Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pivo je most k lidem, říká v novém Finmagu farářka Sandra Silná

Michal Kašpárek | 13. 8. 2020 | Vstoupit do diskuze – 5 komentářů

Právě vychází nový Finmag. Přinášíme část titulního rozhovoru se Sandrou Silnou. Je pivo důkaz Boží lásky? A k čemu je dobré, když husitská farářka zabrousí i do buddhismu nebo psychoterapie? Sandra Silná stojí celý život rozkročená mezi několika obory a profesemi, a tak si k ní můžete přijít popovídat o věcech, za které by se na vás jinde jen divně koukali.

Pivo je most k lidem, říká v novém Finmagu farářka Sandra Silná

Foto: Jan Zátorský

Vždyť jste potetovaná! Rozvedená! A vaříte pivo! To jako farníkům nevadí? S farářkou Církve československé husitské Sandrou Silnou už pár rozhovorů vyšlo – většina z nich mě přenesla do Jesenicka doby čarodějnických procesů. Duchovní má žít s nosem zaraženým do evangelií, jinak to přece skončí v lepším případě exkomunikací, v horším na hranici. Pro ženy-farářky jsou snad kritéria ještě přísnější. Že měl evangelický farář Svatopluk Karásek kapelu a rád zašel na pivo, nikoho nezaráželo. Na rozdíl od toho, že Silná ráda obchází design markety.

Přišlo mi proto líto ptát se znovu na stejné povrchnosti, když mám šanci mluvit s někým, kdo studoval psychosociální studia a judaistiku, vystudoval husitskou teologii a humanitní environmentalistiku a do toho se připravuje na maturitu na pivovarnické škole. Tolik neprobádaných prolnutí!

Sandra Silná

Sandra SIlnáFoto Jan Zátorský

Narodila se v roce 1979 v Nymburce. Vystudovala husitskou teologii na Univerzitě Karlově a environmentalistiku na Masarykově univerzitě, kde si dělá doktorát. Je v posledním ročníku pivovarnictví na Střední průmyslové škole potravinářských technologií v Praze. V roce 2007 se stala farářkou Církve československé husitské, nejprve v obci na pražském Břevnově, v roce 2016 přešla do Brna. Je rozvedená, má dva syny.

 

V jedné hospodě jsem na záchodcích viděl napsáno: Pivo je důkaz, že nás Bůh miluje a chce, abysme byli šťastní. Je to pravda?

Pravda na tom určitě je, že nás Bůh miluje. Pivo je jedním z těch důkazů, ale jistě jich je víc. Jsou církve, které chápou Boha jako trestajícího, koho bychom se měli bát. Jiné zas říkají, že je Bůh milující, milosrdný a velkorysý otec. Já věřím v Boha, který mě miluje a dává mi tuto lásku pocítit.

To o tom pivu mi připomíná větu, která se často cituje v souvislosti s buddhismem: Kéž jsou všechny bytosti šťastny. Ta se nijak nevylučuje s křesťanstvím, naopak. V církvích bychom měli usilovat o to, aby lidi docházeli k poznání, nacházeli smysl, potažmo štěstí. Štěstí se můžeme učit vnímat skrze vděčnost.

A patří do toho i vděčnost za to, že přede mnou stojí vychlazené pivo? V Bibli jsem našel, že mám pít víno své s radostí, ale taky, že kdo rád pije, zůstane chudákem. Co z toho jste si vybrala vy?

Texty v Bibli jsou námětem k rozjímání a nelze je v doslovném znění přenést do současnosti. S jejich symbolikou to ale dělat můžeme, protože v něčem se lidstvo zas tak úplně nezměnilo. Co jsem si z toho vzala já? Pořád se učím rozeznávat věci, které mi v životě prospívají, které mi škodí, a poznat míru. Mimochodem, pivovarnictví je spojené s církví už od středověku. Kláštery přece byly jedny z prvních míst, kde se vařilo pivo. A když se ptáte, jestli nám Bůh přeje radost, vidím tu prolnutí praktického života s duchovním. Mniši v klášterech se učili rozumět přírodě, poznávat suroviny, léčivé účinky bylin – a jedním z výsledků tohohle bádání je i pivo. Tohle propojení člověka s přírodou ke mně hluboce promlouvá. Když si potom můžeme výsledek užít, poděkovat za něj, pocítit skrze něj Boží přízeň, proč bych se za to měla cítit provinile?

Pivo je most k lidem. Chodí za mnou díky němu ti, kteří by si jinak cestu do církve nenašli.

Myslel jsem, že jsou klášterní pivovary spíš belgická nebo bavorská záležitost.

U nás se vaří ve strahovském, břevnovském nebo želivském klášteře. Ta tradice sice není tak silná, navíc tam byla velká průrva za komunismu, nicméně v těchto třech se pivo vaří. Na druhou stranu je pivo na Strahově nebo na Břevnově sice dobré, ale pro část lidí ne zas tak úplně cenově dostupné, což je mi trochu líto – i když jim do toho vlastně nemám co mluvit.

Další fotky Sandry SIlné objektivem Jana Zátorského

Takže váš husitský pivovar bude vařit lidovou výčepní desítku?

Ten je pořád ve stadiu nápadu. Někdy před devíti lety jsem v Berlíně narazila na mikropivovar na Pfefferbergu, s divadlem a hostelem. Tam jsem si řekla, že by přece nebylo špatné něco takového zkusit ve farnosti. Odmalička potřebuju být rozkročená na dvě strany, mezi praktickou i duchovní stránku. Možná je to tím, že jsem narozená ve znamení střelce, který stojí nohama na zemi a kouká vzhůru k nebi. Taky pocházím z Nymburka, kde stojí ten slavný pivovar z Hrabalových Postřižin, a v rodině máme gastronomickou tradici: v oboru pracovali můj strejda, táta, mamka i brácha. Sama jsem měla jednu dobu čajovnu a taky jsem brigádničila v hotelích. Říkala jsem si: „Třeba budu taky někde obsluhovat lidi…“ Nakonec je obsluhuju, ale duchovně. Nicméně mě napadlo, jestli by to nešlo spojit, protože duchovní služba znamená i to, že se lidi sejdou – a co teď? Aby se rozproudil rozhovor, je dobré něco pojíst nebo popít.

Pravda.

Do toho se před pár lety mí tehdy třicetiletí kamarádi vysokoškoláci rozhodli jít na učební obor, truhlařinu, a mě to inspirovalo se přihlásit na pivovarnickou školu v Podskalí. Pak jsem se ale přestěhovala z Prahy do Brna, teď se mi narodil Vašek. Jako těhotná jsem nemohla chodit do laborky pracovat s kyselinami, takže mi pořád zbývá poslední rok a maturita. Jak říkám, je to ve stadiu nápadů. A i když už jsem hodněkrát zažila, že se věci najednou zázračným způsobem poskládají, není to tak jednoduché, jak jsem si před devíti lety představovala. Že mi biskup a část diecéze skočí kolem krku a řeknou: Jdem do toho! Musíme být v investicích opatrní, navíc na ně úplně nemáme prostředky. A na příkladu katolické církve se ukazuje, že… podnikat vlastně tak úplně neumíme.

Čtení na zbytek léta

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Téma čísla: Sex v roce 20. Tindr po koroně už nebude jen seznamka, ale i místo, kde budete své vztahy žít, píše Matouš Hrdina. Jak lockdown zasáhl české prostitutky, zkoumá Monika Veselíková. Nechceme sex, nebo ho chceme míň, nebo si to jenom myslíme, protože už nám leccos jako sex ani nepřijde? Vojtěch Pišl zkoumá proměny sexuality v posledních dekádách. O platformách jako je OnlyFans, které z člověka udělají pornohvězdu samostatně výdělečně činnou a ekonomicky nezávislou, píše Michal Kašpárek. A Kamil Fila rekapituluje hollywoodský coming out. 

Peter Bednár posílá pozvánku do Litvy s nadpisem Padesát odstínů řepy. Budete chtít jet. Jana Patočková s Michaelem Tomešem popsali, vyfotili a hlavně zažili výlet s nejžlutějším panem železničářem k moři. Jestli budete chtít jet, to není jisté, ale rozmýšlejte rychle, než to smažou.

Pavel Jégl o zkracování pracovní doby a Jiří Hovorka o zkrácených úvazcích. Lidi z velkých firem o tom, co je naučil lockdown o práci z domu a o flexibilitě, bankéři a pojišťováci o tom, jak je korona popostčila k digitalizaci. A všichni dohormady o balancování práce a zbytku života.

A hodně dalšího.

 


Ti dokázali před rokem nebo dvěma, když ještě ekonomika rostla, na burze dost prodělat, že?

Do toho přišel koronavirus a část církevního podnikání končí. Taky mi teď připadá trh s mikropivovary nasycený. Tak se zkrátka snažím připravit na to, abych mohla za příznivých konstelací říct: mám školu, mám papír, mám zkušenosti, můžu. Už teď za mnou díky tomu chodí lidi, kteří by si jinak cestu do církve nenašli, a nakonec se nebavíme o pivu, ale o věcech, které potřebují řešit. Je to takový most k lidem.

Lidi se vám s problémy svěřují už třináct let. To můžete mít slušný přehled, jak se za tu dobu proměnila kolektivní psyché a starosti.

Nechodí za mnou celou dobu. Nejdřív jsem chodila já za nimi, obcházela jsem seniory ve farnosti, aby nebyli sami. Přemýšlím, proč se to nakonec otočilo. Určitě za to může i publicita, díky které se o mně lidi vůbec dozvědí a připadne jim, že za mnou můžou přijít taky. Je mi jedno, jestli jsou, nebo nejsou v církvi, pokřtění, nepokřtění. Každopádně spíš než změny vidím stálice: různé problémy ve vztazích. Možná je to zkreslené mou profesí, ale nepřijde mi, že by platilo to, co se často říká v médiích, že vztahy vedeme konzumně. Lidi si nepřicházejí potvrdit, že už to nemá cenu, že je v pořádku jít z jednoho vztahu do druhého. Často se svěřují se závažnými, intimními věcmi, protože vědí, že je nesoudím…

V tomhle okamžiku se teprv před chvilkou uspaný Vašík probere a z nosítka hlasitě naříká. Nic nepomáhá a Sandra Silná musí z čajovny, kde jsme seděli, domů. Konvici má ještě plnou čaje, ale v tašce termosku. V ní vodu. Zatímco koukám po umyvadle, do kterého by šla vylít, začne farářka zalévat květiny.

Zbytek rozhovoru odkládáme na neurčito. Už za dvacet minut mi ale přijde esemeska, že Vašík zase spí, jestli nemůžu přiběhnout ke kostelu. Můžu...


Co vám chybí

V druhé půlce rozhovoru s husitskou farářkou — o cestě od Oceánu a Shalomu přes judaistiku na teologii a do náruče církve • o protichůdných touhách být svobodný a dostávat noty, co je dobře a co špatně • o církvi a politice a o Janu Husovi a klimatické krizi • o Dukovi (ale jenom maličko)

V novém Finmagu, který najdete ode dneška v trafice. Nebo si ho můžete koupit přes web – elektronicky i na papíře. 

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Gabriel Pleska | 13. 8. 2020 12:53

Upozornění na „překlep“ v titulku jsem smazal, aby nemátlo další čtenáře, kteří už ho nevidí. Díky za něj. Za upozornění, samozřejmě.

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK