Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Gynekologii jsme v naší nemocnici nechtěli. Tak si ji fanoušci přidali sami

V dalším ze série rozhovorů s českými tvůrci počítačových her se potkáme s Igorem Janečkou z Oxymoron Games. Hitem nezávislého studia je Project Hospital, simulátor nemocnice. Proč v jinak velmi důsledné strategické hře, kde se dbá na to, aby všechno bylo jako doopravdy, chybí gynekologie nebo děti?

Ze hry Project Hospital. Oxymoron Games

Pražské herní studio Oxymoron Games se při tvorbě svého simulátoru nemocnice inspirovalo u populární humorné strategie Theme Hospital z roku 1997. Na rozdíl od ní se ale rozhodli jít cestou realismu a obsah hry co nejvíc přiblížit opravdovému nemocničnímu prostředí. „Upravit realitu tak, aby hra byla zábavná a hratelná, byl dost tvrdý oříšek,“ přibližuje vývoj hry Igor Janečka z Oxymoron Games.

Project Hospital je prvotina Oxymoron Games. Vyšla už na podzim roku 2018, autoři ji ale dodnes rozšiřují a vydávají k ní nový obsah. Patří do subžánru strategických her, kterému se říká business simulation games (viz box Simulátory byznysu). Na začátku hráč na zelené louce staví nemocnici, rozvrhuje její plán a nakupuje vybavení. Pak najme personál – od lékařů a dalších zdravotníků, přes administrativní pracovníky až po uklízeče – a může začít léčit. Přitom ale nesmí zapomenout taky na úkoly manažerské. Pokud se tedy nerozhodne část svých povinností nechat na umělé inteligenci a soustředit se jen na jeden aspekt nemocniční práce.

Oxymoron Games. Zleva Jan Beneš, Ondřej Melkus, Roman Pítr, Igor JanečkaZdroj: Oxymoron Games

Zakládající členové Oxymoron Games. Zleva Jan Beneš, Ondřej Melkus, Roman Pítr, Igor Janečka

Zdroj: Shutterstock

Simulátory byznysu

Business simulation games je podžánr strategických budovatelských her. Hráč má za úkol vybudovat byznys, udržet ho finančně při životě a dále rozšiřovat. Klasickými příklady žánru jsou například série RollerCoaster Tycoon, kde hráč buduje zábavní park, nebo Railroad Tycoon, ve které má za úkol založit železniční společnost, pokládat koleje, stavět nádraží a přepravovat po mapě vlakem zboží. Vedle Project Hospital je populárním moderním zástupcem žánru třeba Prison Architect, simulátor výstavby a chodu vězení.

Kdo a kdy Oxymoron Games založil?

Kromě mě to byl ještě Roman Pítr, Jan Beneš a Ondřej Melkus. Kamarádi, kteří do toho spolu praštili. Firma začala oficiálně existovat až v roce 2017, práce na hře ale začaly o rok dřív. Na konci léta 2016 na ní začali Roman a Honza pracovat fulltime. Já a Ondřej jsme to tenkrát měli spíš po večerech. Přidali jsme se až před létem 2017 a postupně jsme všechno dávali dohromady, až jsme dokázali hru na podzim 2018 vydat.

A všichni jste měli předchozí zkušenosti z velkých zavedených herních studií?

Všichni kromě mě. Já do toho šel jako totální zelenáč. Bylo mi asi třicet tři a byl jsem už hodně starý, abych začínal v herním průmyslu. Kluci ale zkušenosti měli. Pracovali třeba v Remedy, SCS a 2K. Já dělal v průmyslovém odvětví, takže něco úplně jiného.

Úplná změna oboru?

Ano. Ke hrám a práci na nich mě to ale táhlo někdy od roku 2008 nebo 2009, kdy jsem se při studiích v Brně seznámil s Romanem. Byl jsem vášnivý hráč, hlavně starších her.

Co na hře děláte?

Jsem zodpovědný za medicínskou část. Za databázi, diagnózy, symptomy, léčby, prohlídky – všechno, co tu hru po medicínské stránce dělá medicínskou. A pak ještě grafické assety, jako jsou ikonky, grafiky a sem tam animace.

Zaměřili jste se na realistické pojetí nemocničního prostředí. Jak se to promítá do herních mechanik?

Upravit realitu tak, aby hra byla zábavná a hratelná, byl dost tvrdý oříšek. Když jsem shodou okolností před týdnem objevil prvotní designy, plácl jsem se do čela, jak jsem něco takového mohl někdy napsat. Byly příliš komplikované, bylo tam strašně moc proměnných.

Když se budeme bavit o té medicínské části, základem designu hry byla vždycky nějaká nemoc, která potřebovala mít symptomy a každý symptom potřeboval nějaké léky nebo léčbu. A samozřejmě pacienta s každou diagnózou je potřeba někam umístit. Na základě toho se vytvářely jednotlivá nemocniční oddělení.

Ve hře má hráč za úkol nejdřív postavit a vybavit nemocnici, pak ji vede a léčí v ní pacienty. Od architektury přes management až po medicínu, nic z toho nejsou zrovna snadné obory. Konzultovali jste vývoj hry s lékaři nebo jinými odborníky?

Většinu informací jsme si hledali sami. Od začátku jsme ale budovali fórum s vlastní komunitou, kde jsme měli desítky doktorů, zdravotních sester a dalších pracovníků z různých nemocnic z celého světa, se kterými jsme nejrůznější věci konzultovali. Komunita se drží do dnešního dne, máme několik velmi aktivních lidí, kteří nám hru testují od beta verze až dodnes. Otestují nám, když se vydá nějaká aktualizace a dojde k velké změně. Bez nároku na odměnu. Při vývoji hry komunita odvedla obrovský kus práce.

V čem konkrétně vám poradili?

Hodně návrhů jsme měli od pomocného personálu v nemocnicích. O tom, jak to funguje od uklízečů po administrativní personál. Měli jsme od nich hodně požadavků, které se týkaly vybavení oddělení a personálu. Ty jsme pak analyzovali a na jejich základě dělali dodatečný obsah. Při designování jsme se vlastně snažili přiklánět k systému zdravotní péče v západních zemích. Prvotní designy vycházely z naší vlastní zkušenosti. To znamená, aniž bych to chtěl říct škaredě, z postsocialistického zdravotnictví. Víc věcí jsme pak museli překopat a přepsat, aby to sedělo na západní systém.

Myslíte, že má hra díky realističnosti i edukativní rozměr?

Věřím tomu. Od začátku jsme k tomu směřovali. Každý symptom, vyšetření, diagnóza a léčba mají svůj popis. Když hráč najede myší v kartě pacienta třeba na bolest v krku, vyskočí mu malé okno, ve kterém je o tom symptomu něco napsané. Jsou tam zajímavosti o symptomech, které jsou pro běžného hráče-laika neznámé. Jsou vysvětlené, aby věděl, co si pod nimi představit.

Jak na hře pracujete dnes?

Pořád pracujeme na aktualizacích a teď připravujeme další DLC. Díky úspěchu hry začínáme rozšiřovat tým. Zajímavost je, že Project Hospital vznikl na šestnácti metrech čtverečních, v jedné malé kanceláři. Před třemi roky, kdy jsme začínali, jsme všichni čtyři šli do dost velkého rizika. Nevěděli jsme, jestli se hra bude prodávat, jestli bude lidi bavit a jestli se jednoduše nestane, že budeme muset všichni jít na pracák nebo zpátky někam do firmy. Ale riziko jsme podstoupili a vyplatilo se.

DLC: Ke stažení!

Zdroj: Shutterstock

Downloadable content. Někdy se i česky říká stahovatelný obsah, ale většina hráčů dá přednost anglické zkratce, případně v českém znění – déelcéčko.

Ve videoherním průmyslu se tak označují doplňky her, které se vydávají po jejím uvedení na trh. A většinou se za ně platí. DLC může stát stovky korun a obsah hry rozšířit o další hodiny hraní, jindy může stát pár desítek korun a mít jen kosmetickou podobu (například nové oblečení či zbraň pro herní postavu.

Někteří hráči DLC nemají rádi, považují ho za obsah, který měl být od začátku součástí hry a který z nich má jen dostat další peníze. V případě DLC pro Project Hospital jich ale zřejmě tolik není, obojí dosavadní rozšíření si drží pozitivní uživatelská hodnocení.

Proč jste se ho rozhodli podstoupit?

Myslím, že hlavní motivace byl ten sen každého hráče pracovat na vlastní hře.

Hra vyšla na podzim 2018. Kolik jste prodali kopií?

Před dvěma týdny jsme podle SteamSpy měli mezi stem a dvěma sty tisíci prodaných kopií, což není daleko od pravdy. Nejvíc se jich prodalo ve Spojených státech, Německu, Číně, Francii, Velké Británii a Rusku. Osobně mě překvapilo Česko. Prodali jsme tu přes dva a půl tisíce kopií, přitom trh tu není tak velký.

Hru prodáváme přes víc distributorů. Samozřejmě majoritní podíl má Steam, ale Project Hospital se dá koupit i na GOG ve verzi bez DRM (protipirátská ochrana – pozn. red.). Potom jsou různí distributoři, kteří prodávají Steam klíče, to jsou například Humble Store, Green Man Gaming nebo Fanatical.

Zmínil jste GOG, internetový obchod, kde se hry prodávají bez ochrany, takže se pak dají jednoduše dál sdílet a šířit. Jaké máte zkušenosti s pirátěním, řešíte ho?

Ne, nemá to smysl. Dokonce jsem si to sám před dvěma třemi týdny vyzkoušel, jestli dokážu hru stáhnout a spustit. A povedlo se mi to. V Unity (software, ve kterém je vytvořená řada her včetně Project Hospital pozn. red.) se dá velmi zhruba zjistit počet aktivních spuštění hry. Vychází to, že tolik, kolik jsme prodali kopií, tolik je černých pirátských kopií. Jde ale o hrubý odhad, čísla jsou hodně složitá. Přibližně je to jedna ku jedné. Větší problém v dnešní době jsou ale spíš stránky, které přeprodávají kradené klíče, sami jsme sice narazili jen na minimum případů, ale pro některá studia to je poměrně závažná komplikace.

Finmag v novém!

Finmag předplatné

Život si najde cestičku. Téma nového Finmagu: adaptace. Michal Kašpárek zkoumá, co nás naučily průšvihy: budovat kanalizace, šetřit benzinem nebo respektovat homosexuály.

Matouš Hrdina píše o tom, jak virus zauzloval zásobovací řetězce. Dokážeme se zbavit závislostí na Číně? Můžeme řídit dodávky zboží tak, aby mírně vyšší poptávka neznamenala hned prázdné regály?

Petr Preclík podává zprávu o tom, jak si lidé dokážou poradit v zemi, kde není spoleh vůbec na nic. V Zimbabwe mají dva miliony lidí ze čtrnácti milionů bankovní účet. Sedm milionů jich ale platí mobilem.


K Project Hospital jste v nedávné době vydali dvě rozšíření. Hodně hráčů v nich vidí spíš způsob, jakým se z nich studia snaží dostat víc peněz, než rozšíření obsahu hry. Vy máte ale u obou svých DLC pozitivní reakce. Co děláte jinak?

Myslím, že DLC by měl být obsah hry, který není potřebný proto, abych tu hru hrál. A měl by do ní přidávat něco úplně nového. To znamená, že si koupím základní hru, hraju ji bez DLC a baví mě, protože má skvělý obsah. A když si koupím DLC, přidá mi do hry něco nového, něco, co jsem nečekal, a je to s tím stejně tak dobré nebo možná ještě lepší. Ale není to potřeba, aby ta základní hra fungovala. Proto jsme vytvořili Doctor Mode, neplacené DLC, které přidalo možnost vytvořit si vlastní postavu. Je to něco, co ta hra možná nepotřebuje, ale je to s ní o něco lepší. Stejně tak naše poslední vydané DLC, Hospital Services, které přidává například patologii, lékárnu či studovnu. To jsou věci, které pro základní hru nebyly potřeba. Je to extra obsah.

Ve starších rozhovorech jste zmiňovali, že do hry přidáte také možnost hru upravovat a přidávat do ní vlastní uživatelský obsah. Ta už tam je?

Je to tam, hra je modovatelná. Na fóru máme návody, jak na to – co a jak přidávat. Na Steam Workshopu (prostor pro sdílení modifikací a dalšího obsahu vytvořeného uživateli – pozn. red.) to celkem žije. Je tam hodně různého obsahu. Fanoušci dokonce udělali oddělení, která jsme nikdy do hry přidávat nechtěli. Například gynekologii.

Proč ne?

Z etického hlediska. Například gynekologicko-porodnické oddělení jsme nechtěli přidat kvůli dětem. Já a Ondra máme děti a nechtěli jsme udělat hru, kde bychom viděli umírat nebo trpět děti. Stejně tak těhotné ženy. Nebo jsme vynechali určité diagnózy, například sexuálně přenosná a psychiatrická onemocnění. Je taky dost možné, že kdybychom tam něco takového měli, tak bychom si zvedli rating (hrám se přiřazuje rating podle (ne)vhodnosti pro publikum určitého věku; čím vyšší rating, tím méně je hra „mládeži přístupná“ – pozn. red.), což jsme nechtěli. Jsou pak nemoci, které jsou hodně citlivé a nemusí na hráče dobře působit. To se týká třeba rakoviny a onkologických pacientů.

Igor Janečka

Pochází z Nitry, kde vystudoval psychologii. Studium medicíny na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně nedokončil. Než spoluzaložil herní studio Oxymoron Games, pracoval na Slovensku v průmyslu. Dnes žije s rodinou v Praze.

Nemůže to ale mít vliv na snahu o realistické zpracování?

Určitě může. Proto jsme ale zpřístupnili modování. Přidat nový obsah, i ten, o který bude mít zájem jen určitá část hráčské základny, je možné i bez znalosti programování a mnoho modů na Workshopu je na zcela profesionální úrovni.

Project Hospital

Hra Project Hospital od Oxymoron Games vyšla 30. října 2018 pro PC. Mezi uživatelskými hodnoceními na herní platformě Steam ji doporučuje 85 % hráčů. Na Metacritic má v průměru známku 75 ze 100. Chválenými aspekty hry jsou věrné zpracování reálného prostředí a komplexní herní mechaniky. Ty jsou někdy ale také předmětem výtek – naučit se, jak ve hře všechno funguje, může nějakou chvíli trvat.

Herní dobu nemá Project Hospital jasně vymezenou, u hry se dá strávit několik desítek až stovek hodin. Hra se prodává za základní cenu 25 eur (okolo 670 korun).

Zdroj: Oxymoron Games

Screenshot ze hry

David Křída

David Křída

Studuje žurnalistiku a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. První novinářské zkušenosti v tradičním médiu začal nabírat v létě 2019 na praxi v jihočeské redakci ČTK. Na FInmag začal psát v rámci... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK