Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Bitva o Hagii Sofii. Turci chtějí z chrámu znovu mešitu

Irena Menšíková
Irena Menšíková
17. 6. 2020

Při oslavách dobytí Konstantinopole oprášil turecký prezident Erdoğan nápad udělat z nynějšího muzea Hagia Sofia znovu mešitu. I jeho někdejší spojenci říkají, že drnkáním na nacionální a náboženskou strunu Erdoğan odklání pozornost od skutečných problémů země. Jiní Turci ale věří, že návrat islámu do Hagie Sofie zázračně všechny problémy země vyřeší.

Bitva o Hagii Sofii. Turci chtějí z chrámu znovu mešitu
Zdroj: Shutterstock

Uvnitř liduprázdné budovy klečí muslimský duchovní a předčítá z koránu. Přes videokonferenci se modlitby účastní turecký prezident, Recep Tayyip Erdoğan. Nebylo by na tom v dnešním Turecku zas tak moc zvláštního – kdyby ta budova nebyla Hagia Sofia.

Původně řecký pravoslavný chrám Boží moudrosti, památka Světového dědictví UNESCO, byl postaven za císaře Justiniána v 6. století a hlavním svatostánkem a sídlem hlavy řecké pravoslavné církve byl do čtvrté křížové výpravy ve třináctém století, po které se na skoro šedesát roků stal svatostánkem katolickým. Pak „vyznání“ změnil zpátky a udržel si ho do dobytí Konstantinopole Osmanskou říší: v roce 1453 z něj Mehmed II. udělal mešitu a tou zůstal až do 30. let minulého století, kdy ho první prezident Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk „sekularizoval“ a změnil na muzeum.

Současný prezident a mnoho jeho příznivců by ale raději, kdyby Ayasofya, jak chrámu říkají Turci, znovu sloužila jako mešita. Přeměnu vytáhl Erdoğan jako divokou kartu loni před opakovanými komunálními volbami v Istanbulu. Před prohrou ve volbách ale příslib jeho stranu neuchránil.

Vzpomínka na dobývání

Recitace modlitby proběhla v Hagii Sofii 29. května, v den, kdy Turecko slavilo 567. výročí dobytí Konstantinopole. Erdoğan během oslav vyjádřil vděk všem, kdo „neopustili Hagii Sofii, dědictví z času dobývání“ – a otázka, jestli turecký prezident opravdu nezačne prosazovat změnu chrámu Boží Moudrosti na mešitu, byla znovu na stole.

Přidal se turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu, který se v televizi objevil s dekretem sultána Mehmeda II., podle kterého se Hagia Sofia měla stát a zůstat mešitou. Fahrettin Altun, ředitel odboru komunikace tureckého prezidenta, zas před pár týdny sdílel na Twitteru fotku chrámu Boží Moudrosti s popiskem „dlouho jsme po tom toužili, ale už jen trochu trpělivosti a společně to dokážeme“.

Minulé pondělí pak turecká Státní rada, tedy nejvyšší správní soud (T. C. Daniştay Başkanligi), náhle oznámila, že 2. července vydá rozhodnutí, jestli se z chrámu Boží Moudrosti může stát mešita. Rozhodnutím Státní rada reaguje na podání nevládní Asociace pro ochranu historických památek a životního prostředí (Sürekli Vakıflar Tarihi Eserlere ve Çevreye Hizmet Derneği), která v roce 2016 žádala o zrušení dekretu, jímž Atatürk v roce 1934 změnil status mešity na muzeum. Asociace zpochybnila pravost Atatürkova podpisu na dekretu. Vzhledem k tomu, že reakce přichází po čtyřech letech, její načasování budí jisté pochybnosti.

Hagia Sofia a lovci autogramů

Hagia Sofia je impozantní budova v srdci Istanbulu. Snoubí se v ní prvky kostela i mešity, což z ní dělá jedinečné architektonické dílo, které každoročně přitahuje miliony návštěvníků. Křesťanským chrámem byla 916 let a dalších 482 let sloužila jako mešita. Po dobytí Konstantinopole sultánem Mehmedem II. v roce 1453 se chrám Boží Moudrosti stal symbolem dobývání a místem modliteb pro významné rodiny Osmanské říše.

Změna Hagie Sofie na muzeum byla součástí sekulárních reforem, které Mustafa Kemal Atatürk odstartoval po založení Turecké republiky v roce 1923 a kterými se snažil Turecko přiblížit Západu. Debata o návrhu změnit tehdejší mešitu Hagia Sofia na muzeum začala téměř o dekádu později, počátkem třicátých let. Nakonec se dekret o změně podepsal 24. listopadu 1934 a jako muzeum Hagia Sofia otevřela 2. února 1935.

Vlastní podpis Kemala Atatürka
Kemal M. Atatürk. Volné dílo

Podpis Kemala Atatürka pod dekretem, kterým se z Hagie Sofie stává muzeum

Atatürkovo rozhodnutí změnit Hagii Sofii na muzeum se stalo předmětem spekulací. Někteří Turci například věří, že změna chrámu Boží moudrosti na muzeum byla součástí dohody s Řeckem. Celâl Bayar, bývalý turecký prezident z let 1950–1960 a ještě dříve Atatürkův ministr údajně tvrdil, že změna statusu Hagie Sofie proběhla v rámci Balkánské dohody, kterou Turecko podepsalo s Řeckem, Rumunskem a Jugoslávií 9. února 1934 a která měla zajistit geopolitický status quo v regionu po rozpadu Osmanské říše. Podle Bayara mu měl jeho řecký protějšek říct, že změna Hagie Sofie na muzeum bude považována za gesto dobré vůle, díky kterému ostatní státy přijmou Turecko do Balkánského paktu.

Atatürkův podpis na dekretu navíc bývá z různých stran opakovaně zpochybňován. Zakladatel novodobého tureckého státu se totiž podepsal jako „K. Atatürk“, přitom toto příjmení prý začal používat až o několik dní později. Většina zdrojů ale tuto teorii nepodporuje, historik Sinan Meydan přímo tvrdí, že Atatürk získal své příjmení právě v den podpisu dekretu. Tím se asi dá vysvětlit i to, že se prý podpis příliš neshoduje s tím, jak se Atatürk podepisoval v nadcházejících letech.

Vlastní podpis Kemala Atatürka
Kemal M. Atatürk. Volné dílo

Novější Atatürkův podpis

Mimochodem tatáž organizace se žádostí u téhož soudu už jednou neuspěla – to ovšem bylo před neúspěšným pučem, po kterém přišly čistky, které zásadně změnily i osazenstvo soudu.

Erdoğan tedy nechává o osudu Hagie Sofie rozhodnout soud. Na základě jeho rozhodnutí má pak vláda podniknout další kroky. Minulý pátek ovšem novinář tureckého deníku Haber Türk přinesl zprávu od zdroje blízkého prezidentskému paláci, který tvrdí, že rozhodnutí o změně chrámu Hagia Sofia na mešitu je konečné.

Mešita jako magické řešení

Hagia Sofia je pro Turecko symbolem dobytí Konstantinopole a jak píše turecká antropoložka z Pittsburské univerzity, Tuğba Tanyeri-Erdemir, někteří zastánci přeměny Hagie Sofie na mešitu věří, že za všechny turecké problémy může to, že z ní Atatürk udělal muzeum. Ustanovení sultána Mehmeda II. totiž zakazovalo, aby budova sloužila jinému účelu než jako mešita. Opětovná změna na muslimský svatostánek by prý znamenala magické řešení všech problémů, kterým Turecko čelí. I včetně těch, které způsobil koronavirus.

Erdoğan tvrdí, že po změně statusu by nechal chrám Boží moudrosti nadále otevřený turistům, stejně jako nedalekou Modrou mešitu. Otázka je, co by se stalo s figurálními křesťanskými mozaikami, které byly po dobytí říše Osmany překryty a při proměně na muzeum opět odkryty. Nejspíš by dopadly stejně jako v roce 1453, jelikož islámská víra zakazuje znázornění boha i lidských bytostí.

Panna a císařiArtur Bogacki / Shutterstock

Figurální mozaiky. Zleva císař, Marie s Ježíškem, císařovna

Co říká Řek?

„Změna Hagie Sofie na mešitu je pro Řeky nejen důležité téma, ale hlavně velmi emocionální téma,“ odpovídá emertiní profesor Paneionské univerzity v Athénách Alexis Heraclides na otázku, co současná debata o změně statusu chrámu Boží moudrosti znamená pro Řeky. Řekové chrám považují i šest set let po jeho pádu do rukou Osmanů za symbolické centrum řecké pravoslavné církve. Opětovné zřízení mešity by pro ně znamenalo novou urážku víry.

Řecko-turecká napětí

Před první světovou válkou žilo v Turecku zhruba 2 700 000 Řeků. Odhaduje se, že zhruba milion jich padlo za oběť turecké genocidě (o které svět ví ještě méně než o genocidě Arménů v téže době), další před ní utekli. Když se po řecko-turecké válce (1919–1922)  uzavíraly mírové dohody, obsahovaly také ustanovení o výměně obyvatelstva, Turci podle něj měly odsunout ze svých území zhruba milion a půl křesťanských Řeků, opačným směrem z Řecka putovalo asi půl milion muslimů, zejména Turků. Fakticky ale „výměna obyvatel“ proběhla z valné části už před podepsáním dohod „nadivoko“. Spory mezi oběma zeměmi tím stejně nebyly zažehnány – nejviditelnější je asi spor o Kypr, který se táhne prakticky od roku 1960, kdy britská kolonie získala nezávislost.

Dnes je v Turecku asi dvoutisícová řecká menšina. Jejím příslušníkem je také Bartoloměj I., konstantinopolský patriarcha, a tedy hlava církve, která kdysi měla Hagii Sofii jako svůj nejdůležitější chrám.

Prezident a patriarcha. Srdečné setkáníZdroj: Alexandros Michailidis / Shutterstock

Patriarcha konstantinopolský Bartoloměj I. (vpravo) navštívil v roce 2013 voskového Kemala Atatürka (vlevo) v jeho muzeu. Zvětšíte klikem

Řecká strana se v minulých dnech ostře vyhradila proti snaze změnit chrám Boží Moudrosti na mešitu a kritizovala předčítání modlitby uvnitř muzea. Turecký prezident na řecké stížnosti reagoval tím, že pokud Řecko „nezná své místo, Turecko ví, jak odpovědět“. S komentářem se přidal taky ministr zahraničí: „Řecko je, vzhledem k tomu, že jako jediná země v Evropě nemá v hlavním městě mešitu, poslední, kdo by měl ostatní poučovat o právech menšin,“ pronesl Mevlüt Çavuşoğlu podle provládního deníku Daily Sabah.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis sice minulý týden v souvislosti se spory ve východním Středomoří prohlásil, že ani Řecko, ani Turecko si nepřejí „horký incident“. Otázka ale je, co by se stalo v případě, že Turecko Hagii Sofii za mešitu opravdu prohlásí.

„Pokud se to stane, pro Řeky to bude důkaz, že je Turecko jejich nejhorší nepřítel, že Turci nemají ke svým sousedům žádný respekt. Pro řecko-turecké vztahy by to znamenalo obrovskou ránu a klesly by na nejhorší úroveň od roku 1974 (kdy turecké jednotky obsadily sever Kypru, pozn.),“ říká akademik Heraclides, který řecko-turecké vztahy zkoumá posledních 25 let. Sám by rád viděl jejich zlepšení, včetně pozitivního vyřešení vzájemných sporů v Egejském moři a Kyperského problému. Po změně muzea na mešitu to ale podle něj bude téměř nemožné.

Vrtěti chrámem

Debatu o změně bývalého křesťanského chrámu na mešitu kritizují i politici na domácí půdě. V pátek se proti Erdoğanovi postavil opoziční starosta Istanbulu, Ekrem İmamoğlu. Tedy ten, který loni dvakrát vyhrál zmiňované komunální volby. Erdoğanovi vyčetl, že zneužívá Hagii Sofii z politických důvodů.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Počínání tureckého prezidenta ale kritizují i jeho bývalí spojenci — bývalý předseda vlády Ahmet Davutoğlu a bývalý místopředseda vlády Ali Babacan. Oba politici si nedávno založili vlastní strany, se kterými chtějí přetáhnout voliče vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje, jejímiž byli dlouholetými členy. Davutoğlu i Babacan Erdoğanovi vyčítají, že Hagii Sofii tahá do politiky a chce na změně jejího statusu nasbírat body.

Vysvětlení, že Erdoğan se snaží k chrámu a náboženským a nacionálním otázkám odvést pozornost od ekonomické krize a dalších vnitrostátních problémů, se nabízí samo.

Myslí si to i akademička Tanyeri-Erdemir. „Hagia Sofia byla vždy předmětem sporů mezi tureckými pro-sekulárními a islamistickými voliči. V poslední době se stala jedním z pokusů vlády odvrátit pozornost voličů od probíhající ekonomické krize,“ odpovídá Tanyeri-Erdemir na otázku, jakou roli hraje Hagia Sofia v současném Turecku. A podobně uvažuje i Erdoğanův bývalý spojenec Babacan, který pro tureckou televizi Fox Haber řekl, že Hagia Sofia je zneužívána k zakrytí sporných domácích záležitostí včetně ekonomiky. „Když jsou [Erdoğan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje] na domácí scéně zahnáni do kouta, přichází na scénu Hagia Sofia,“ prohlásil politik.

Situace sice vypadá dramaticky, akademik Heraclides ale myslí, že nakonec proměna Hagie Sofie na mešitu by mohla mít i pozitivní dopad. „Erdoğan a jeho klika se můžou stát ještě víc nepopulárními nejen v Evropě, ale i v Turecku mezi umírněnějšími muslimy a členy jeho strany. Pokud by to znamenalo vyšší pravděpodobnější pád tureckého prezidenta, mohlo by to být pro dobro Turecka i pro dobro jeho sousedů,“ říká Heraclides.

Jak to s Hagií Sofií dopadne, se dozvíme už za necelé tři týdny.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Irena Menšíková

Irena Menšíková

Novinářka a copywriterka na volné noze, mimo jiné psala pro Forbes nebo Deník N. Věnuje se Turecku, zejména vnitrostátním tématům a svobodě médií. Žije v Ankaře.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo