Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Právo a spravedlnost má prezidenta, polsko-polská válka zuří dál

Polské volby vyhrál kandidát vládního Práva a spravedlnosti a současný prezident Andrzej Duda. Výsledek byl těsný. I kdyby ale volby vyhrál protikandidát, v jednom by to bylo stejné: polská společnost zůstane hluboce rozdělená.

Staronový polský prezident Andrzej Duda. Foto Dziurek / Shutterstock

Před polskými parlamentními volbami v roce 2005 se předpokládalo, že zvítězí Občanská platforma (PO) a utvoří koalici s Právem a spravedlností (PiS). Nebylo mezi nimi na první pohled příliš rozdílů, Platforma byla trochu víc protržní a liberální, oběma formacím ale záleželo na ukončení vlády postkomunistů. K ustanovení koalice ale nedošlo a strany si dodnes vyčítají, čí je to vina. Právě tehdy začalo to, čemu se dnes říká polsko-polská válka, urputný zápas mezi Občanskou platformou, která se posunula víc k liberalismu, a Právem a spravedlností, které se posunulo ve společenské rovině ke konzervatismu, v ekonomické k častějším státním zásahům do ekonomiky.

Prezidentské volby, ve kterých do druhého kola postoupil stávající prezident Andrzej Duda (nominovaný Právem a spravedlností) a varšavský primátor Rafał Trzaskowski z Občanské platformy, byly další epizodou polsko-polské války. A polskou politiku i společnost dál polarizovaly.

Klička na hraně ústavnosti

Volit se původně mělo v květnu. Právo a spravedlnost (a zejména šedá eminence strany, někdejší premiér Jarosław Kaczyński) na termínu i navzdory koronavirové epidemii trvalo, její kandidát, současný prezident Andrzej Duda v průzkumech vedl a všechno mu hrálo do karet. Opozice chtěla z bezpečnostních důvodů odklad, ale neměla sílu ho prosadit. Došlo na něj až po koaličním rozkolu mezi PiS a Jarosławem Gowinem, předsedou jedné z menších koaličních stran.

Dva Jarosławové, Kaczyński a Gowin, se nakonec domluvili, že k hlasování dojde 29. června a 12. července. Politická krize byla zažehnána, ovšem za cenu nestandardního řešení mimo právní rámec. Volby 10. května formálně proběhly – aniž se hlasovalo. A protože se nehlasovalo, byly tyto volby zrušeny a vypsal se nový termín.

Proti volbám na konci června už nikdo neprotestoval, dřívější prezidentští kandidáti byli automaticky zaregistrováni do druhého kola. Světově unikátní změna kandidáta proběhla u nejsilnější opoziční strany, Občanské platformy. Małgorzata Kidawa-Błońska, která byla v průzkumech až na 4.-6. místě byla nahrazena varšavským primátorem Rafałem Trzaskowským. Ten dokázal během několika dní sebrat přes milion podpisů pro svoji kandidaturu a velmi rychle získal voliče Občanské platformy, kteří se v uplynulých týdnech rozutekli ke kandidátům jiných opozičních stran.

Finmag v novém!

Finmag předplatné

Život si najde cestičku. Téma nového Finmagu: adaptace. Michal Kašpárek zkoumá, co nás naučily průšvihy: budovat kanalizace, šetřit benzinem nebo respektovat homosexuály.

Matouš Hrdina píše o tom, jak virus zauzloval zásobovací řetězce. Dokážeme se zbavit závislostí na Číně? Můžeme řídit dodávky zboží tak, aby mírně vyšší poptávka neznamenala hned prázdné regály?

Petr Preclík podává zprávu o tom, jak si lidé dokážou poradit v zemi, kde není spoleh vůbec na nic. V Zimbabwe mají dva miliony lidí ze čtrnácti milionů bankovní účet. Sedm milionů jich ale platí mobilem.


Špinavá kampaň

První kolo prezidentských voleb dopadlo podobně jako všechny poslední volby. První PiS, druhá Platforma, pak dlouho nic a nakonec zbytek. Andrzej Duda získal 43,5 % hlasů, Rafał Trzaskowski 30,46 %. Na třetím místě s 13,87 % skončil nezávislý publicista Szymon Hołownia, který teď bude zakládat svoji politickou stranu. Obstojně skončil kandidát národovecké Konfederace Krzysztof Bosak s 6,78 %. Propadl předseda Polské strany lidové Władysław Kosiniak-Kamysz (2,36 %) a především kandidát levice Robert Biedroń (2,22 %). Posledních pět kandidátů nedalo dohromady ani procento.

Před druhým kolem Hołownia, Kosiniak-Kamysz i Biedroń podpořili Trzaskowského, dalo se předpokládat, že pro opozičního kandidáta bude hlasovat většina jejich voličů. Boj tedy byl o voliče Konfederace, její kandidát Krzysztof Bosak navíc nikoho nepodpořil. Jak název napovídá, Konfederace je strana vzniklá z několika antisystemových proudů – jsou zde libertariáni, národovci, odpůrci potratů nebo očkování. Trzaskowski se snažil apelovat na libertariány kritikou zvyšování daní a státního přerozdělování vlády Práva a spravedlnosti. Andrzej Duda zase apeloval na národovce, navrhl ústavní změnu, která by zakazovala adopce dětí jednopohlavními páry. Prohlásil také, že není pro povinné antikoronavirové očkování, až se najde vakcína.

Dvoutýdenní kampaň před rozhodujícím kolem byla špinavá a brutální. Na počátku bulvární deník Fakt zveřejnil sérii článků o tom, že Andrzej Duda omilostnil pedofila. Ke konci kampaně voliči Trzaskowského zaplnili veřejný prostor s „hnutím osmi hvězdiček“. Řetězec znaků ***** *** nahrazuje písmena, trojice hvězdiček vzadu znamená PiS, prvních pět pak stojí místo slovesa, které vulgárně označuje pohlavní styk.

Debaty bez soupeře

Servítky si nebrala ani státní televize TVP, ta líčila Trzaskowského jako kandidáta LGBT, Němců, v českém prostředí zaujala titulka Splní Trzaskowski židovské požadavky?

Došlo i ke dvěma diplomatickým incidentům – proti tvrzení europoslankyně za PiS Beaty Mazurkové, že komerční a opozičně orientovaná televize TVN je napojená na bývalé vojenské zpravodajství se ohradila americká velvyslankyně. Německý chargé d’affaires byl zase předvolán po článcích bulvárního Faktu. Zatímco TVN vlastní Američané, Fakt patří německo-švýcarskému konsorciu (s podílem amerického investičního fondu). Předvolání německého představitele mělo v kampani daleko větší význam, pasovalo do vládní narace, že Trzaskowski je německým kandidátem.

Polsko-polská válka má i další smutný precedens. Poprvé při přetahování mezi kandidáty PiSu a Občanské platformy neproběhla debata kandidátů. Duda odmítl jít do TVN a Trzaskowski do TVP, Duda si uspořádal debatu v Końskich, Trzaskowski v Lešně. Opoziční kandidát alespoň pozval novináře různých redakcí, oba kandidáti ale přistavili pultík pro nepřítomného kandidáta (v TVP mu dokonce pokládali otázky). Oba se také prohlásili za vítěze debaty.

Prezident

Andrzej DudaZdroj: praszkiewicz / Shutterstock

Andrzej Duda se narodil v roce 1972 v Krakově do rodiny vysokoškolských učitelů, je doktorem práv, v minulosti měl i vlastní právní kancelář. Od roku 2000 byl řadovým členem liberální Unie svobody, od roku 2005 začal spolupracovat s Právem a spravedlností.

V letech 2006–2007 byl náměstkem ministra spravedlnosti, 2008–2010 pracoval v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského, v letech 2011-2014 byl poslancem, od roku 2014 až do svého zvolení prezidentem o rok později působil jako europoslanec.

Andrzej Duda je praktikující katolík, s manželkou Agatou má dceru Kingu.

Čtvrté dělení Polska pokračuje

Vládní bezpečnostní centrum, které upozorňuje např. na nebezpečí bouřek, v sobotu ráno poslalo informaci týkající se voleb – senioři, těhotné ženy a invalidé nebudou muset čekat před volebními místnostmi ve frontách. Tato esemeska popudila opozici, neboť senioři jsou skupinou, kde má výrazně vyšší podporu stávající prezident Andrzej Duda, a v prvním kole měli podprůměrnou účast.

Volby probíhaly v neděli 12. července do devíti hodin, po sečtení 99,9 % okrsků v pondělí ráno je jasné, že prezidentem zůstane konzervativec Andrzej Duda, který má v této chvílí 51,2 % hlasů při téměř rekordní účasti 68,12 % voličů. Dudovi se i při výrazné mobilizaci polské opozice podařilo získat část voličů Konfederace, a především zmobilizoval své rezervy mezi voliči na venkově a staršími lidmi.

Duda se v druhém volebním období může vymezovat vůči své straně, snažit se prosazovat některé své zájmy (třeba změnu šéfa TVP), jak sám prohlásil „odpovídá pouze Bohu, historii a národu“, nicméně v politickém směřování Polska žádný zásadní zvrat nebude, konzervativní vláda bude pokračovat ve svých reformách. Má na ně další tří roky do parlamentních voleb.

Polská společnost bude i nadále rozdělená a v sžíravém konfliktu, ale to bylo jasné už před druhým kolem, oba kandidáti jsou absolutně nepřijatelní pro druhou polovinu voličstva.

Jan  Škvrňák

Jan Škvrňák

Autor je publicista se zaměřením na Polsko, jeho politiku i dějiny, dále pak na historii českou. Je studentem doktorského programu Historie – české dějiny na FF MU v Brně, zde také přednáší předměty týkající se polských dějin.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Capouch | 13. 7. 2020 23:17

A vám, redaktoři, za docela nezaujatý článek dík!
Jako odstrašující příklad, jak žurnalistika nemá vypadat:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/petr-janyska-demagogie-vyhrala-kaczynski-ma-volne-pole-112276

+7
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

14. 7. 2020 07:41

Blahopřání prezidentu Dudovi

Sto lat, sto lat
Niech żyje, żyje nam.
Sto lat, sto lat,
Niech żyje, żyje nam,
Jeszcze raz, jeszcze raz,
Niech żyje, żyje nam,
Niech żyje nam!

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK