Stará dáma pořád dýchá. Jeden den na Tour de France

Unikátů, kterými se letošní TourTour může pyšnit, bylo nakonec mnohem víc. Dočkali jsme se nejmladšího vítěze Tour od zavedení žlutého trikotu v roce 1919 i jednoho z nejpřekvapivějších zvratů v dějinách během předposlední etapy.

Do dějin téhle TourTour ale vstoupila ještě jedna zásadní událost. Moc se o ní nemluví, ale pozornost si určitě zaslouží. Poprvé jsem do jedinečného třítýdenního cirkusu nakoukl já. Společně s malou skupinou českých novinářů jsem se zvedl od skvělého televizního komentáře Tomáše Jílka, sedl na letadlo, pak na další, potom nasedl do autobusu – cestování letos není úplně přímočaré – a za necelých třináct hodin už stoupal serpentinami pojmenovanými po Chrisi Froomovi, Eddy Merckxovi nebo Miguelu Indurainovi do Risoulu, alpského lyžařského střediska u města Gap, ze kterého další den startovala pátá etapa.

Tour de France 2020

Zdroj: letour.fr

Letošní Tour byla stá a sedmá. Během jednadvaceti etap cyklisté urazili celkem 3484 kilometrů. Vítězem a držitelem žlutého trikotu se stal Slovinec Tadej Pogačar, který všechny etapy projel za 87 hodin 20 minut a 5 vteřin. Druhý skončil jeho krajan Primož Roglič. Na vítěze ztratil 59 vteřin. Třetí závod dokončil Američan Richie Porte. Kromě žlutého trikotu získal Pogačar také puntíkatý trikot pro závodníka, který posbírá nejvíce bodů v bodovaných stoupáních a horských dojezdech, a bílý trikot pro nejrychlejšího závodníka do 26 let.

Zelený dres pro nejlepšího spurtéra získal Ir Sam Bennett. Jeho držitel se určuje podobně jako u puntíkatého trikotu. Získá ho ten, kdo nasbírá nejvíc bodů v cíli rovinatých etap a speciálních sprinterských prémií v průběhu závodů.

Pedro

Na start etapy a pak po její trase řídí tři auta, kterými automobilka Škoda vozí novináře a VIP hosty, bývalí profesionální cyklisté a několikanásobní účastníci Tour. Naše auto šoféruje Pedro Horillo. Aby řeč nestála, nenapadlo mě nic lepšího než se Pedra zeptat, proč vlastně skončil s profi cyklistikou. Rychle chápu, že 176 jezdců z dvaadvaceti týmů, kteří se mohli letos pozdravit na startu Tour v Nice, je jen špička ledovce. Pod ní je obrovský, mnohem početnější zástup cyklistů, kteří do toho taky dali úplně všechno – ale stačil jeden osudový okamžik a všechna dřina byla nenávratně pryč.

Foto: Škoda

Pedro (vpravo) s českou miss 2016 Andreou Bezděkovou

Pedro byl osmkrát na Vueltě, třikrát na Giru a dvakrát na Tour. Osudnou se mu stala osmá etapa na Giru v roce 2009. V prudkém sjezdu se zřítil z osmdesátimetrového srázu. Jeho kolo naštěstí zůstalo ležet na silnici, týmový kolega si všiml a přivolal pomoc. Záchranáři ho vyprostili jen díky závěsným nosítkám pod vrtulníkem. Účet? Otevřená zlomenina stehenní kosti, poškozený kolenní kloub, zlomená ruka, polámané obratle, prasklá žebra a propíchnuté obě plíce. Než dostal infuzi, přišel o polovinu krve.

„Dva měsíce jsem strávil v nemocnici, mozek i páteř mi ale naštěstí fungovaly. Na rozdíl od nohou. Těmi jsem nejdřív nemohl hýbat vůbec,“ vypráví mi. Že už tuhle historku musel vyprávět tisíckrát, byste na něm nepoznali. Duch závodníka v něm ale zůstal: i když říká, že si dneska užívá rodinu a je šťastný, řeže v autě sjezd z Risoulu do údolí jako za starých časů. Představím si, že se tady řítím sedmdesátkou na kole… Díky bohu za airbagy!

Velmi podobné příběhy mají i další naši šoféři. Jednomu, dnes profesionálnímu hasiči, způsobil těžký pád psychické problémy, s nimiž léta bojoval, než se na kolo dokázal posadit znovu. Druhý si jen zlomil nohu a ztracenou výkonnost už nedohnal.

Škoda na Tour

Automobilka Škoda je hlavním partnerem Tour de France už sedmnáctý rok. A bude minimálně do roku 2023. Kromě toho sponzoruje také zelený trikot, který si každoročně odnáší vítěz bodovací soutěže o nejlepšího sprintera závodu. Organizátorům i letos poskytla 250 vozů včetně speciálně upraveného velitelského Superbu iV ředitele Tour Christiana Prudhommea. Během páté etapy se pak do centra pozornosti dostal nový elektrický Enyaq iV, který si na Tour odbyl celosvětovou premiéru.

Zdroj: Škoda auto

I on musel projít speciálními úpravami, aby v něm mohl Christian Prudhomme závod odřídit.  Vůz nesl šest antén, z toho čtyři na střeše a dvě na boku, držák na vlajky, speciální klakson, reklamní bannery, pět rádiových okruhů a celou řadu další elektroinstalace. Chybět nemohla ani obligátní lednice na šampaňské, jímž šéf Tour vítá své VIP hosty. Nejtěžším úkolem ale bylo podle konstruktérů vyříznutí střešního okna tak, aby to vyhovovalo řediteli Tour de France. Oproti klasickým střešním oknům je totiž situované tak, aby v něm mohl ředitel Tour stát v prostoru zadního sedadla.

Zdroj: Škoda auto

Distanc

Na start do města Gap dorážíme relativně rychle. Teprve tady naplno poznávám, jak jiná je letošní Tour. Zatímco normálně bychom se dostali přímo mezi cyklisty, prohlédli si týmové busy a třeba prohodili pár slov s Janem Hirtem a Romanem Kreuzigerem, letos na to můžeme zapomenout. Všude jsou bariéry, hlídači a samozřejmě roušky. Venku, uvnitř, v autě. Nosí je všichni. Své největší sportovní akce, kterou podle organizátorů sleduje víc než miliarda lidí ve 190 zemích světa, si Francouzi váží víc než liberté. Pro Čecha v té době bezstarostně mířícího z jedné koronavlny ke druhé poučný zážitek.

Zábranami, které uzavřely závodníky, jejich mechaniky, maséry a další týmové kolegy, klíčové organizátory a několik vyvolených novinářů do neprodyšné a neustále testované bubliny, výčet omezení nekončí. Aby někoho nepoprskali řvoucí fanoušci, omezili organizátoři jejich přístup do cílů etap, zvláště těch horských. A to i přes protesty tradičních kemperů, kteří v obytňácích kočují společně s cyklisty.

Snad s jedinou výjimkou, kterou jsem měl už zase zprostředkovanou televizí: ve stoupání na Planinu krásných dívek do cíle časovky, která letos přinesla neuvěřitelný zvrat a vítězství Tadeje Pogačara, bylo diváků určitě víc než plánovaných pět tisíc. Do cíle celé Tour ale scházel jediný den. Nákaza by nestačila propuknout.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Na cestě

Blíží se start další etapy, a tak zase skáčeme do aut. Na trati je regulované totálně všechno. My pojedeme celou trasu před pelotonem, auto kolegů se dokonce může na chvíli podívat mezi peloton a skupinu uprchlíků, bude-li nějaká. Nakonec nebyla. Jsme na tom stejně. Dostáváme z vysílačky info, že bylo odstartováno. Pedro to po uzavřené silnici pálí jako o život. Jenže pro nás platí rychlostní limity – nejsme klasické doprovodné vozidlo, ale auto sponzora. Neujdeme pozornosti organizátorů, během průjezdu jedné z malebných vesniček nás nahlásí a Pedro dostává varování – ještě jednou a vyloučíme vás.

Kilometry ubíhají, dnes jich budou mít cyklisté v nohách celkem 183. Diváků je kolem trati jen pár. Virus mimochodem odskákala i takzvaná karavana – nekonečný průvod aut napěchovaných sponzorskými dárky, které z nich létají po tisících k fanouškům podél trati. Fanoušků přibude až pár kilometrů před cílem. Oni mávají nám, my jim. Člověk si hned připadá, že je součástí něčeho velkého. Škoda, že právě nestoupáme vstříc desetitisíci fanoušků na Mont Ventoux nebo pyrenejský Tourmalet a není jiný rok. Musí to být neuvěřitelný zážitek.

Opravdu natřískáno je až v cílovém městečku Privas. Čeká se sprinterský dojezd. Sprintujeme i my. Na tribunu. Peloton je nám v patách. Chvíli se nic neděje. Klid před bouří. Hukot začne pomalu sílit, na obzoru uvidíte chumel, který se rychle blíží. Rychlost sprinterů je neuvěřitelná. Cílovou rovinkou se kolem vás prořítí pětapadesátkou, možná šedesátkou. Frrrrrrrrrrrr. Koukáme se po sobě, kdo vyhrál. Sagan? V zatím nejtěsnějším dojezdu vítězí Wout van Aert. Druhý je Cees Bol. Sagan až čtvrtý, poráží ho i pozdější vítěz soutěže o nejlepšího sprintera Sam Bennett. Koukáme na opakovačky na velkoplošných obrazovkách a zjišťujeme, že to asi fakt bude pravda.

Hotovo

Jakmile dojede poslední závodník, v případě naší etapy to je pár minut po vítězi, je po všem. Už během ceremoniálu nastupují bourači bariér, mizí reklamní billboardy a cílová rovinka a všechno důležité končí v nákladních autech a společně s lidmi, kteří zázemí Tour zajišťují, se stěhuje na další štaci. Stěhují se i závodníci a jejich týmy. Regenerace, masáž, jídlo, spánek. A zítra nanovo.

Jen my se s Tour rozcházíme. Je to zvláštní pocit. Těžko si dokážu představit, že bych někdy dokázal celý den čekat, až se kolem mě během pár vteřin mihne všechno podstatné, a pak nasednout do auta a jet si stovky kilometrů pro ten samý zážitek. I tak ale vím, že chci Starou dámu zažít ještě jednou. V lepších časech.