Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Boj o Nejvyšší soud a potratové volby

Matěj Schneider | 28. 9. 2020 | Vstoupit do diskuze – 25 komentářů

Donald Trump chce na poslední chvíli před volbami obsadit náhle uvolněné místo v Nejvyšším soudu. Ten je hlavním vykladačem ústavy, rozhoduje, jestli jsou zákony přijímané kdekoli v USA v souladu s ní. A zdá se, jako by pro Američany nebyla důležitější legislativa než (proti)potratová. Jejich škoda.

Boj o Nejvyšší soud a potratové volby

Zdroj: Potrat je obětování Satanovi. Foto: Steve Sanchez Photos / Shutterstock.

V pátek 18. září zemřela Ruth Baderová Ginsburgová, která patřila k nejliberálnějším soudcům amerického Nejvyššího soudu. Už v sobotu 26. září prezident Trump oznámil, kým ji chce nahradit. A soudkyně Amy Coneyová Barrettová rozhodně není kompromisní volba.

Ale proč by měla být kompromisní? Inu, někteří naivnější politici demokratické strany to možná čekali – kvůli tomu, jak to bylo před volbami před čtyřmi lety.

Když v únoru roku 2016 umřel jeden z nejkonzervativnějších soudců Nejvyššího soudu. Do voleb zbývalo ještě víc než půl roku, Barack Obama rozhodně nevybral žádného ultraliberála – ale přesto se kandidátem, kterého nominoval, Senát ovládaný republikány naprosto odmítl zabývat. Volby jsou prý za rohem a nového soudce by si měl vybrat až nový prezident. Stalo se a dlužno říct, že první „Trumpův“ soudce prošel poměrně civilizovaně. Když ale současný prezident vybíral podruhé a vybral Bretta Kavanaugha, byl z toho vyhrocený tyjátr, ze kterého si obě strany lížou rány dodnes.

Amy Coneyová BarrettováZdroj: Wikimedia

Amy Coneyová Barrettová. Foto: Rachel Malehorn, CC BY 3.0

Nyní se tedy situace – zrcadlově převrácená – opakuje. K volbám je dokonce mnohem blíž, jenže na rozdíl od Obamy má Trump sílu protlačit svoji kandidátku Senátem. A rozhodně se nehodlá zabývat tím, aby přemýšlel o kandidátovi, který nebude Američany dál polarizovat.

Přepište dějiny

Pro liberály byl Nejvyšší soud dlouho konzervativní instituce, která jim jen házela klacky pod nohy. Dokud jako vrchní soudce nenastoupil Earl Warren. Šestnáct let pod jeho vedením (1953–1969) se považuje za nejliberálnější období Nejvyššího soudu a Američané na ně vzpomínají buď s láskou, nebo s hrůzou. Podle svého politického přesvědčení.

Mezi nejvýznamnější rozhodnutí Warrenova soudu patřil případ Brown versus Board of Education, ve kterém soud roku 1954 nařídil desegregaci amerického školství. Ze série dalších desegregačních a antidiskriminačních rozhodnutí pak vyčnívá výrok v případě Griswoldová versus Connecticut roku 1965. Nejvyšší soud v případě, který se zjednodušeně řečeno točil kolem práva používat svobodně antikoncepci, přiřknul Američanům právo na soukromí.

Nejtlustší Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

3d král

„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?

Vyhnala nás karanténa

Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!

A další

Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom.Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


Proces Griswoldová versus Connecticut pak vytvořil precedent pro rozhodnutí, které hýbe americkou politikou dodnes. Padlo v případě Roeová versus Wade v roce 1973 a Nejvyšší soud v něm všem Američankám s oporou právě v právu na soukromí přiřknul právo na potrat bez přílišných překážek ze strany státu.

Otázka práva na potraty je dnes nejžhavější téma amerických kulturních válek. Prakticky u každého nominovaného k Nejvyššímu soudu se zkoumá postoj k potratům. A i v prezidentských volbách se mnoho sociálně konzervativních voličů čím dál častěji rozhoduje hlavně podle pravděpodobnosti, že kandidát bude jako prezident prosazovat k Nejvyššímu soudu lidi, kteří budou rozhodovat ideálně tak, aby byl verdikt v kauze Roeová versus Wade zvrácen.

A žádný prezident ještě v tomto ohledu nezašel do takového extrému jako právě teď Trump. Amy Coneyová Barrettová je konzervativní katolička a svými názory na potraty se vůbec netají. V Senátu budou republikáni pravděpodobně mít dostat hlasů na její potvrzení a rádi by to stihli ještě před volbami – jestli se jim tedy bude chtít jít proti vůli většiny Američanů. Těm se podle průzkumů zaplňování volného místa na poslední chvíli před volbami prý moc nelíbí.

Netriviální počty

Pro americké liberály je Barrettová jako nejvyšší soudkyně noční můra. Přitom ale její jmenování nutně neznamená konec potratů ve Spojených státech.

Ten by nejspíš nezpůsobilo ani zvrácení rozsudku Roeová v. Wade. Detaily záleží na hypotetickém novém verdiktu, ale nejpravděpodobnější scénář je, že rozhodování o legalitě potratů by přešlo na jednotlivé státy. Některé z těch spíš liberálních mají už teď schválené zákony, které případně zaručí legalitu potratů na jejich území i nadále. Analogicky státy spíš konzervativní v poslední době testují limity možného novými protipotratovými zákony – jednak v naději, že v případě, že někdo napadne jejich ústavnost a případ dojde k Nejvyššímu soudu s novým složením a umožní mu tak potratový precedent zvrátit, jednak jednoduše proto, aby tyto tvrdší zákony platily, kdyby přestalo platit rozhodnutí Roeová vs. Wade.

Interrupční válka na Heroine

HeroineHeroine

Alabama, Georgia a další americké státy přijaly nebo se chystají přijmout tvrdé antipotratové zákony. Výjimky nejsou ani v případě znásilnění a incestu. Zastánci zákazu potratů se zaklínají úctou k životu, který vzniká, ale přitom opovrhují životem, který už existuje – životem ženy.

Právo na život? Antipotratová revoluce životy pohrdá

Jenže ani to, že k převratnému rozhodnutí ve věci potratů dojde, není vůbec jisté. Devítihlavý Nejvyšší soud by sice po dosazení Amy Coneyové Barrettové měl šest soudců dosazených republikány, není to ale tak primitivní matematika.

Ve skutečnosti je jen u jednoho soudce v zásadě stoprocentně jisté, že by byl stejně jako Barrettová pro zrušení téměř padesát let starého verdiktu, u dalšího je to pravděpodobné. U dvojice soudců jmenovaných Trumpem ale rozhodně není jasné, na kterou stranu by se přidali. A je dokonce zcela nepravděpodobné, že by proti rozsudku Roeová versus Wade hlasoval předseda soudu John Roberts. Nominovali ho sice konzervativci, ale v posledních letech si zvykl na roli jazýčku na vahách, který se připojí tu na jednu, tu na druhou stranu. Většinu 5 : 4 pro zrušení Roeová versus Wade tak sice nejde vyloučit, ale rozhodnuto není.

Možnosti

Mezi americkými demokraty se množí hlasy, že je s Nejvyšším soudem potřeba něco udělat. Jednak proto, že jim nevyhovuje potenciální převaha šesti konzervativních soudců, jednak mají pocit, že několik soudců sem republikáni propašovali nelegitimně. Upínají naděje k tomu, že Joe Biden vyhraje prezidentské volby a navíc se jim podaří utrhnout i většinu v Senátu. Tím by se jim otevírala cesta k reformě Nejvyššího soudu.

Nejčastěji se asi mluví o tom, že by si demokraté složení soudu namíchali podle sebe. Posloužila by k tomu jednoduchá klička: americká ústava nestanovila počet soudců, teoreticky by tedy šlo jejich počet navýšit a přidat lidi, kteří by demokratům vyhovovali.

Ve dvacátém století o této taktice mluvil nahlas Franklin Delano Roosevelt a Nejvyšší soud tomuto tlaku ustoupil a začal být vstřícnější k jeho nápadům v rámci Nového údělu. Nyní se tedy skoro po devíti desetiletích vrací; nejčastěji padají návrhy, aby přibylo šest nových soudců.

Největší slabinou tohoto plánu ale je, že Joe Biden ho v minulosti jednoznačně odmítl.

S až překvapivě smířlivým řešením přišel na webu libertariánského časopisuReason profesor Joshua Blackman ze soukromé univerzity South Texas College of Law. Blackman apeluje na institucionalismus a centrismus předsedy soudu Johna Robertse. Navrhuje, aby – v případě, že bude Barrettová bude potvrzena, Biden vyhraje volby a demokraté získají Senát – Roberts dobrovolně odstoupil. Umožnil by tím Bidenovi nejen jmenovat dalšího soudce a srazit tak poměr „konzervativních“ a „liberálních“ soudců na 5:4, ale zároveň by mohl někoho z těch liberálních dosadit jako nového předsedu. „Píšu to trochu v nadsázce, ale myslím si, že v momentě, že by se v lednu věci opravdu zvrtly, mohlo by to fungovat,“ píše Blackman.

Jsou ale i radikálnější návrhy. Například prostě ignorovat jeho rozhodnutí o souladu zákonů s ústavou. Ryan Cooper na serveru The Week upozorňuje, že tato praxe byla zavedena až během prezidentování Thomase Jeffersona. Šlo by ale z ničeho nic přestat brát rozhodnutí Nejvyššího soudu za závazná a začít je vnímat jen jako poradní?

Nebylo by to poprvé. S Nejvyšším soudem sváděl souboje také Abraham Lincoln. V roce 1857 Nejvyšší soud rozhodl, že Afroameričané nemůžou být občany Spojených států, a proto se také nemůžou domáhat ochrany práv u soudu. Lincoln začal napadat nadřazenost jeho rozhodnutí.

„Upřímný občan si musí přiznat, že má-li být politika vlády v zásadních otázkách, které ovlivňují celý lid, neodvolatelně svázána rozhodnutími Nejvyššího soudu, lid přestane být svým vlastním vládcem, jelikož v tomto smyslu se své vlády vzdá ve prospěch tohoto významného tribunálu,“ řekl pak Lincoln v roce 1860 během svého inauguračního projevu. A jeho dřívější prootrokářská rozhodnutí prostě ignoroval.

Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová vloni čistě pro případ zrušení potratového rozhodnutí Roeová versus Wade navrhovala, aby Kongres schválil zákon, který by právo na potrat explicitně garantoval. Při dnešním rozložení sil v Kongresu je to čistá sci-fi. A i když je senátorčin návrh o poznání méně radikální než ignorování soudu, míří v podstatě stejným směrem. Americká legislativa si prostě v posledních desetiletích příliš zvykla delegovat obtížné problémy na soudce, aby si sami členové Kongresu nemuseli špinit ruce kontroverzními tématy.

Pro život? Pro možnost volby? Pro korporát!

Uplynulo jenom něco málo přes týden od skonu Ruth Baderové Ginsburgové a z prezidentských voleb roku 2020 se staly potratové volby. A víc se přitom zkoumá katolická víra Amy Coneyové Barrettové (ke slovu přišly i fake news), místo aby se zkoumala její profesní historie jako právničky a soudkyně. Straší se plošným zákazem potratů, který je spíš nepravděpodobný, a tak nějak pozornosti uniká, jak moc Barrettová v minulosti rozhodovala ve prospěch korporátů. Má za sebou rozhodnutí, která americkým pracujícím znesnadnila domoct se proplácení přesčasů, posílila pozici predátorských věřitelů, rozmělnila regulace zamezující diskriminaci na základě věku, povolila motoristickému řetězci AutoZone segregaci na pracovišti.

A i když Amerikou zmítají kulturní války, pro Nejvyšší soud to vlastně až tak neplatí. Jeho odkaz za poslední desetiletí spočívá spíš v tom, nakolik šel na ruku korporátům, jak dereguloval byznys i financování politických kampaní. A to se týká i zesnulé „kulturně liberální“ Ruth Baderové Ginsburgové. „Ve svých rozhodnutích v uplynulém období se soudci Ruth Baderová Ginsburgová, Stephen Breyer i David Souter takřka předháněli v tom, kdo víc zpochybní možnost žalovat korporace pro jejich pochybení,“ psal v roce 2008 Jeffrey Rosen v New York Times. Tyto otázky a případy jsou zkrátka pro Nejvyšší soud daleko typičtější než témata kulturních válek.

Zcela nejpřímější dopad na životy Američanů bude mít ostatně rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce Obamovy reformy zdravotnictví. Nehrozí nutně, že soud v novém složení Obamacare přímo zruší, ale hrozí že reformu – i po které stále zůstávají desítky milionů Američanů bez pojištění – ještě více oslabí. Před soudem pravděpodobně ještě letos stane případ, ve kterém se bude řešit povinnost pořídit si zdravotní pojištění. Tu Obamova reforma sice zavedla, ale později Kongres pokutu za porušení této povinnosti snížil prakticky na nulu a tím v podstatě zneplatnil. Demokraté v Kongresu se této hrozby mohli zbavit velmi snadno tím, že by tuto efektivně už beztak zrušenou povinnost ze zákona zpětně vyškrtli. To, že tak neučinili a soustředí se místo záchrany reformy na víru kandidátky na nejvyšší soudkyni o jejich prioritách vypovídá hodně.

Matěj  Schneider

Matěj Schneider

Publicista. Redaktor serveru A2larm, kde mimo jiné ve spolupráci s projektem Voxpot připravuje podcast Redneck o americké politice. Na Radiu Wave několik let vedl technologickou rubriku Děrné štítky, momentálně připravuje... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 25 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 29. 9. 2020 10:26

"Ve dvacátém století o této taktice mluvil nahlas Franklin Delano Roosevelt a Nejvyšší soud tomuto tlaku ustoupil a začal být vstřícnější k jeho nápadům v rámci Nového údělu."

To mluví za vše. Nejvyšší soud bránil hnědorudému prezidentovi zavést socialisticko-fašistický New deal (obdoba hitlerovských "investic do infrastruktury", stavby dálnic na dluh, atd...). Dnes je toto již běžnou praxí (rudohnědizace politiky), ale tehdy ještě převažoval zdravý rozum.
Jen připomeňme, že Roosevelt v roce 1933 ZNÁRODNIL (=ukradl) lidem zlato a zakázal jim ho na dlouhá léta vlastnit.
To jen abychom věděli, proti komu a proč tehdy Nejvyšší soud stál.

+21
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Luděk Zdražil | 29. 9. 2020 04:31

Velmi starý a neaktuální článek. Bidenovi bude v debatě v utery stačit když bude mlčet a jen držet tabulku s napisem: Kde jsou Tve daně ? :-)

A to máme ještě měsíc do voleb, no uvidíme, to bude pekna zabava. Volby, jako vysada demokratickeho systemu rizeni veci verejnych, maji tu vyhodu, ze prinaseji moznost korekce, pokud lide chteji. Co chteji volici v US, to se uvidi, ale informaci maji dost.

-13
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK