přesto Trumpa před čtyřmi lety volilo 28 procent Hispánců a průzkumy naznačují, že letošní výsledek může být ještě lepší – celostátně by mohlo jít zhruba o třetinu hlasů a například na klíčové Floridě se pro něj chystá hlasovat kolem čtyřiceti procent všech latinos. Za tímto relativně dobrým výsledkem, který je srovnatelný s méně kontroverzními republikánskými kandidáty z posledních let, stojí především soustředěná snaha oslovit konkrétní hispánské voliče v klíčových státech.

Zřejmě nejvýznamnějším motivem předvolebních televizních a rádiových spotů, kontaktních kampaní a masových shromáždění za přítomnosti Trumpa samotného nebo aspoň členů jeho rodiny, je obviňování opozičních demokratů z inklinace k „socialismu“. Republikánské reklamy přirovnávají Bidena k Fidelu Castrovi nebo k venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi.

Oblíbeným cílem je kromě samotného Bidena newyorská kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová a samozřejmě Bernie Sanders, kteří jsou označováni za „extrémisty“. Republikáni dokonce v říjnu na Floridě uspořádali autobusové turné s názvem Bojovníci proti socialismu, kde vystoupil i Donald Trump mladší. „Vaše svobody jsou v ohrožení,“ varoval voliče prezidentův prvorozený syn. „Tentokrát doopravdy, protože na hlasovacím lístku proti nám stojí socialismus a marxismus.“ Bidena označil mladší Trump za pouhou „kamufláž“, která má zakrýt skutečné demokratické kandidáty: Ocasiovou-Cortezovou a Sanderse.

Zdůrazňování socialistické hrozby možná působí absurdně – vždyť levicové křídlo demokratů Bidena obviňuje naopak z toho, že je kandidátem příliš konzervativním. Má ale svoji logiku při pokusu oslovit hispánské voliče ze zemí, které mají zkušenost s levicově autoritářským režimem, jako jsou Venezuelané, Nikaragujci a samozřejmě Kubánci. Dostatečná podpora spojená s vyšší volební účastí těchto komunit by mohla pomoci zvrátit zpravidla neuvěřitelně těsné výsledky na Floridě v prezidentův prospěch.

Hispánci v USA

Tortilla chipsZdroj: Shutterstock

Hispánci ve Spojených státech představují nejpočetnější etnickou menšinu, ke které se hlásí víc než 60 milionů lidí – skoro pětina všech obyvatel USA. Jejich podíl se od roku 1980 téměř ztrojnásobil. Američtí Hispánci jsou celkově mladší, než je průměr ve Spojených státech, mají také dlouhodobě nižší příjmy a vyšší nezaměstnanost, i když tento nepoměr se v posledních letech snižoval.

Zdaleka nejpočetnější komunitou jsou Mexičané nebo potomci mexických přistěhovalců, s velkým odstupem následují Portorikánci. Nejrychleji však v posledních letech rostl počet Dominikánců, Guatemalců a Venezuelanů, kteří přichází v souvislosti s hospodářskými a politickými obtížemi v zemích původu.

Hispánce je dnes možné najít ve všech amerických státech včetně Aljašky, historicky se však soustředí na jihu. V Novém Mexiku představují latinos dokonce skoro polovinu obyvatel, v Texasu a Kalifornii kolem čtyřiceti procent a ve státech Arizona a Nevada zhruba jednu třetinu. Hispánci tvoří také víc než čtvrtinu obyvatel státu Florida – právě tady se historicky soustředí početná kubánská diaspora, která se významně rozrůstá od ovládnutí ostrova komunisty v roce 1959.

Strana pro podnikatele

Paralelně s varováním před socialismem zdůrazňují republikáni několik dalších témat. Bijí na poplach před ohrožením práva a pořádku v hispánských čtvrtích kvůli údajnému demokratickému úmyslu oslabit financování policie, varováním před liberalizací potratů apelují na věřící a v neposlední řadě zdůrazňují ekonomické úspěchy Trumpovy vlády z posledních let.

Prezident se rád chlubí, že jeho hospodářská politika vedla k nejnižší nezaměstnanosti latinos (a mimochodem také Afroameričanů) v historii – loni v září to bylo pouhých 3,9 procenta. Přičítá to rozsáhlým daňovým škrtům a podpoře malých a středních podnikatelů, mezi něž se ve Spojených státech stále častěji řadí právě Hispánci. Počet hispánských podnikatelů za deset let vzrostl o 34 procent a v současnosti zaměstnávají bezmála jeden a půl milionů lidí.

„Náš prezident se stará o Hispánce na trhu práce,“ tvrdí Eric Marrero ze zastřešující republikánské organizace Latinos for Trump. „Je nižší nezaměstnanost a všechno se zlepšuje.“ Republikáni už ale taktně zamlčují, že právě američtí Hispánci se letos stali největší obětí zdravotní a potažmo hospodářské krize spojené s pandemií koronaviru. Jejich nezaměstnanost znovu vyskočila vysoko nad celostátní průměr a zmínění malí a střední podnikatelé měli problém dosáhnout na státní pomoc.

Prezidentovi příznivci to omlouvají tím, že demokraté by jejich těžkou situaci ještě zhoršili a zavedli „celostátní lockdown“, který by vedl ke krachu nesčetného množství podniků. „Tenhle čínský virus nás samozřejmě zasáhl a dostal ekonomiku na kolena. Ale můžu vám garantovat, že pokud bude Trump prezidentem, všechno se dá zase do pořádku,“ dodává Marrero.

Nejtlustší Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

3d král

„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?

Vyhnala nás karanténa

Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!

A další

Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom.Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


Opožděný Biden

Hispánské voliče se na svou stranu přirozeně pokouší získat také Biden. Straničtí kolegové mu ale dlouho vyčítali, že jim začal věnovat dostatečnou pozornost mnohem později než Trump. Snad i z toho důvodu průzkumy napovídají, že by mohl dostat ještě menší podíl hlasů než před čtyřmi lety Hillary Clintonová, která už tak zklamala očekávání.

Biden ostatně nebyl ani kandidát, kterého Hispánci preferovali v demokratických primárkách – latinos dávali nepokrytě přednost Sandersovi, který u nich zabodoval zvláště slibem bezplatného zdravotního pojištění pro všechny. Bezmála pětina amerických Hispánců (víc než 11 milionů) si totiž dnes nemůže zdravotní pojištění vůbec dovolit, a i proto tolik trpí koronavirem.

Demokrati začali do kampaně cílené na hispánské voliče systematicky investovat teprve letos v létě a od té doby aspoň co se výdajů týče výrazně předběhli svoje oponenty (nutno dodat, že Biden má k dispozici nepoměrně víc finančních prostředků než Trump, za což vděčí mimo jiné masivní injekci miliardáře Michaela Bloomberga). V klíčových státech se kromě reklam v angličtině, španělštině a kombinaci obou jazyků začaly objevovat také stranické špičky včetně samotného Bidena, jeho viceprezidentské kandidátky Kamaly Harrisové nebo dosud populárního exprezidenta Baracka Obamy.

Nejdůležitějším tématem se stala právě dostupnost zdravotní péče a neschopnost prezidenta ochránit občany před dopady koronaviru na jejich zdraví i živobytí. V Bidenových reklamách se objevuje kupříkladu majitelka restaurace, která si stěžuje, že Trump místo drobných podnikatelů, jako je ona, v krizi pomohl bohatým. „Pandemie naprosto zničila můj podnik,“ stěžuje si v předvolebním spotu. „A prezident Trump přitom nenaslouchá expertům. Vůbec nenaslouchá vědcům.“

PanovatelZdroj: Shutterstock

Biden, či Trump?

A co na ně trhy?

Ptali jsme se chytrých hlav, co by udělalo vítězství toho nebo onoho s ekonomikou a našimi portfolii.

Anketa Očima expertů na Finmagu

Úzce cílená kampaň

Demokraté před volbami podobně jako jejich republikánští konkurenti velmi úzce cílí kampaň na konkrétní hispánské komunity – k různým skupinám latinos se dostávají předvolební sdělení v různých dialektech španělštiny a prostřednictvím odlišných osobností, jako jsou populární komici, hudebníci nebo zpěváci.

Někdy je potřeba věnovat pozornost i zdánlivým detailům, jako je jídlo a kulturní zvyklosti. „V reklamě zaměřené na Kubánce z jižní Floridy nemůže figurovat tortilla,“ vysvětluje s nadsázkou demokratickou strategii marketér Colin Rogero. „Nechápali by, co to má sakra znamenat.“

Úzké zaměření se týká také samotných témat kampaně. Například na Portorikánce, kterých žije v pevninských Spojených státech skoro šest milionů (obyvatelé samotného ostrova volit nesmí, můžou ale kdykoli emigrovat), proto míří reklamy kritizující Trumpovo (ne)zvládnutí hurikánu Maria, který před třemi lety zdevastoval Puerto Rico a připravil o střechu nad hlavou statisíce lidí.

Kubánce nebo Venezuelany pro změnu demokraté oslovují s vyvracením republikánských tvrzení o zavádění socialismu. Kromě klasických reklam to činí i cílenými textovými zprávami a telefonními hovory od dobrovolníků ze stejné komunity. Experti nicméně varují, že demokratická kampaň nevěnuje dostatečnou pozornost sociálním sítím a komunikačním kanálům, jako je WhatsApp a Telegram, jež naopak obratně využívají Trumpovi podporovatelé.

Právě jejich prostřednictvím se přitom nejčastěji dostávají informace (i dezinformace) o politice k mladým Hispáncům, kteří obvykle nesledují televizi ani neposlouchají rádio. „Šedesát procent amerických Hispánců je mladší 33 let,“ upozorňuje María Teresa Kumarová z organizace Voto Latino. „Osmnáctiletý a ostatně ani dvaatřicetiletý se na televizi nedívá.“

Zato je velmi pravděpodobně na WhatsAppu, který pravidelně využívá více než polovina všech latinos. A právě tady má jasnou převahu oficiální i neoficiální kampaň republikánů. Ne náhodou pak Trumpa mezi Hispánci do 45 let třeba podle celostátních průzkumů Kalifornské univerzity v Los Angeles podporuje podstatně víc voličů než před čtyřmi lety.

František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako doktorand v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině přednáší mimo jiné o latinskoamerické... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

David Faber | 29. 10. 2020 16:33

Belosi a hlavne seniori bielej pleti vlastnia v USA väčšinu majetku. Rozdiel v príjmoch a v celkovej výške majetku neustále rastie:
https://apps.urban.org/features/wealth-inequality-charts/

Okrem toho černosi a hispánci majú nižšie vzdelanie a pracujú hlavne na nízko kvalifikovaných pozíciach:
https://www.bls.gov/cps/cpsaat11.htm

Už dnes tvoria belosi minoritu medzi obyvateľmi USA mladšími 18 rokov. V celkovej populácii sa belosi stanú menšinou približne do roku 2045:
https://www.census.gov/content/dam/Census/library/publications/2015/demo/p25-1143.pdf

Otázka teda neznie či sa lavicové krídlo demokratov dostane k moci, ale kedy sa to stane a aké to bude mať následky.

+7
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Doležal | 29. 10. 2020 18:08

Právě pro to, že v USA hraje hlavní roli při rozhodování majetek, není důležité zda je volič černoch, hispánec nebo běloch. Bohatší a úspěšný hispánec nebo černoch si nebude řezat větev pod zadkem. Navíc naše české posuzování levice nebo pravice v USA je zcela mimo. I ten levicový demokrat je větší pravičák, než čeští cirkusoví pravičáci. Navíc, v USA je obrovská autonomie, je to federace mnoha států s velkými pravomocemi na svém území a obyvatelstvo nesnáší když jim federální vláda kecá do věcí doma. Tudíž i kdyby se stal prezidentem někdo z "levicové" části demokratů, tak se celkem nic moc nezmění. nebo se to vrátí zpět po dalších volbách.

-1
+
-